Temple Grandinová

Zvířata pomáhají autistům. Autisté pomáhají zvířatům. Vynález autistické "objímačky". Nakonec zvládla (po svém, po božím) i objasnit náhlou změnu živí zvíře/maso. Nedávno jsem se 14 letým autistou dokázal postihnout náhlou změnu nafukovacího veleauta v hrstičku svraštělé gumy. Obdivuji bezpočet variací této choroby; toto byla jedna z nich. (26.04.2023)

Hnula mnou! Temple, myslím. Mluvila o dveřích. Že jsou to vchody do jiných světů. "... a kam odcházejí?" Do nebe. Nezvykle pojatý film o ženě, která viděla svět v osách, procentech a pravítkách. Líbilo se mi to načasování, drajf, úcta a pocit, že jsem jen já a Temple. Temple a já. Krom Danesové, která předvedla neskutečný výkon plný bolesti, mě zaujal mentor (D. Strathairn), který dovedl Temple k uvažování, navedl ji na cestu a ponechal osudu. Samotnou. A její řeč pronášená při závěrečném sprintu mezi obdivem a lítostí, mě zanechala v mlčení, s mrazením v zádech. A tak si to taky chci uchovat v paměti. Ohromná věc! (12.09.2010)

Autistka ktorá svoj život zasvätila chovu a humanizácii podmienok chovu hovädzieho dobytka..v stručnosti takto som si pozrel info o filme ktorým som si chcel pozrieť v sobotný podvečer....nič nevýrazné a zívajúc som zapol domáce kino....prvá facka bola v úvodnom logu...spoločnosť HBO má na svojom konte vždy len zaručenú kvalitu...spozornel som....a....už to šlo....nedá sa to čo veľmi povedať...námet filmu znie ináč ako je krásne natočená forma !!! môžete mi veriť...ak by som to mal opísať jednoducho tak poviem ,že je to taký mix Rain mana a svojím spôsobom aj Forresta Gumpa....ten Forrest Gump je v tom možno viacej cítiť ako Rain Man...film má prirýchly scenár a dosť skáče v obrazoch ale výsledok je famózny....jej videnie sveta v obrazoch je geniálnou formou ako ukázať jednotlivé aspekty scény ktorá by ináč vyznela trápne...nie však v podaní predstáv Temple.....neviem čím to je ale film túto tému ktorá si priam pýta lacné klišé a nátlak na city obchádza neuveriteľne obratne..ani raz som nemal pocit,že je to umelé alebo účelové....všetko to nejak tak samo prirodzene ubieha..Temple si ide svojou cestou ktorá je na prvý pohľad zložitá a nevšedná lenže dopredu ju ženie chuť objavovať nové dvere....a to nie je metafora....tie dvere sú v podstate alfa a omega tejto perly ktorá ma v túto sobotu donútila poriadne sa zamyslieť....ústami Temples ...príroda je krutá ale my nemusíme... a Claire Danes už nie je len tá ..čo hrala Júliu......je to pani herečka ktorá bravúrne stvárnila krásnu rolu v krásnom a inšpiratívnom filme aký tu od čias minimálne Forresta Gumpa nebol !!! moje súkromne prekvapenie roka ! (18.05.2013)

"Dobytek chováme, protože ho jíme, jinak bysme ho nechovali v takovém množství. Dává nám maso, a tak bysme se k němu měli chovat s úctou." Ano ano ano! Chtěla bych víc takových myšlenek ve filmech, na internetu, ve veřejném prostoru, v životě, všude. Třeba si z toho aspoň někdo něco vezme. Ve filmu bylo hezky vidět, jak některé tehdejší názory na autismus jsou dnes už překonané. A taky že i když děláte s dobytkem celý život, stejně můžete o dobytku vědět velký kulový, když jste totální zabedněnec se spoustou předsudků. (15.01.2019)

Temple Grandin, to je autobiografický snímek o (silné) osobě stejného jména, autistce (a jentak mimochodem uznávané amer. vědkyni, spisovatelce...), která otevírala spoustu dveří a život si (po)skládala z jednotlivých obrazů a já si opět po čase dokázal (potvrdil), že předsudky jsou jednou z nejhorších možných věcí na světě. Tento snímek, to je celkem jednoduchá rovnice. Temple Grandin = Claire Danes resp. Claire Danes = Temple Grandin. Tato herečka si mě svou bezbřehou bezprostředností (resp. přirozeností) získala od samého počátku a já postupně „rezignoval a roztával“ až si Temple (a celý tento snímek) otevřel dveře (i) k mému srdci. Kritik by měl vždy (za každých okolností) zůstat nestranný a (u)držet si zdravý odstup. Já jsem však obyčejný (filmový) divák a tak si můžu dovolit (dopřát) malý luxus v podobě absence nestrannosti a můžu směle prohlásit následující: tyto „obrázky“ nemohly být poskládány již o moc lépe. Tento snímek (alespoň v mých očích) bezezbytku na(s)plňuje přízvisko „malý velký snímek“. A o čem, že (v prvé řadě) je? Třeba o (lidských) předsudcích, malosti, omezenosti a jedné silné osobnosti, která i přes svůj handicap dokázala v životě víc, než drtivá většina „nás zdravých“. P.s. i přes mnohými (včetně mě) zde vychválenou C. Danes musím dodat, že více než zdatně ji zde sekundují (resp. přihrávají) J. Ormond (jako její matka Eustacia) a D. Strathairn (coby její středoškolský profesor Dr. Carlock). Co říci závěrem? Temple Grandin patří mezi ty snímky, které (troufám si jednoznačně tvrdit) nikdy rekordy ve výdělečnosti zcela jistě lámat nebudou, to ale nic nemění na faktu, že svou (naši) pozornost si (po právu) zaslouží. S (osob.) dovětkem na závěr: ano, jsem cynik (víc než by bylo občas zdrávo), ale jak jsem právě zjistil, stále mě dokáže něco (někdo) dojmout. Tak snad mám ještě šanci...... :-) 90% (07.05.2012)