Morfij

Michail Bulgakov, v mojom vedomí nezmazateľný ako autor adorovaného literárneho diela Majster a Margarétka, spísal vo svojich začiatkoch poviedkový súbor zo svojej lekárskej mladosti, ktorý sa stal hlavným inšpiračným zdrojom snímky Alexeja Balabanova. Svojráz mladého lekára, odrezaného od civilizácie v tej najkrutejšej Rusi, v spoločnosti morfínového i citového poblúznenia, na rande so šialenstvom, v nekonečnosti snehových diaľav a pravosti moku menom vodka, Balabanov vytvára malebný, no autentický pohľad do svojho nevľúdneho a absurdnou komikou prešpikovaného vesmíru a zostáva stále naplno verný svojmu štýlu, ktorý je napriek rozdielnemu spoločenskému i historickému zakotveniu rovnaký i na mojej tretej návšteve v jeho svete (po Gruz 200 a Pro urodov i lyudej). Nuda to nebola ani v jednej sekunde, aj keď Balabanovov divák musí disponovať primeranou trpezlivosťou. Záverečná scéna, spojená s odkazom na kinematografické prvopočiatky, je presne taká, ako to najlepšie z jeho diel – nádherne absurdná. (13.03.2011)

Místy možná lehce bizarní, ale jinak povětšinou starosvětsky ruský příběh jak z nějaké Čechovovy (já vím že Bulgakovovy) novely, se postupně mění v téměř moderní sociální drama, aby byl v závěru zakončen ve stylu monumentální antické tragédie. Krásné staré písně a melodie, které průběžně zněly celým filmem, symbolicky utichnou s nástupem závěrečných titulků, snad aby mohl divák nerušeně vstřebat ten slastně depresivní filmový zážitek. Působivé. (17.12.2015)

Nejakym zvlastnym sposobom mi to pripomenulo Hanekeho filmy, mozno to bude tou atmosferou a pocitom, ktory vo vas ci uz Hanekeho rezia, alebo rezia Balabanova vzbudia. Film bol vyborny, skvela hudba, atmosfera bola taktiez skvelo hutna a sem tam trochu tej brutality, kopec nahoty a este viac sexualnych scen to vsetko presne do detailov vykreslili. Prechodom z vidieka do mesta vsak upadlo moje nadsenie, co nezmenila ani zaverecna scena, hoci ta bola majstrovska. Ale ked to vsetko spocitam, film to bol naozaj skvely, k dokonalosti vsak nieco chybalo. (25.08.2010)

Praktické lékařství ruského revolučního roku v kostce. Drsná zima, nezbytný vlak, odlehlé malebné stavení, saně a mladý doktor učící se za pochodu na případech, které nese doba, vzdálenost a neinformovanost a od nichž kamera neuhýbá pohledem. Osamění, smutek a obrovské břemeno nadaného, avšak značně nejistého muže, pomáhá překonávat slastné morfium, lék umírajících... a pokud jimi právě nejste, jeho nesmlouvavé účinky vás k nim rychle zařadí. Dokonalá dobová atmosféra a úžasná scéna s vlky v bouři, soundtrack si ale opatřovat nemíním, jelikož revolver nevlastním a věšet se mi nechce... (20.05.2015)

I v jednom vidieckom dome a na jeho dvore sa dá skvelo vytvoriť atmosféra historickej doby, miesta a mrazivej zimy. Veľmi slušne sfilmované. Ale o čom to bolo? O čom mala byť už románová predloha? O postavách, vrátane tej hlavnej, sa nič nedozvieme a iba sledujeme je prežívanie a postupné potápanie sa do narkomanskej závislosti. Nič, o nikom, ani medzi nikým ale film vo výsledku nevyrieši. (19.05.2011)