Réžia:
Adam ElliotScenár:
Adam ElliotHudba:
Dale CorneliusHrajú:
Toni Collette, Philip Seymour Hoffman, Eric Bana, Barry Humphries, Bethany Whitmore, Christopher Massey, Julie Forsyth, Alf Klimek, Melanie CoombsObsahy(1)
Dvě rozdílné povahy, dva rozdílné osudy a půlka světa spojuje tento animovaný příběh, který vypráví o přátelství dvou zcela odlišných lidí, kteří se znají jen prostřednictvím svých dopisů. Mary Daisy Dinkle, baculaté osmileté holčičky žijící na předměstí australského Melbourne a Maxe Horowitze, velmi obézního čtyřiačtyřicetiletého Žida žijícího v pulsujícím New Yorku, trpícího Aspergerovým syndromem. Film sleduje Maryino dospívání a Maxův přechod ze středního k pozdnímu věku a objevuje mezi nimi silné pouto, které překoná o hodně víc než obvyklé kamarádské vzestupy a pády. Mary a Max nás vedou cestou neobyčejného přátelství, které musí čelit autismu, taxidermii, psychiatrii, alkoholismu, obezitě, kleptománii, sexuálním rozdílům, důvěře, kopulujícím psům, náboženským rozdílům, agorafobii a mnoha dalším životním překvapením. Celovečerní animovaný film MARY A MAX byl poprvé uveden na filmovém festivalu Sundance v roce 2009. Tento film autora a režiséra Adama Elliota produkovala Melanie Coombs a postavičky namluvili Toni Collette (Mary), Philip Seymour Hoffman (Max), Barry Humphries (Vypravěč) a Eric Bana (Damien). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (936)
Jeden z mála animáků, který není určený pro děti. Adam Elliot je zajímavý tvůrce s originálními a hlavně hravými nápady, takže není nouze o nevšední situace, dialogy… prostě vše na tomto filmu je opravdu jiné, nevšední. A i když Mary and Max není zrovna pozitivní film, tak vám rozhodně nepřivodí depku, spíše si řeknete, že jste už hodně dlouho nic podobného neviděli a od filmu budete (i přes jeho konec) odcházet v dobré (ne skvělé, ale jen tak nějak dobré) náladě. A takovéhle originální filmy mám moc rád. 80 %. ()
Anekdotické a černočerně morbidní jádro Harvie Krumpeta roztažené na celovečerní formát a trochu naředěné infantitilitou. Náznakům samoúčelnosti, lacinosti a nastavované kaše se Elliot bohužel nevyhnul, ačkoli i tentokrát atmosféra i postavy snadno zalezou pod kůži. Mary a Max patří mezi nejpodivnější animáky, jaké kdy uvidíte. Výtvarná stránka jen posiluje deformovanost a psychózu hlavních postav, o to krásnější je pozorovat, jak film produkuje čisté a pozitivní emoce. Škoda občasného opakování a nadbytečné výmluvnosti. ()
Fenomenální australský animátor Adam Elliot rozvedl svůj Oskarem oceněný krátkometrážní příběh Harvieho Krumpeta, mírně ho modifikoval a rozvinul a vznikl tak nádherný celovečerní (v takovém rozsahu jeho první) film o Harvieho reinkarnacích. Mary Daisy Dinkle a Max Horowitz jsou opět tak trochu jiní lidé, místo cigaret je trápí čokoláda a alkohol, oba jsou tak zoufale sami, že jejich přátelství musí být navázáno přes půlku světa, ale možná právě proto je tak neobyčejné. Adam Elliot využívá až expresionistickou poetiku a svět jeho animovaných postav je hodně morbidní, svět Mary Daisy Dinkleové navíc hodně připomíná animovanou obdobu světa Jeunetovy Amélie z Montmartru, a to nejenom shodně pojatým módem vypravěče. Obé staví na principu náhody a mnohdy tvůrce inscenuje věci velmi kuriózní, z obého je zřejmá fascinace (nejčastěji obskurním) detailem, leč Mary a Max popisuje přeci jenom podstatu věcí mezních, vykolejených, ponuré životy alkoholiků, loserů, psychicky narušených jedinců, přesto je výsledný dojem více než pozitivní. Nádherný, skutečně nádherný film... Podobné filmy: Harvie Krumpet ()
"Můj milý ???, včera jsem počítal hvězdy. Bylo jich hodně, ale zaujala mě jedna: taková zářící, přesně vystihující můj stav. Pojmenoval jsem ji po tobě, protože vím, že taky zbožňuješ pohled na svět kolem sebe. O pár minut později jsem jedl pomeranč, byl kyselej jako šťovík. Jako můj život. V té chvíli jsem ještě netušil, že se mi změní. Jak? Viděl jsem jeden film. Byl o lidské bídě, o tom, že jednou jsme nahoře, jednou dole, ale když se poštěstí, máme bejt vděční za to, že tu jsme a zase o důvod víc k radosti. Ale jak říkám, když se sere, tak se sere všechno. Ten film poukazoval, že slovo láska může pro někoho znamenat vyblitý slovo, téměř bezvýznamný, ale v rukou pana A.E. -režiséra s obrovským srdcem- se těchto pět písmen změnilo v POJEM. Těžko popsat. Lze to vůbec? Ale jo, úsměvem. Ve chvíli, kdy to nečekáme, přijde někdo/něco, co předběhne naše myšlení a jakoby nás nasměrovalo. Náhoda? Možná, myslím ale že je to v nás. Ty situace tam byly tak důvěrně známý, znamenitý. Chtěl jsem si psát, s někým dopisovat. Až tak ten film působí, byť může klamat proporcema. Pak přišlo nadechnutí, chvění, můj duševní výbuch. Do prdele, to je síla, řekl jsem si. A přes tu dramatičnost a uvědomění si, že nesmím váhat a jít do toho, než bude amen, jsem zjistil, že klečím a koukám. A brečím. Nevěřil jsem....." Mary a Max: můj Film roku 2oo9!! ()
Loser jako že si to někdo v životě vážně vylosoval na prd. Mary a Max se tak dlouho hledali, až na sebe zbyli. Mizérie dvou lidí, kteří na životní cestě ztroskotali už na začátku, ale přesto se statečně v těch sračkách všedního dne snažili ne jen plavat, ale plavat s grácií, humorem, láskou a aspergerem. ()
Galéria (41)
Fotka © Bioscop
Zaujímavosti (35)
- Režisér Adam Elliot sa, podobne ako v snímke Harvie Krumpet (2003), inšpiroval menami dvoch papagájov, s ktorými ako dieťa vyrastal: Sunny a Cher. Po malej úprave ich použil ako mená dvoch psov, ktorý sa vo filme objavujú. (aesalus1976)
- Aby mohly postavy mluvit a ovládat obličejové svaly, musely být vytvořeny jejich plastelínové náhrady. Celkem se vytvořilo 1 026 plastelínových úst (jen Max měl kolem 30 úst tak, aby mohl mluvit a vyjadřovat emoce). (formelin)
- Veškeré početní příklady, které se ve filmu objeví, vycházejí špatně. (Alqarin)
Reklama