Never Weaken
Réžia:
Fred C. NewmeyerKamera:
Walter LundinHrajú:
Harold Lloyd, Mildred Davis, Tiny Ward, Robert Emmett O'Connor, Charles Stevenson, Helen GilmoreObsahy(1)
V této veselohřese Lloyd potřetí vrátil k dobrodružstvím na střehách mrakodrapů. Na začátku filmu chce spáchat sebevraždu, protože ho opustila jeho milá. Vyleze na rozestavěný mrakodrap a na jedné z traverz se nechtěně dostane k oknu protějšího domu, kde zahlédne krásnou dívku, sestru u chiropraktika.Sebevražedné úmysly jsou okamžitě ty tam. Lékařova klientela je prabídná a Harold se rozhodne, kvůli Mildred, že mu sežene pacienty. Snaží se je opatřit nejrůznějšími cestami.Rozsype například na městské křižovatce práškové mýdlo a přijíždějící kropicí vůz z něj udělá mydliny. Chodcům, kteří na namydlené dlažbě houfně uklouzávají, rozdává pohotově vizitky s adresou lékaře. (formelin)
(viac)Recenzie (16)
Film se začal točit už v roce 1919, jenže přišlo těžké zranění hlavního představitele Harolda Lloyda, který se k natáčení vrací až o čtyři měsíce později. Uvádí se že k tomu došlo při natáčení filmu, ale není tomu tak, podle posledních informací šlo o propagační fotografie, na kterých si Harold zapaluje cigaretu bombou, jenže se mezi atrapy dostala skutečná filmová bomba určená pro výbuchy. Harold přišel o dva prsty a na čas oslepnul na pravé oko. ()
Harold nemá špatný nápady, ale ty jeho fórky prostě nemají takovej tah na bránu jako třeba Keatonovy nebo Chaplinovy. Jeho akrobatické eskapády jsou sice skvělé, ale celkově tato groteska baví jen málo a má celkem pomalý tempo. P.S. Člověku, co psal obsah k tomuto filmu bych doporučil, aby se na to podíval znova a ujasnil si pořadí, ve kterém se události seběhly. ()
Dosť veľa gagov šlo pomimo mňa, no záver to v mnohom vylepšuje. 8/10 ()
Never Weaken je jednou z těch více odvážných grotesek, kde se humor střídá se skutečným napětím. Lloydova milá (opět charismaticky krásná Mildred Davis) má být propuštěna z práce, neboť její zaměstnavatel - chiropraktik - nemá žádné pacienty. Nebyl by to ale Harrold, aby jí nepomohl a s pomocí známého akrobata odchází "lovit" pacienty na ulici. V první půlce nic nenasvědčuje tomu, co si tento smolař ještě užije. Humor nijak radikálně nevybočuje od ostatních grotesek, gagy jsou v mezích. Následně se ovšem omylem dozvídá, že jeho slečna si má vzít někoho jiného a život se mu hroutí. Jediná myšlenka, jež mu přichází na rozum, je myšlenka na sebevraždu. Po řadě komicko-nešťastných pokusů začíná skutečný boj o holý život, kdy se naprosto nečekaně ocitá na ocelové konstrukci mrakodrapu. Zde u jednotlivých přešlapů a akrobatických kousků nejednou zamrazí v zádech. Leč nebyla by groteska groteskou, kdyby neměla dobrý (nebo alespoň smírný) konec. Poctivých ***** hvězdiček. ()
Komu se líbil Lloydův nejslavnější film O patro výš z roku 1923, ten si najde zálibu i v Cestě do ráje. I zde se nacházejí nebezpečné scény, při kterých ruce brní a vstávají vlasy na hlavě, pokud jich máte víc než já. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- V nebezpečných scénách se Lloyd nechal dublovat kaskadérem jménem Harvey Parry. (Kulmon)
- Film se začal točit už v roce 1919, jenže přišlo těžké zranění hlavního představitele Harolda Lloyda, který se k natáčení vrací až o čtyři měsíce později. Uvádí se že k tomu došlo při natáčení filmu, ale není tomu tak, podle posledních informací šlo o propagační fotografie, na kterých si Harold zapaluje cigaretu bombou, jenže se mezi atrapy dostala skutečná filmová bomba určená pro výbuchy. Harold přišel o dva prsty a na čas oslepnul na pravé oko. (sator)
Reklama