Klamári

Po první sérii je jasno v jedné věci, a to, že je to velice dobře našlápnutej seriál. První díly byly skvělý, jsem strašně zvědavej jak se to vyvine dál. Tim Roth v roli Cala Lightmana exceluje. I zbytek týmu je přijatelnej, ať už Dr. Fosterová (K. Williams) nebo přirozený talent Ria Torresová (M. Raymund) a postava podivína Lokera (B. Hines) nesmí chybět . Jedinej kdo mi vadí je Calova exmanželka. Libí se mi to jak je seriál postavenej, rozhodně to není propaganda toho jak všechno skvěle funguje v USA. Nejlepší případy jsou dělníci, nebo odpalování bomb. *** Druhá série, a jde se dál. Dozvídáme se více o postavách, o jejich příbězích, tak jak to klasicky bývá v druhých sériích. Jen těžko to jde, ale přibývají i kontroverzní případy. Občas potěší vedlejší role nějakého herce, který později ovládl jiný seriál (Adams - Suits nebo Greenfield - New Girl). Jsem rád, že ubyla exmanželka, i když problémům rodinného charakteru jsme se nevyhnuli. Nejvíce mě bavili díly s pokerem, s pornoherečkou nebo z války a s únosem přítele Fosterové. Celkově závěr série gradoval velice dobře a já se těším na Calovo vyšetřování i v další sérii. *** Závěrečná série potvrdila pouze to, že seriál je velice zajímavej a že se připsal na listinu těch, které končí otevřeně a zasloužili by si pokračování či alespoň zakončení. I když je fakt, že v porovnání se druhou už mě tahle série nebavila tolik. (10.03.2010)

První série - 80% Druhá série - první dojem - 70% Lie to me je seriál jasně založený na tom, že v něm hlavní roli má Tim Roth. Neříkám, že nikdo jiný by ji nezvládnul, ale charismatický člověk byl nutnost. Jeho roztěkané herectví poprvé dokážu ocenit a i když v některých filmech mě vyloženě otravuje, sem se skvěle hodí - bez Rotha by to zkrátka nebylo ono. (27.03.2010)

Jsem upřímně šokován, jak dokázali v rámci formátu kvazivědeckého kriminálního seriálu natočit něco tak otevřeně - a zároveň decentně - kritického vůči Americe. Většina CSI-model napodobujících seriálů naopak potvrzuje jistoty amerického systému, Lie to Me tyto jistoty (a obecně hodnotové systémy) velmi systematicky nabourává. (29.03.2009)

Analýza mikrovýrazů sice patří k relativně novým kriminalistickým metodám, ovšem Anatomie lži nic nového pod sluncem v zásadě nepředstavuje. Díly vystavěné jednotným způsobem, sepsané tak, aby právě mikrovýrazy vždy hrály prim při odhalování zločinců, plno opakujících se vět v dialozích ("Lžete," "Tohle je pravda," "To je zahanbení (smutek, zlost, pohrdání)"), které asi patří k povolání, jenže mohou diváka začít nudit. Zajímavá je určitá interaktivita seriálu: ten totiž rozhazuje postupem času některé taje zdejší vědy a dává pak diváku možnost, aby si sám prozkoumal výraz snímané/zkoumané osoby a sám si udělal názor dříve, než jej tačí hrdina/odborník vyslovit. Smůla je, že když jsem tento záměr prokoukl, již jsme si zkoumání neužil jako před tím. Oceňuji snahu autorů neupadnout do stereotypu a překládat různé druhy zločinů v různém prostředí, která nepůsobí křečovitě a nevěrohodně. Přesto... postavy mi nijak nepřirostly k srdci a každý další díl mi připadal jako nepíliš odlišnou variací na ty předchozí. Po osmé epizodě mě definitivně přešla chuť. Dr. Lightman by poznal, že nelžu. (19.02.2010)

S Housem bych to určitě nesrovnávala, to už bychom mohli srovnávat rovnou s Poirotem nebo Sherlockem. Roth nepoužívá žádné impertinence ani vulgarismy jako Haus, je prostě sympaťák, který se zabývá něčím tak běžným a jednoduchým jako je pravda a lež, řečí těla a mimiky vůbec, v jednoduchosti je vždycky pořádný kus geniality. Skvělá myšlenka, skvěle zahrané, má to kvalitního ducha,výborný nápad bylo prokládání fotografií politiků a celebrit, i když nějaká hluchá místa nebo nedostatky se najdou, přesto dávám za čtyři, bavila jsem se. (25.08.2013)