Šance

Tradiční zábavná show mého mládí. Sledoval jsem ji pravidelně a docela se u toho i bavil. Znělku si pamatuji do dneška, stejně jako příjemnou dvojici Dvořák + Vladyka. Nikdy se k ní pravděpodobně již nevrátím, zase takový zázrak to nebyl, ale mnoho dnešních podobných show ji nesahá ani po kotníky. Poctivé tři hvězdy jsou tak akorát. (15.04.2016)

Typická zábava dané doby, na kterou se dnes už jen může vzpomínat! I na spoustu umělců, co v ní účinkovali. Ve mě záznamy některých dílů vyvolávaj nostalgii jak bič a rád vzpomínám na dětství u báby, kde to frčelo každej večír. Navíc spousta nezapomenutelnejch scének, především od Izera a Dobrodinskýho, Holzmanna či Wimmera... Za ty vzpomínky 80% (25.04.2020)

Co si budeme povídat. Šance ve svých pozdějších a posledních dílech trošku nenaplňovala své jméno a to, o čem byla v raných a středních časech. Tedy byla nejprve za Martina Dejdara a i později velkou část moderování pana Dvořáka s panem Vladykou za pořad, který objevoval talenty či kuriozity a byl i tak scenáristicky stavěn. Měl svou talentovou a dovednostní část a i svou zábavní část, která se skládala krátkou chvíli z homevidea, tedy do té doby než začal pořad Tak neváhej a toč, mnohdy z neuvěřitelně zábavným dabingem Josefa Dvořáka, poté ze zpěváků a scének či historek herců a hereček. Později a mám důvodné podezření, že naprosto záměrně, se snažila vzhlížet k tehdy šíleně úspěšným nováckým estrádám, byť v trošku slušnějším podání, ustupovala talentová část pryč. Naštěstí tento záměr nikdy nedosáhl pochybné kvality typu Petra Novotného nebo Zlaté mříže složené z laciných a trapných vtipů. Pozdější díly byly slabší ale pohybovaly se v únosných mantinelech. Plusem bylo navíc i mnohé objevení zábavných lidí, kteří se osvědčili i lety. Ať už imitátor Petr Jablonský, či dvojice Izer - Dobrodinský, kteří v Šanci snad vždy předvedli ukázkovou parodii aktuálních televizních formátu způsobem jim vlastním, tedy ujetým. Některé scénky jsou dodnes kultovní Tabúú, 7 čili sedm dní, anebo Receptář. Můžeme ovšem vzpomenout i na legendární scénky Jiřího Wimmera Ostrava a Dirigent, či Mrazík Martina Dejdara. Šance měla vždy podle mého názoru výkyvy v kvalitě, něco bylo dobré, něco o trochu méně a později mnohdy i uměle vtipná, leč stále svého času velmi snesitelný a občas i zajímavý pořad. 60% (16.04.2020)

Je vidět, že skutečná vtipná a hodnotná zábava po revoluci už šla šupem dolů. Měli to zachraňovat staří bardi v čele se Sovákem, Satinským nebo Holzmannem, ale když je dáte vedle breakdancové skupiny a operní pěvce vedle čtyřčlenné grupy napomádovaných hezounů, je jasné, že to fungovat nebude. Vtipná videa mě absolutně nezajímala a krom jednoho dvou neumělců, kteří přišli ukázat svůj talent, to taky byla znouzectnost. Vladyka s Dvořákem se snažili (Dejdara záměrně pomíjím), ale jejich snaha byla velmi často kontraproduktivní. Na divácích je často vidět, že se nebaví, a není se čemu divit. (07.05.2024)

Šance se vysílala od roku 1992 do roku 2003, vysílalo se 46 dílů, všechny kromě prvního uváděli Pepa Dvořák s Mirkem Vladykou a Martinem Dejdarem, první díl uváděl Roman Holý. Kromě scének byli hosty také šoumeni, kteří ukazovali své různé dovednosti a kuriozity. Nebyl to vůbec špatný pořad, bavil velmi dobře a spolehlivě. V roce 2013 uvedla ČT speciální vydání k oslavě 60ti let vysílání (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10563993283-sance/21352216216/). Pořad uvádělo opět zkušené trio, hosty byli imitátor Petr Jablonský, Luděk Sobota s Jaruš v parodii na Poště pro tebe, Tonya Graves, Jitka Zelenková, Leona Machálková, Michal Nesvatba a Zdeněk Srstka. Na plátně se sem tam promítaly vzpomínky na staré pořady a oblíbené hosty. Navíc před pořadem byla úžasná uváděcí předscénka z televizního prostředí. Jeden z nejlépe nachystaný a natočený zábavný pořad z řady vzpomínkových pořadů k výročí ČT. (02.06.2013)