Počiatok

Nemám rád sny ve filmech ani v knihách. Baví mě jen, když se mi zdají a něco takového nelze ve filmu zachytit. Přesto je počátek dobrá podívaná. Akorát nebylo vysvětleno, proč DiCapriův tým ve snech vždycky všechny tak úspěšně postřílí. Proč? Vždyť to nebyli žádní Neové, ani nic podobného. Ty snové bezpečnostní mechanismy v podání anonymních pistolníků pak působí hrozně zbytečně. (12.11.2012)

Jen skutečně málokdy mívám u podobných hollywoodských filmů pocit, že ta kvanta milionů byla utracena za něco, co má smysl a přetrvá déle, než jen jednu sezonu. Počátek je doslova dokonalým (a tak trochu i intelektuálním, nejde-li v podstatě o protimluv) blockbusterem, který v sobě konečně spojuje vše, co dělá dobrý film dobrým filmem a tím pádem překračuje hranice svého stínu. Nolan je bravurním režisérem, ale navíc i geniálním scénáristou, jeho tvůrčí rukopis se řídí především myšlenkou a triková stránka je jen dokreslením příběhu, ne samotným nositelem významu filmu. Medium filmu je vlastně snem, ke kterému opakovaně utíkáme a mnohý z nás věří, že zobrazovaný příběh je skutečností, ta paralela je možná zásadním prvkem tohoto snímku. Počátek je hlubší podobenství o podstatě naší reality, tak trochu filosofickým zkoumáním poznání světa, gnoseologickým důkazem zpochybnění naší reality. Ta pochybnost o podstatě toho, co nás obklopuje, se táhne už od dob Platonova Podobenství o jeskyni a dnes ji opět přiživují vývody moderní kvantové fyziky. Realita není jedna, realit je více, možná tisíce, miliony, nekonečno. Záleží na pozorovateli (solipsismus), záleží na mnoha okolnostech, na subjektu, kočce, která je zavřena v krabici. Matrix ve filmové vulgární rovině otevřel tuto debatu i v rastru reality virtuální a Nolan teď přichází s mnohaúrovňovou realitou uvnitř snů. Jistě, Nolanův styl je dle železných zákonitostí hollywoodského filmového průmyslu až příliš okázalý, vše je nakombinováno až příliš na efekt, navíc tak trochu hypertrofované akční finále mírně pozapomene na hloubku v dešti kulek a výbuchů, to aby se investované miliony stoprocentně vrátily, ale i přesto nelze přehlédnout tu vyloženou snahu diváka NUTIT myslet, zpochybňovat jeho klidné bytí ve ztemnělém sále, orientovat se ve spletitém ději...to se cení, pane režisére. Proto má Počátek takové hodnocení a ohlasy, jaké má, proto je událostí nejenom této sezony. Předpovídám, že tohle bude v audiovizuálním kontextu nový Matrix... Podobné filmy: Matrix, eXistenZ, Třinácté patro, Pan Nikdo, Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek (08.08.2010)

Scénář: Christopher Nolan .. Podobně jako po první projekci Dark Knight: chci to vidět znovu. Možná ještě ze silnějších důvodů než u netopýřího muže. A nejen v tom... Precizní, zejména technicky dokonalé a velice přehledně zrežírované dílo, ovšem zase chladné, vrstvené, ale ve svých nekonečných možnostech trochu omezené a svým podáním bohužel né tak strhující. Sen ve snu. Pohlcující ano, ovšem důsledné v postupném podávání informací až jsou ty koleje příliš svazující a koridor překvapivosti omezený. Herecká sestava je výtečná, ale ani Leonardo DiCaprio zde nemá ten prostor (či sílu) urvat si něco víc. Prostě jen silná sestava pracující na plné obrátky, kde hodně zaujme (herecky!) Ellen Page.. Hudba (zvláště když si vzpomenu na excelentní podkres traileru) má sice úroveň, ale emocionálně nevytrhne. Tečka v podobě "snově nejednoznačného" rozměru je však super mystifikace... ___ Matrix kód padá ze svých výšin nerušeně i nadále. ___ Díváte se pozorně 2 (22.07.2010)

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)

Nolan neumí točit akci a nikdy nebude umět. Může se zdát, že u takhle intelektuálně podnětného filmu to není potřeba, ale když si sami určíte, že finále bude akční, tak se nemůžete divit, že vás někdo vypíská. A stejně jako u Temného ryrtíře vše finišuje až moc "zeširoka" a dlouho. Druhá projekce je samozřejmě jasná, už jen proto, že mám v dost zákonitostech vytváření snů zmatek (23.07.2010)