Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (347)
Nechci hodnotit. Snímek má kvality a filmařské nápady jako z rukou mírně nadaného tvůrce domácího videa z dovolené v Bulharsku. Zaujme ale postoj českých (převážně) turistů k (ne)realitě v KLDR, kdy stačí jen pár hodin v prapodivné a zřejmě pekelné zemi a už se u nich projeví staré strachy ("nahrávají nás? co nám udělají?).Zvláštní je, že to cítí i mladší účastníci zájezdu, kteří totalitu snad na vlastní kůži nezažili. /28.1.2011/ ()
Není lepší chvíle, než když sledujete tento dokument s Korejkami. Člověk se pak dozví, co je i na těch billboardech za nápisy a nestačí se divit. Co mě nejvíc překvapilo? Především to, že se tenhle dokument vůbec natočil. Korejky hlavně to, že tam mají tramvaje a metro. Dost jsem se ale divil, že těch 60tisíc za 6 dnů kolikrát zaplatili lidi, kteří snad ani nevěděli, do jaký země se to jedou podívat, protože názory typu: "tahle země není zase tak špatná", "možná bych se sem i odstěhovala" jsou absolutně zcestný i jako vtip. Sice beru v potaz, že jsem komunismus nezažil, ale doufám, že ani nezažiju. Omezenost je v dnešní době totiž něco, co se mi absolutně příčí. Tento dokument jsem tak celou dobu sledoval s absolutní husinou po celém těle. Omezený přístup do ulic pro návštěvníky pod hrozbou vojenské policie. Možné odposlechy. Fakt, že se tam na oko každý má vlastně krásně, ale ve skutečnosti se v zemi skrývá několik desítek koncentračních táborů. Ale taky klimatizace značky Samsung v jednom záběru. To všecko je Severní Korea. Viděl jsem málo, ale to málo mi stačilo k tomu, že pokud bych se někdy měl něčeho být, byl by to komunismus. Jedno v jakém stádiu, v tom nejsnažším to vždycky začíná. ()
Do KLDR je zakázáno dovážet… Hotelové pokoje mohou být odposlouchávány…. A tíhou morbidních ,,§“ jsou asi veškeré zajímavosti vyčerpány. Chtěl jsem víc než jen sledovat ,,ÚČATNÍKY ZÁJEZDU“ DO ZEMĚ, KDE ZÍTRA ZNAMENÁ VČERA. Za zvuků ,,malebné“ korejské hudby si ani nepřipomenu onu ,,stísněnou“ dobu, protože přece jen jsme byli ,,o kus dál“. Jasně, něco zaujme, třeba program hodný dětí z pionýrského tábora nebo študáci s naučenými otázkami. V televizi je ,,hovno“ a kam se ,,sere“ mauzoleum na některé stavby. Divák, který však očekává nějaké překvapení, porušení pravidel, bude zklamán. A tak opravdu ,,silným“ zážitkem bylo jen vystoupení ,,dokonalých“ dětí. Chápu, že víc se ukázat nedalo. Člověk podvědomě vnímá tu ,,krutou“ realitu. Ale ve srovnání s tímto dokumentem si stačí jen něco přečíst. Namátkou... ()
Není to špatné, bohužel je tu jen málo okamžiků, které odhalují atmosféru KLDR. Například školní sešity pod koberci byly zrovna asi ten nejlepší moment dokumentu. Viděl jsem plno videí samotných návštěvníků a byly mnohem zajímavější. Škoda že Linda Jablonská do dokumentu víc nevstupovala a nechala dej plynout. Ale jako KLDR je strašná země. ()
Dokument, který neřekne nic a zároveň mnoho. Neřekne nic o životě obyčejných lidí v této zemi, což ale není chyba režisérky, čímž se dostávám k tomu, jak mnoho řekne o fungování stalinistické diktatury. Ne že by nám film dal nahlédnout do toho šíleného soukolí moci, ale tím, jak jsou čeští turisté vozeni pouze na místa turistům určená, přičemž jim je zakázán kontakt s obyvateli Koreje, k tomu všudypřítomné šedivo, prázdno, křičící ticho pustých náměstí...tím vším nám ukazuje ten neskutečný Absurdistán. Jak dlouho tohle může ještě vydržet? ()
Galéria (8)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (6)
- V čase 9:28 lze zahlédnou dvoudveřový vysokopodlažní autobus Karosa typ C 734vyráběný v 80. letech v tehdejším Československu. (Adrai)
- Zájezdu se zúčastnilo přibližně 30 lidí, 2 z nich si nepřáli být součástí dokumentu, kvůli čemuž je možné všimnout si, že obličeje dvou postav jsou rozostřené. (K.B.L.)
- Nedostavěný hotel byl po uvedení filmu zakoupen investorem. (K.B.L.)
Súvisiace novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (viac)
Reklama