Návrat Temného rytiera

V úvodní scéně je divák svědkem eskortování dvou zajatců letadlem kamsi do vězení. Muži mají pytle přes hlavu a velitel eskorty se pokouší jednoho z nich psychicky zlomit a patrně přimět k výpovědi. Otevře dveře, strhne zajatce na kolena čelem k bezedné rozevřené hlubině, která dokáže vyděsit nejen ty, co trpí fóbií z výšky. Automaticky bych očekával, že dalším krokem bude stržení pytle, vždyť jinak ten čin nedává smysl. Nestalo se tak. Účelem onoho pytle nebylo znemožnit vězni orientaci, ale překvapit stráž a především diváka momentem odhalení identity zajatce. Ve světě nolanovské batmanovské trilogie je totiž vše dělané pro momentální efekt, nelze v něm najít nějakou logiku a funkčnost. Až tady jsem plně pochopil povzdechnutí uživatele flanker.27 v komentáři k Temnému rytíři, kde píše, že ho "iritovala totální zkratkovitost a pitomost prakticky všech na place" a dále: " Nevim, proč se Joker pokoušel svými plány nastolovat chaos, když nakonec je skoro jediným, jehož činy dávaj jakžtakž smysl. Všichni ostatní, Batman, policie, mafie, předváděj takovou kupu demence, která snad ani nemůže pocházet od člena druhu homo sapiens vybavenýho pudem sebezáchovy. Něco takovýho možná patří do komixu, ale tohle se navenek tváří jako propracovaná detektivka s prvky noir a psychologického dramatu." Nolan nešetří efekty a štědře naděluje atrakce, jenže po obsahové stránce je to prohra. Batman začíná měl pověst temného dramatu, kde komiks konečně dospěl a úspěšně přenesl literární předlohu do reálného světa. Plně se s tím sice ani zdaleka neztotožňuji, ale souhlasím, že zmíněná tendence tam byla a že v rámci žánru šlo o zajímavé vykročení. Temný rytíř povstal je dokladem, že Nolan se v tom, jak látku uchopit, dostal do slepé uličky. Je to nabubřelé, megalomanské a obsahově s prominutím pitomé. Na nějakou hlubší psychologii zapomeňte, dospělost tenhle blockbuster jen předstírá a je v tom dobrý asi tak jako malé děti, co si hrají na tatínka a na maminku. Poslední díl považuji za bezkonkurenčně nejslabší část trilogie částečně i díky velmi problematickým ideovým východiskům. Frank Miller coby autor, který nejvíc ovlivnil nynější podobu a mytologii batmanovského světa, je známý pravičák a tvoří řekněme protiváhu levicovým anarchismem načichlým autorům typu Alana Moora. Tady se ale jeho individualismus a opovržení "lůzou" stalo v podstatě manifestem pro zpochybnění demokratických pořádků a pro autoritáře typu španělského caudila Franca a především pro generála Pinocheta by to byl bezesporu ideální filmový hrdina a tenhle kousek by zaujímal velmi čestné místo v jejich filmotéce. Celkový dojem: 25 %. Pokud Dunkirk a Dokonalý trik představují vrchol dosavadní Nolanovy tvorby, pak Temný rytíř povstal představuje její suterén. (13.08.2017)

Velký finále je tady. A opravdu stojí za to? Z pohledu porovnání s předchozím dílem, musím jako většina uznat, že druhý díl byl zkrátka lepší. Když bych ale hodnotil film samostatně jako takový bez ohledu na předchozí díl, dávám jasných 5 hvězdiček. Nolan opět natočil velkolepé dílo, které dokáže i přes svojí přešvihnutou stopáž nenudit. Nutno podotknout, že se mi více ale líbily první dvě třetiny filmu a závěr už na mě působil příliš natahovaně a myslím, že šel natočit mnohem svižněji. Je také paradoxní, že přestože jdeme na film o Batmanovi, tak coby postavy jsou záporáci zajímavější. Nejdříve Joker a teď Christopher Bane. Jeho postava zahraná Tomem Hardy je naprosto dokonalá. Musím podotknout, že poslední postava která mě ve filmu, kdy tak dostala byl právě Joker. Kdykoliv totiž Bane vstoupil na plátno, doslova jsem nedýchal a políval mě studený pot. Ta postava je zkrátka "chodící smrt" a je naprosto brilantně vsazená. Klobouk dolů pane Nolan, opět jste mě dostal. Filmu by slušel lepší scénář, více jednoduchosti a méně megalomanství ale tak už to prostě u Nolana a takového projektu bývá. 90% (27.07.2012)

