Bez mena

Určitě zajímavý snímek, jehož úspěch je ukryt zejména v znázornění zajímavého chudinském prostředí, ve kterém se odehrává. Se zájmem se nechájí sledovat jak surové a nekompromisní gangy a jejich rituály ve slumech, tak i cesta na střeše vlaku. Na té pak reflektují líbivé momenty, jako například scéna, kdy cestujícím zemědělci z okolí tratě hází kukuřice, aby měli co jíst, s dramatickým a sadistickým porcováním mačetou. Střídá se tak úsměv s hrůzou. Do kotle se zamíchá ještě trochu romantiky a protože ruka režiséra byla šikovná, výsledek je pěkný film, kterému k plnému počtu příliš neschází. Jaké další cesty vedou ze slumů ukáže například Milionář z chatrče. Alternativa: Slumdog Milionaire, Cidade de Deus. (06.06.2010)

Gang je navždy a když zabijete vůdce, tak se před rozzuřenýma Mexikáncema neschováte ani na Sibiři. Drsný až brutální film a především pravdivý, což podtrhují herci, u nichž jsem si chtě nechtě položil otázku, zda z podobného prostředí skutečně nepocházejí. Fukunaga si postavil laťku vysoko a já jen doufám, že mu to nebude na škodu. 90% (05.07.2010)

Dokumentárně natočená syrová směsice vzájemně neslučitelných žánrů, která ve výsledku působí drsně autenticky. Hlavní zásluhu na tom, že film působí jak působí, je scénář. Ústřední postavy, o kterých toho zas až tak moc nevíme, jsou přesně typově ztvárněné neznámými tvářemi, což přispívá k větší autenticitě. Syrové, škaredé a přesto nebo právě proto hodně dobré. (21.04.2010)

Tak trochu mexický milionář z chatrče, teda bez milionů a ještě o něco syrovější. Líbí se mi ta neameričnost, pro našince má Sin Nombre až dokumentární hodnotu, vidíme prostředí, do jakých se zahraniční štáby ani neodváží, neřešitelná problematika gangů a zoufalá snaha lidí dostat se do vysněné země. Vynikající kamera. (26.11.2009)

Dramata z rozvojových zemí u mě narážejí na jeden zásadní problém a to, že těžko budu soucítit s někým, kdo drancuje a vysává vlastní zemi jenom proto, že má taky právo reprodukovat se. Na základě pořekadla, že čím chudší a nevzdělanější země, tím větší přírustky, pak logicky nastává chudoba a prostředí, ve kterém bují kriminalita a sociální nepokoje. A už vůbec se není čemu divit, že v takovém prostředí berou vládu do svých rukou gangy a drogové kartely, kde nejsou vyjímkou ani desetileté děti s kvéry. A do právě takového prostředí je zasazen příběh Sin Nombre, a řeknu to narovinu, Iňáritových kvalit (k jehož taktovce má film tématicky nejblíže) se zde nedosahuje ani náhodou - ať už jde o vykreslení dramatu, akce nebo toho fatálu, který by si měl divák z filmu odnést. Rád bych uznal kvalit tohoto filmu, ale pokud se balancuje na hranici okoukanosti, lehce se vkrádající nudy a toho nervy drásajícího prostředí, nemůžu více, než za tři. (26.08.2014)