Coco Chanel

Hrozně unylá ,okleštěná autobiografie Coco Chanel, kterou ztvárnila Audrey Tatou mezi dvěma muži, jednoho nechce a druhého nemuže mít, nijak oslnivé výkony od pánů . Bez jiskrného náboje, na který jsem pořád čekala a nic. Vyloženě špatný scénář, těžko říct co si o tom myslet. Z jejího tvůrčího invenčního období se defakto nedozvíme nic. Sama si nemyslím, že celý její život byl vyloženě extravagantní, ale tohle pro mě opravdu byla bída. Škoda toho převelice zprzněného dílka, takhle zpracovat téma Coco je pro mě osobně nuda a hrůza.To mě opravdu mrzí, protože jsem se moc těšila. (21.01.2010)

V Paříži se konala jediná předpremiéra pro veřejnost, takže kino v Les Halles praskalo ve švech, zaměstnanci museli ještě přidávat židle. Velká očekávání spojena s touhou spatřit Audrey Tautou se ještě zvýšila, když moderátor oznámil, že herečky s režisérkou dorazí až po skončení představení. Jak hodnotit film, který nabízí tisickrát otřepané milostné drama o chudé dívce, která se vyšplhala až na vrchol, zpočátku díky starému, bohatému milenci a následně taky mladému a bohatému. Možná si režisérka zvolila zrovna nudnější část života Coco Chanel, anebo její život nebyl tak bohatý na veselé a tragické události jako život Edith Piaf anebo nedokážu tenhle film dostatečně docenit. Rozhodně si Coco Chanel zaslouží uznání díky své pracovitosti, na konci filmu je uvedeno, že pracovala opravdu až do smrti a že nesnášela neděli jako den odpočinku. Audrey Tautou byla výborná, Marie Gillain taktéž, kostýmy skvostné. Jde však o film, který ve mně nezanechal ani stopu nějaké emoce. (20.04.2009)

Parfémy Chanel mají zajímavou vlastnost, že některé jejich nositelky je samy necítí. Přesto je ale kupují a používají, protože okolí je na nich zbožňuje. Podobné paradoxy lze najít i ve filmu o samotné Coco. Obsazení je kvalitní, leč pojetí poněkud suchopárné. Životní moudra – neodmyslitelná součást každé filmové biografie – jsou zoufale banální („Nejhorší na sňatku je osud manželky.“), pointa je však silná díky výborné poslední scéně na schodech, ze které je zřejmé, že úspěch nemusí se rovnat štěstí… A verdikt? Audrey mě o svých proklamovaných hereckých kvalitách zatím úplně nepřesvědčila a Chanel N°5 mi nevoní, ale že holky těžší to maj, vím zcela určitě. (27.02.2012)

„Já jsem muž a ty jsi žena. A muži a ženy se neoblékají stejně.“ Slibovala jsem si životopisný snímek o Coco, ale dostala jsem jen Audrey Tautou, proplouvající snímkem se dvěma „osudovými“ muži (o nichž jsem se toho taky moc nezvěděla) a pálící jednu cigaretu za druhou. Že se ke svému jménu, módní ikony, musela dopracovat postupně je samozřejmé. Co jsem ale nečekala, bylo to, že své impérium začne budovat až po hodině a půl (což – ano – je necelých 20 minut před koncem filmu). Ony se ty náznaky na potřebnou změnu ženské módy objevují v průběhu celého snímku, ale vždy se jen tak lehce otřou a hned utečou, aby snad náhodou nepředbíhaly děj. A tak, když už Coco konečně začne tvořit svou kolekci, v opravdu povedené sekvenci, tak s lítostí zjišťujete, že se jedná i o sekvenci závěrečnou. Shrnuto a podtrženo, jestli se chcete o Coco dozvědět něco užitečného, přečtěte si wikipedii (tam je toho mnohem víc a navíc to máte přečtené za 5 minut). Jestli se chcete podívat na krásné dobové kostýmy a Audrey s cigaretou, tak doporučuju film. (29.06.2012)

Krásně živý a jemný film a poutavý příběh mládí Coco Chanel. Přiznám se, že jsem s jejími životními osudy nebyl nikterak zvlášť seznámen, a proto na mne možná snímek působil intenzivněji, než na ty "života Coco" znalé. Audrey pak svým výkonem opět přilila olej do ohně jejího "souboje" s Marion Cottilard o nálepku nejtalentovanější současné francouzské herečky. Potěšil mne i koncept filmu, který ukazuje pouze životní etapu Coco před tím, než se stala slavnou a proslulou. (31.07.2009)