Upachtěné čtyři hvězdy. A to jen proto, že jsem neměl vysoká očekávání. Každopádně, jak si kdysi užíval Alfred: "I told you so." Všechny nevýhody Nolanova přístupu tu vyvstávají na povrch. Zdejšímu světu nejde uvěřit, protože i přes Nolanovu snahu o realismus postavy zásadní zvraty vykomunikují soustavou hlášek jako v každém komiksu (například zbývá minuta a půl a Batman má čas na líbačku), jen tentokrát to působí zásadně nemístně. Plán každé postavy je neskutečně primitivní a nechápu, jak se vůbec mohlo Baneovi (který se zřejmě po Gothamu přesunuje teleportací) podařit cokoliv uskutečnit. Staré postavy nemají dost prostoru a na dlouhé minuty mizí z dění (včetně Batmana) a nové jsou zoufale zbytečné. Catwoman je horší než pěst na oko. Polovina motivů kopíruje Temého rytíře a druhá je hromada klišé. Proč přesto (zatím) čtyři hvězdy? Daří se celkem solidně navodit pocit totální anarchie, i když i to se tluče s tím, jak jednoduchý plán stačil k ovládnutí Gothamu. Vážně - pokud dvanáctimilionové město ovládlo pár banditů tímhle způsobem, seženu tři lidi a pozítří je Praha moje. Nolan šlápl hodně vedle, zřejmě podlehl vlastní genialitě, a rozjíždí jen tři hodiny dlouhý, řemeslně (až na nudný střih) vynikající patos s roztomile jasnými pokusy o sociálně-politický přesah, protože prostě může. 70 % (19.07.2012)

90%. Strach. Chaos. A teď Smrt. Každý díl téhle comicsové trilogie má svůj jednotící motiv (a to ne pouze jeden), přičemž ten poslední je rozhodně nejosudovější – proto je škoda, že co do emocí přišel vrchol s Temným rytířem. Finále jej ale trumfuje rozmachem. Nolan přišel se skoro tříhodinovou comicsovou freskou, která je vrcholnou přehlídkou hollywoodského řemesla, epickou ve všech možných ohledech a z Nolanovy pozice v podstatě nepřekonatelnou (větší záběr už film fakt nemůže mít). Funguje v globálu, i v osobní rovině - podmanivé tepání do dnešního světa bohatých a chudých je velmi inspirativně obráceno vzhůru nohama obrazem Baneovy zkázonosné revoluce a předání moci do rukou obyčejného lidu (doslova naplněné tvrzení, že demokracie je vláda lúzy), nadmíru působivé je ale podán i mýtus o padlém hrdinovi a jeho vzepjetí. Rozhodně jde o nejcomicsovější díl celé trilogie, včetně snaživých hlášek, cheesy twistů a patetické víry v sílu obyčejnejch dobráků v ulicích, což by se schroustávalo trochu snáze, kdyby Nolana nedoběhla jeho stará slabina, kterou je neschopnost zhmotnit opravdu plnokrevné a věrohodné ženské postavy. Rozhodně se ale nezlobím, že vratkou Catwoman a drsňáka Banea zastiňuje ten, o kterém se tu celé roky točí – totiž Temný rytíř, jehož znovuzrození jsem si prožil festovně. Epická spokojenost. Á propos, díky za to závěrečné ujištění, že restartovat se nebude. (20.07.2012)