Půldruhé hodiny zpoždění

Viděno ve "Švanďáku" a skvěle jsem se bavila. Ze začátku jsem měla strach, že to ti dva herci neutáhnou. Ale jakmile se na jevišti objevila Daniela Kolářová, nastala slovní smršť, která se nedala zastavit. Hlašky, které vypouštěli oba herci z úst jsem ani nestihla počítat. Moc pěkné bylo i to, že pan Lasica mluvil slovensky a paní Kolářová česky. Tím jejich slovní přestřelka získala na větším rozměru, protože se skvěle doplňovali. U našich známích to v domácnosti funguje naprosto stejně. Televize této hře trošku ubírá, mnohem lepší je ji vidět naživo. (13.01.2011)

Sibleyraseova a Dellova divadelní hra sice nenabízí nijak zvlášť rafinovanou dramatickou zápletku, ale zato vtipný konverzační dialog, z něhož dva výteční herci, v tomto případě Daniela Kolářová a Milan Lasica, dokázali vytěžit maximum. Kdyby byl po ruce nápaditější režisér, výsledek mohl být ještě lepší. (27.02.2017)

Současná francouzská konverzační komedie autorů Sibleyrase a Della obsahuje spoustu kultivovaného humoru i smutnějších momentů. Inscenace Studia Dva tuto v podstatě bulvární látku zpracovává dost konvenčně, což ale v žádném případě není na škodu. Elegantní scénografické řešení (ten béžový závěs tvořící stěny bytu byl nádherný), povedená hudba, vhodně zvolené obsazení - tedy přinejmenším na první pohled. Milan Lasica i Daniela Kolářová jsou skvělí herci a jejich obsazení vyvolává nemalé očekávání. Lasica těmto nárokům beze zbytku dostojí, v roli čerstvého důchodce Pierra je naprosto famózní. Kolářová coby jeho nenaplněná manželka Laurence už dopadla o něco hůře: obzvlášť na začátku jsem jí nevěřil ani slovo. Kdo ví, snad byl na vině důsledně spisovný text, který jí příliš nešel do úst, ale něco v její intonaci mi dělalo neuvěřitelný problém zapomenout, že sleduji herečku, a soustředit se na postavu, kterou představuje. Připadala mi strojená, nepřirozená, v křeči. Postupem času jsem si zvykl - a ona se na oplátku vylepšila - nicméně pořád mám dojem, že její výkon je to jediné, co v téhle inscenaci tak úplně nefunguje. A to byla hra vybírána pro ni na tělo! Velice podařeným prvkem je jazyková dvojjakost tohoto hereckého partnerství - Kolářové Laurence mluví česky, Lasicův Pierre slovensky. Funguje to naprosto nádherně. V celkovém pohledu představuje Půldruhé hodiny zpoždění ani ne půldruhé hodiny kultivované zábavy na úrovni s trochou dojetí, ale výraznější dojem nezanechá. Modelový příklad toho, čemu se trochu hanlivě říká "dobře udělaná hra." Já proti dobře udělaným hrám nic nemám, obzvláště pokud jsou udělané takhle dobře. A jsem velice rád, že se čas od času objeví v záznamu na ČT. Jen houšť! (13.02.2009)

Objaviť takýto skvost úplnou náhodou! Milan Lasica a Daniela Kolářová v najlepšej forme. Dialógy sa sypú samé, prirodzene rozvíjajú vzťah starých manželov. Konštatujem, že to bolo vtipné, milé, dojemné a presne takto si predstavujem môj partnerský vzťah o pár rokov. Ona je trochu sarkastická, mierne rýpavá a očakávajúca, že muž si domyslí... On je upokojujúca zložka, trpezlivý, ale aj trochu majetnícky. Stret ženského a mužského pohľadu na život. Príjemné bolo počúvať dialógy v našich dvoch krásnych jazykoch. (12.02.2024)

Příběh o tom, jak manželé na prahu důchodového věku mají odejít na návštěvu k manželovu obchodnímu partnerovi, ale manželku zrovna popadne zásadní životní krize. Na divadle je to samozřejmě daleko větší zážitek než v televizi, myslím že i my mladší v pohodě zvládneme Lasicovu slovenštinu a po chvíli už to člověk ani nevnímá. Oba protagonisté jsou nicméně výborní. (31.03.2009)