Spoznáš muža svojich snov

Ani patrně již definitivní zmizení Allena-herce neznamenalo, že by jeho filmy nějak výrazně tratily na kvalitě, stále ještě dost podstatně v nich totiž zbyly prvky Allena-režiséra a Allena-scénáristy. Woody i nadále geografií svých filmů cestuje po starém kontinentě, ze Španělska přesídlil do Anglie, obsahově však nepřesídlil ani o píď - stále pitvá život a především směšnou podobnost lidských vztahů a citů s nimi spojených. Z Allenova scénáře je cítit hluboká zralost a zkušenost člověka, který již má za sebou skoro vše, co mu osud či cokoliv vytyčilo, a také postřeh vynikajícího pozorovatele. Nezmizely ani brilantní dialogy, Allenovy filmy byly vždy výrazně konverzační. Coby velký klad snímku cítím to, že Allen neukazuje správnou cestu, jím nastoleným peripetiím chybí řešení, coby scénárista nezprostředkovává svým postavám morální soudy ani jednoznačná východiska, a už vůbec nezevšeobecňuje, manželství prostě jsou, nevěra je, i rozvody, flirty, touhy, pochyby, nejistoty. Tečka. Je dobře, že v našem rychlém světě ještě zbyla nějaká jistota. Jistota se jménem Woody Allen. (28.12.2010)

Woody mě pokaždé trochu překvapí a povedlo se mu to i tentokrát. I když ve zdejších komentářích čtu, že je to pořád dokola to samé, mně to teď připadalo úplně jiné. Mnohem depresivnější, než obvykle. Začátek se rozjíždí jako průměrná allenova komedie, hraje jazz, postavičky běhají sem a tam a povídají si o vztazích a o životě. Pak se události přiostřují, atmosféra houstne a já čekám, jakým způsobem se zapeklité situace vyřeší. A ony nijak, což na první pohled působí jako režisérova a scénáristova chyba, ale když jsem se nad tím zamyslel, došel jsem k tomu, že to tak mělo být. Protože tohle je film o nejistotě. Nejistotě toho, co přijde, až udělám krok dopředu. Není to nejsilnější Allen, ale je tu řada skvělých scén, u nejedné se mi sevřelo hrdlo (nejvíc u linky se spisovatelem a jeho mrtvým přítelem). A hlavně - je to romantická komedie, na kterou se dá skvěle koukat (což dnes vůbec není standart). (18.11.2010)

Zase nám ten šeredný ňujorský pedofil se svým typickým ironickým šklebem ukázal, že krize středního věku je svině. Na každého chlapa někde číhá mladší roštěnka, ochotná pomoci mu od manželského stereotypu nebo úspor, aby po spálení mostů zjistil, že všude je prdel o dvou půlkách, sebelepší díra stejně ústí opět do hajzlu a zase přijde den, kdy řekne, že jí bolí hlava. (04.01.2011)

Člověk je od přírody nespokojený tvor, který sní o lepším životě. I já si umím vysnít dokonalou životní partnerku, nekonečný přísun financí, duševně obohacující práci, skvěle vychované děti a vynikající sportovní výkony, ale to vše mi může nabídnout jedině Matrix. Ptal jsem se všech strojů v okolí, ale žádný z nich nechce, abych mu výměnou za vysněnou realitu dělal baterku. Proto jsem spokojen se svým životem a mohu si v klidu prohlédnout snímek, ve kterém si lidé neváží svých vztahů, chtějí "něco víc" a místo toho dostávají od reality navolňující údery, tvrdé kopy z otočky či zaručeně pravé spirituální kontakty. Netvrdím, že je to špatné, ale pan Allen mi již mnohokrát provětral bránici daleko svědomitěji. (26.05.2014)

Allenovu filmografii osobně dělím na čtyři období: rozjuchané komediální začátky, kdy Woody úročil své zkušenosti ze stand-up comedy, vážnější éru, kdy shodil klaunský ohoz a zkusil diváky deptat psychologickými dramaty a komplikovanými postavami a publikum se mu následně odměnilo nezájmem. Poté přišlo Allenovo zlaté tvůrčí období rámované Purpurovou růží z Káhiry a symbolicky ukončené snímkem Hollywood Ending. V téhle době jsem mohl házet 4* od boku a Woody mi dělal radost každým novým kouskem. Od roku 2002 přišlo období, kdy se jen těžko hledá jednotící prvek a nelze užít paušalizující hodnocení. S Allenem to mám od té doby jak na houpačce. Někdy dokáže překvapovat a kupříkladu Match Point - Hru osudu nebo Kasandřin sen řadím v rámci jeho tvorby hodně vysoko. Střídají je ale tituly, kdy krčím rameny a říkám, "Tak sis, starý brachu, zase udělal svůj pravidelný roční zářez, jenže totéž v bledě modrém jsem od tebe viděl už několikrát a nezlob se na mě, v lepším provedení. Zkrátka přes všechny zásluhy mě už trochu unavuješ." Výše zmíněné dokonale pasuje i na titul Poznáš muže svých snů. Podobné Woodyho snímky se mi vytrácí z paměti hrozně rychle a nic po nich nezůstává. Tentokrát u mě Woody překvapivě narazil i v oblasti, která bývá tradičně jeho silnou stránkou - tedy v castingu. Sir Anthony Hopkins jako Allenovo alter ego nefunguje a za šlápnutí vedle považuju i obsazení Brolina, který se hodí do jných žánrů a postav. Tohle je případ filmu, kde se to jen hemží slavnými jmény a tvářemi, konečný výsledek je ale mdlý. Tuhle komedii považuji za důkaz trendu, že Woody ke stáru čím dál tím víc používá šablony, zplošťuje a předkládá banality. Celkový dojem: 45 %. (15.04.2015)