Vražda - Série 2

Sarah Lund je zpátky a vrací se ve velkém stylu. Druhá, tentokrát desetidílná série se poučila z nedostatků té první a je mnohem kompaktnější a plynulejší. Z prostředí kodaňské radnice jsme vystoupali o patro výš a do děje se zapletli rovnou dva ministři spravedlnosti. Vyšetřování neskáče od podezřelého k podezřelému, ale celou dobu postupně odkrývá pohřebné tajemství, kvůli němuž umírají vojáci Dánské královské armády. Atmosféra je pořádně temná a od lehce pomalejšího začátku se napínavost dramaticky zvedá, ale příběhu schází údernost první série. Chyběla mi vyhrocená předvolební atmosféra, chyběl mi sympatický Troels Hartmann a dokonce i mstící se Theis Birk Larsen. Vedle civilnější a emocemi nabité jedničky, působí dvojka profesionálněji a odtažitěji a není tolik vyčerpávající, ani pohlcující. Slabších pět hvězdiček. (25.12.2012)

U první série to byly horší čtyři hvězdy - hold zmařený potenciál. Teď jsou to tvz. lepší čtyři hvězdy, ale odtud se výše už nedostaneme - koncept a vizuál je vyčištěný, příběh stabilní a uvěřitelný (roz. v rámci žánru), obsazení výborné, do štábu dosadili nové scénáristy a našli konečně i fotografa, a tak to celý nemuselo být potmě, ale opakovaný vtip prostě není vtipem. Jednička okolo desátého dílu gradovala k jisté ďábelskosti. Ale teď už vlastně víte, co příjde - došlo k psychologickému zploštění. Je to výborná, ale standardní detektivka, která nepřekračuje žánr. Linii rodina zatlačili poněkud do rohu - to jim chválím, ale linie politika, která zůstala zachována se potýká s jistou tematickou a dějovou redundancí. Hlavní postava, Sarah Lundová, je mi obdivuhodně nesympatická: je hloupá a nevychovaná a špatně se obléká. Jediné, co mne s ní sbližuje je patrně neukočírovatelný workoholismus a to, že má smůlu na partnery. Tak co trojka? :-) (21.05.2014)

Jestliže první řada byla i přes svoji enormní stopáž výborná, říci o druhé že je vynikající je slabé slovo. Vše je tu mnohem vyhrocenější - spád, počet vražd, jejich brutalita, politické intriky i kompromisy z nichž se chce blít, akce i zvraty, přičemž tomu poslednímu jednoznačně vévodí závěrečný díl. Až do jeho poloviny jsem téměř netušil, kdo je hlavní strůjce všeho zla. A to poučení, jehož se nám dostane z úst takové morální autority, jakou je sám premiér: proslov hodný zapamatování a zakončený větou "Hlavní je neustat v boji!" Opravdu výživné a (nejen) pro naši společnost přímo signifikantní. (13.10.2014)

První řada mistrně pracovala s atmosférou a rozehrávala temné struny divákovy představivosti. Tohle je toporné a neuvěřitelně vykonstruované (Hilmand!!!); nicméně stále ještě lze registrovat záblesky solidního řemesla. Čili slušný počin, jenž však znatelně ztrácí dech v souboji se starším sourozencem. (03.11.2013)

Oproti první sérii je zde znát citelný posun co se tempa vyprávění týká. Menší počet epizod dělá druhou sérii intenzivnější, na druhou stranu však působí místy trochu zmatečně (zejména dějová linka s novým ministrem je mírně nepřehledná). Celkově však druhá série působí lepším dojmem než její předchůdce, jehož chybám (roztahanost děje apod.) se důrazně vyhýbá. (07.09.2012)