Zem - história jednej cesty

Poškozování životního prostředí jsem narozdíl od našeho pana exprezidenta již viděl, jenomže poněkud jinak, než mi jej ukazuje Home. Ten nás totiž s křehkostí ekosystému neseznamuje, pouze ji konstatuje. Je výčtem obvinění, sledem číselných hodnot, kterým dramatický přednes dává zdání obrovské důležitosti, ale vlastně nevysvětluje, v čem by ta důležitost měla být. Někdy ta důležitost zřejmá je a jindy zase ne. +++++ Je 1400 litrů vody na 1 kg hovězího hodně nebo málo? Opravdu je třeba jíst méně masa? Možná. Máme tedy stáda vybít? Dožít? Jak moc se měnila hladina moří v minulosti? Jak rychle? Je 7 metrů hodně? Za jak dlouho? V minulosti byla hladina i o 140 metrů níže než dnes. Atakdále, atakdále. Význam indikátorů tu víme, tu tušíme, tu si troufáme polemizovat. Ale ony se valí společně s hezkými obrázky a plakátově duchovně-přírodní hudbou - kdo má vzdorovat tomu přívalu. Na konci nezbývá než rozhodit ruce a jít protestovat. Proti někomu. Kdo za to může. Věřit v solár, vlny, vítr... Jakoby tu snadná řešení byla, jen by stačilo zvednout naši zadnici. Komplexnost světa se tu sice deklaruje, ale v jádru dost podceňuje. Přesto... asi tu zadnici trochu zvednout musíme. OK. Ale musíme vědět k čemu a proti čemu. Bojím se, že Home nás v tomto ohledu může lehce mást. (07.10.2014)

hodně znepokojující ekologické varování, které diváka nejprve 80 minut se zdviženým prstem zavaluje nespočtem palčivých problémů současné populace, aby pak v závěrečné desetiminutovce dodalo i trochu toho optimismu s vidinou lepších zítřků.. celkově to působí místy možná až zbytečně (?) dramaticky a pesimisticky, ovšem svou úlohu (tedy poučit, upozornit a varovat) splňuje tento dokument na výbornou.. a to celé navíc zajímavou, poutavou a dobře koukatelnou formou.. (26.11.2012)

Stydím se za to, že jsem jeden z těch parazitů, vlastně pardon, lidí, kteří dokázali za takovou krátkou dobu napáchat tolik škody. Nebudu se nijak ospravedlňovat, třeba v tom, že mám k přírodě více než kladný vztah - občas tím vyvádím ostatní z míry (vydržte s někým, kdo pořád zachraňuje nějaké mouchy, vosy, brouky a pavouky, když je ti druzí chtějí zlikvidovat), ale chovám se taky hnusně. Pochopitelně ne cíleně, ale teprve až s tímto filmem mi došlo, jak jsem občas nechutně pohodlná. Krásy přírody dovedu vnímat, skoro tím žiju, ale zajímat se o to, jestli náhodou netrpí, to mě napadlo jen občas. Vážně bych se měla stydět. Je opravdu příšerný, že lidé, kteří dlouhá léta takřka s přírodou splynuli a dokázali s ní žít v jakési symbióze, nevyčerpávat jí, neubližovat jí, teď kvůli jiným "civilizovaným" trpí hladem, nedostatkem vody, stejně jako trpí sama Země. Přeju si, aby se vzbouřila, aby nám dala všem pořádně na pr..l. Aby nás zbavila všech prostředků, kterým si hýčkáme svou pohodlnost a nechala nás tvrdě dopadnout na zadek. Tenhle dokument by měli vysílat každý den v týdnu několikrát, aby ostatním otevřel oči. Aby tady z toho ostatní nedělali "zdlouhavou zelenou agitku" a podobně. Copak je normální si jen brát a nic nedávat? Čekat teprve, až se bude dít něco strašlivého, a pak začít konat? Nebo to rovnou v začátku prostě vzdát? Nebo říct si, co bude za nějakých 50 let mi je jedno, protože JÁ už tady stejně nebudu? Doufám, že tohle prostě není normální pro všechny. (30.06.2010)

Spojení nádherných (někdy i děsivých) obrázků a krásné hudby Armanda Amara. Mluvené slovo v podobě Z. Svěráka mě chvílemi přišlo zajímavé, chvílemi mě štvalo a rušilo ve vychutnání hudby. Určitá fakta, která tu zazněla mi přišla zajímavá a snad i nová, v mnoha momentech mi však komentář přišel zbytečně opakující dokola celkem banální věci jako že je vše provázané atd. Každopádně i když se tvůrci na konci snažili o trochu pozitivní a nadějné vyznění, ve mně převládá (nejen díky tomuto filmu) pocit, že 21.století je nejspíš poslední maximálně předposlední století, které má lidstvo před sebou. (16.09.2009)

Ako ľudstvo svojim pachtivým spotrebným štýlom života útočí na tie najcitlivejšie miesta matky Zeme, tak tento film zaútočil na tie divákove. Veľa dokumentov na ekologické témy porovnáva fakty minulosti a súčasnosti v podobe: ropa vznikala milióny rokov, ľudia vyčerpali väčšinu jej zásob s priebehu jedného storočia. Ja by som to pretransformoval do filmového priemyslu: filmy sa točia viac ako jedno storočie, no počet dokumentárnych filmov, ktoré upozorňujú na ekologické témy, v posledných rokoch exponenciálne rastie. Obidve tvrdenia sú fakty, ktoré navzájom súvisia a asi na tom niečo bude. Otázkou je, čo s tým. Tento dokument je len ďalším doplnením skladačky, ktorej celkový obraz dotvára nepríjemný pohľad na problémy, ktoré čakajú ľudstvo v blízkej budúcnosti. Človek má po jeho skončení pocit, že naša planéta je krehká ako porcelán a že stačí nepatrná chybička v manipulácii a roztriešti sa na miliardy kúsočkov. Film spočiatku začína trošku pomaly a pripomína nezáživnú hodinu dejepisu spojenú a biológiou. Ale aj to bol zámer, pretože potom si divák lepšie uvedomuje následky, pred ktorými nás tvorcovia varujú. Divákovi ako (čiastočne) bezradnému článku v tomto reťazci počas sledovania neostáva nič iné, len vyroniť slzu a so zatajeným dychom a malou dušičkou dúfať v nemožné. Pre lepšie doplnenie si kompletného obrazu o situácii vo svete odporúčam pozrieť si filmy 'An Inconvenient Truth' a 'A Crude Awakening: The Oil Crash'. 90%. (06.06.2009)