Vítejte v KLDR!

Co to tam proboha jelo za debily? Jako kdyby to byl dokument o Chorvatsku tak bych se nedivil, že někdo z účastníků zájezdu co se tam jede co nejlevnějc válet k moři, netuší o zemi samotné ani hovno, ale dostat se do KLDR asi neni žádná prdel, tak bych čekal, že tam nepojede nějakem kokot, co když uvidí, že jejich oficiální průvodkyně má na sobě čisté šaty a netrpí hladomorem, tak ze sebe do kamery vysere monolog na téma "V tý KLDR se vlastně žije docela v pohodě, protože je přece blbost, aby se tahle měla dobře a jiní trpěli hladomorem." Debil. Nebo když se ti mentálci odmítnou poklonit před kamenným kimčongilem, protože jsou prostě děsně zásadoví, ale hlavně že se tam teda serou. aby měl chudák průvodce z toho průser. Ale dobře, ne všichni tam byli úplně vypatlaní. Jinak jim ale kurevsky závidím, moc rád bych to tam viděl (aspoň tu trošku co neni "zakázaná") na vlastní oči. (08.01.2012)

Dokumentární film o tom, jak těžké/lehké je natočit dokumentární film. Linda Jablonská svým (ne)odvážným počinem (ne)úmyslně více vypovídá o povaze zúčastněných Čechů, než o čemkoliv jiném. Bylo kvůli tomu třeba jezdit do Severní Koreje a pořizovat běžně dostupné záběry? Vítejte v KLDR! se jako dokument sám obhájit nedokáže. Měl by? 65% Zajímavé komentáře: pshimi, genetique, Fr, Dannysek4U, Arbiter, Brejlil, Mitopus (17.06.2009)

Film o KLDR, ale možná z ještě větší části film o české formě fenoménu zvaném turismus... A obě (nevím, jestli opravdu takhle zamýšlená) témata jsou v těch šestasedmdesáti minutách provázána opravdu obdivuhodně. Na jedné straně je orwellovský režim, který provází hrstku středoevropanů po precizně vylajnovaných cestičkách a tiše přitom začleňuje své hosty do vlastní propagandy, na druhé straně jsou turisti, kteří z velké části mají nulové (nebo minimální) povědomí o tom, kam vlastně přijeli, zásobeni jsou litry slivovice, jíž se neustále nalívají, hrdě se vyznávají z toho, jak se jim podařilo propašovat teleobjektiv, fotí pupkem o sto šest a na kameru bezostyšně vyslovují povrchní "moudra", dávajíce tak najevo svoji myšlenkovou omezenost. Při sledování tohoto dokumentu mi hlavou probíhala replika Rudolfa Hrušínského z Vesničky: "Lidi nevěděj, co s penězma. On má barák, televizor, auťák... Tak si říká: Co ještě nemám? Hrobku... " Mně prostě důvod, že "málokerej Moravák může říct, že byl v Severní Koreji," připadá hrozně stupidní... Ono se ale dnes hlavně hraje na zážitky, takže věřím tomu, že v hospodě u piva pak budou někteří z účastníků zájezdu za nepřekonatelné hvězdy. Jako dokument je to ale vlastně čistá a bezchybná práce: Kamera zabírá bizarní monumenty kimirsenovského dědictví a současně "diegetické" komentáře turistů. Autorka vlastní komentář dodávat nemusí, svůj vlastní názor si udělá divák sám. (17.10.2009)

V Severní Koreji coby poslední orientální despocii křížené s komunistickým totalitarismem se určitě dokument nenatáčí lehko. Pokud se nerozhodnete natáčet dokument o skupince českých turistů, kteří objevují tuhle pozapomenutou a nepřístupnou zemi. Místy to, jak trefně napsal Dadel, připomíná domácí video z dovolené a místy Cestománii. Pro ty, co o KLDR nemají ani základní informace, je to bezpochyby přínosné a v něčem i šokující. Ti, kteří už povědomí o zemi mají a chtějí čerpat podrobnější informace, se budou muset spolehnout na některý ze zahraničních dokumentů BBC nebo amerických stanic. Přesto všechno se najdou záběry, ať už opuštěných gigantických dálnic (v zemi bez soukromých vozidel slouží k rychlým přesunům vojenských jednotek) nebo monstrózních památníků, které daleko předčí podobná díla v někdejším Sovětském svazu, které o charakteru režimu a životě v téhle šílené zemi mnohé vypovídají. Celkový dojem: 55 %. (08.01.2010)

Ak chcete vidieť ako by naše krajiny vyzerali, keby nedošlo k 'Nežnej revolúcii', tak si pozrite, očami obyčajných turistov, zájazd do KĽDR, kde komunizmus v tejto dobe vrcholí. Na turistov (a z náhodného stretnutia so skupinou študentov, či inými štátnymi zamestnancami je zjavné, že nielen na turistov) je zavalené absolútne informačné embargo, priamy styk s verejnosťou je zakázaný, informácie je možné dostať len cez pridelených sprievodcov a informátorov, takže pokiaľ sa divák dožaduje väčšieho množstva faktov, zaujímavostí, či nejakých odhalení, má smolu, ja som bol však spokojný. Určite je to zaujímavé doplnenie si obrazu o jednej z posledných totalitných krajín na svete, konečne viem o nej viac než to, že raz za kvartál tam niekde odpália novú testovaciu atómovú raketu s následným ceremoniálom vojenskej prehliadky. 80%. (30.05.2009)