Pouta

Pouta nesnesou srovnání s žádným českým filmem. Člověk by skoro nevěřil, že to natočili Češi. Autenticitě napomáhá množství neznámých hereckých tváří, jež ovšem předvádí bezchybné výkony v čele s Ondřejem Malým, jehož ksicht vypovídá o postavě, kterou ztvárňuje, naprosto vše. To jsem viděl naposled u Jamese Cagneyho. Občas jsem se v ději ztrácel, stopáž mohla být jistě o dost kratší. Ale přece musím snímek hodnotit kladně. Komunismus je zde pouze doplňkem. Nějaké symboly zde vlastně ani nejsou. Hlavní "hrdina" je sice estébák, to zlo tkví ale jinde, než v systému. V člověku samém. (19.08.2011)

Člověk by od 2,5hodinového filmu čekal, že bude mít dost prostoru pro to, aby diváka nakonec uspokojil solidně a smysluplně vystavěným finále s uzavřenými příběhy všech (či alespoň většiny) postav. Bohužel. V tomto Pouta zklamala na celé čáře. A je to velká škoda - obzvlášť s ohledem na herecké výkony, kterými Špačkův snímek disponuje (skvělý Ondřej Malý, žalostně, nehorázně nevyužitý Oldřich Kaiser a další). Děkuji uživatelce Ducharme za její komentář, který říká prakticky všechno, co má, a s nímž stoprocentně souhlasím, ačkoliv Poutům dávám jednu hvězdu navíc. 345! (25.04.2011)

Tak Český lev za nejlepší mužský herecký výkon pro tento rok je už jasný. Ondřej Malý dlouho čekal na svoji životní roli a ona přišla. Režisér Radim Špaček v tvůrčí vizi stvořit iluzi hluchého bezčasí Československa poloviny normalizovaných 70. a 80. let minulého století obsadil téměř samé obecně neznámé herecké tváře (vyjma dokonale dvojace bodrého Oldřicha Kaisera) a jeho tah mu na sto procent vyšel. A právě z hereckého mistrovství Ondřeje Malého povstala Zrůda. Má v sobě cosi hereckého charizmatu Karla Rodena a vizuálně pak odkazuje ke svému skutečnému kolegovi z KGB Putinovi, ta souvztažnost až mrazí. Jestliže chtěl Špaček ukázat hnus doby, tak se mu to na modelu buňky československé tajné bezpečnosti bezezbytku podařilo. Scénář Ondřeje Štindla (který je tímto obdobím fascinován již dlouho, pamětníci jistě vzpomenou na Paskvil a jeho fascinací retro návraty k ,,umakartové" kultuře východního bloku) dobře funguje ve své pouti k Stbácké Golgotě, model dokonalého systému totalitní moci je sugestivně výstižný a v této rovině nemá chybu, neboť z něj mrazí, jeho propojení s osobním příběhem znuděnosti absolutní mocí, syndromu vyhoření či možná krize středního věku jednoho z článků dokonale vystavěného soukolí by možná sem tam trochu zaskřípal, kdyby ho neutáhl skutečně fascinující výše zmíněný herecký koncert Ondřeje Malého. PO UTA. Možná už je konečně PO Univerzální Totalitní Aroganci. Po dvaceti letech se tak česká potažmo československá kinematografie začala vyrovnávat s naší národní temnou minulostí a někdo konečně otevřel Pandořinu skříňku, do které dosud nahlížely jen televizní dokumentární projekty. Už bylo načase... (08.02.2010)

Možná, a rád to i připouštím, to bylo českými titulky, takže jsem dopředu znal všechny dialogy, ale snad až na dva tři výjimky byly herecké výkony na hranici mrazu. Dialogy, tak jak je život přináší, cedili s hereckou dikcí a přesvědčivostí. To málo stačilo dokonale zruinovat celý zážitek z filmu. Ale architektovi filmu bych asi líbal ruce, protože je má nejspíš ze zlata. (11.07.2011)

Tak na doporučení kolegy POciSEMa jsem na to mrknul a jako nebylo to zlý, ale nijak mě to neuzemnilo. Je to určitě obsahově i tématicky zajímavej film, ale dlouho jsem se do toho nemohl dostat. Tempo je hodně pomalý místy až uspávající což asi dělá ta celková délka filmu. Jako po první půlhodině mi to přišlo spíš jako pěkná hovadina. Pak se to naštěstí trochu rozjede a jako oceňuji, že je to fakt kvalitní depresivní film to zase jako jo pár dialogů slušných, jinak většina z herecké ekipy se tu plouží na scéně jako zombíci jako nějací polomrtví lidé. No asi to byl účel vykreslit hroznou depresi těžkou dobu a lidi co jsou vlastně dávno mrtví jenom o tom nevědí. No já to prostě tak nějak nesežral. navíc bych uvítal spíš kratší stopáž a trochu přímočarosti než spousty, ale fakt spousty místy opravdu přehnaný psychologie. Jinak souhlas z jiným mým oblíbencem jhr a to sice ohledně zakončení filmu kdy rozhodně souhlasím, že by nebylo na škodu kdyby to aspoň vygradovalo do nějakýho pořádnýho masakru a srát na uvěřitelnost. Bohužel konec je takovej komorní a nijakej jako celej tenhle film. Takže vyloženě špatný to není, ale dobrý taky ne, takže to tentokrát vidím na ten čistý průměr.50% (15.05.2014)