VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (346)
O KLDR jsem se z tohoto průměrného home videa nedozvěla téměř nic. V hlavním městě jezdí málo aut a na ulicích je celkově málo lidí. Účastníci zájezdu s laskavostí sobě vlastní obohacovali své okolí o své názory, co by mohlo být, jak to asi je, jak to asi bylo. Zkrátka strašně poučné, ale na kydání domněnek mohli ti dobří lidé zůstat doma. Za vše mluví oduševnělá připomínka pronesená lámanou češtinou, kdy její autor byl překvapen, že zemědělci neprospí celé dopoledne. Sečteno a podtrženo, z Jablonské asi dokumentaristka nebude. A přitom měla v rukou tak zajímavé téma. ()
Určitě zajímavé i když o životě v KLDR se stejně dovíme kulový. S tím se ale počítalo. Největší přínos je v záběrech Pchjongjangu, který vypadá jak Lehovec. Akorát mi neleze do hlavy ta spousta záběrů z autobusu a vlaku, když hned na začátku filmu psali, že je to striktně zakázané. Když chcete vědět jak to tam vypadá poslouží tento dokument dobře, pokud se chcete dozvědět jak to tam chodí doporučuji např. dokument české televize Nesměl jsem ani umřít. ()
Tak jsem si naivně myslela, že se dozvím něco o KLDR. Vážně jsem nečekala odvážné záběry na totalitní realitu, ale zasvěcený komentář k prezentovaným "památkám". Místo toho se mi jen potvrdilo, že s národem českým je to opravdu hodně zlé. Nablblé komentáře účastníků zájezdu mě rozesmutněly více než pravá tvář Severní Koreje skrytá za Potěmkinovými vesnicemi. Zaplať to pánbůh, že se dostali do svobodné Číny! Škoda nevyužité příležitosti natočit přínosný dokument a škoda peněz z fondu. Autorka by to měla pouštět leda tak známým v obýváku jako video z dovolené. ()
Tenhle dokument klame tělem. Stejně jako Shyamalanova Vesnice nebyla tak úplně o monstrech v lesích, tak i Vítejte v KLDR! není o KLDR samotném. Ani o jeho obyvatelích. Ani o těžkostech, které tamní režim přináší. Kdepak, tento dokument je především o nás – o Češích. Banda čecháčků-turistů se vydává na poznávací zájezd do míst, která nejsou ani z poloviny tak příjemná jako chorvatské pláže a v některých (pro ně) vypjatých situacích naplno odhalují svou náturu, názorovou nevyrovnanost a přehnanou touhu obnažovat vlastní „intelekt“. Vítejte v KLDR! je tak především mrazivou (pokud je divák také Čech) a úsměvnou (cizinec se jistě zasměje podstatně více…) výpovědí o národní povaze. Jako exkurse do cizí země je tento dokument informačně značně podvyživený, za což bezpochyby mohou i značná omezení, pokud ale k němu budete přistupovat jinak než jako k jednomu z dílů Cestománie, tedy tak, jak jsem uvedl výše, neměl by vás film zklamat. Vítejte v Čechách! ()
Před tímto dokumentem jsem si myslel, že do KLDR se vydal pouze štáb okolo režisérky Jablonské, a tudíž že bude zaměřen především na zemi samotnou - a to s jistou potřebou šokovat. Těžko říct, zda je obsazení zbytku zájezdu 'obyčejnými' lidmi lepším krokem či nikoliv, ale to se bohužel (tedy, pravděpodobně) nedozvíme. V celém dokumentu je o vládě Kim Čong-ila či "vládě" Kim Il-sunga jen povinné minimum, a z KLDR uvidíte jen to, co by vám bylo dovoleno viděti, kdybyste si tento hezký školní výlet do KLDR zaplatili. Zajímavější je pak sledovat reakce a chování spoluúčastníků zájezdu. Někteří se chovají naprosto přirozeně - jiní se však před kamerami předvádějí, snaží se na sebe strhávat pozornost (myslíce si, že jsou součástí jakéhosi úžasného milníku) a plytce debatují nad demokracií světa dnešního. Toto je kritika - ale ne dokumentu. Tato složka z něj totiž dělá poměrně zábavné dílko, kde pozorovat reakce zúčastněných je rozhodně legrace. ()
Galéria (8)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (6)
- Nedostavěný hotel byl po uvedení filmu zakoupen investorem. (K.B.L.)
- Zájezdu se zúčastnilo přibližně 30 lidí, 2 z nich si nepřáli být součástí dokumentu, kvůli čemuž je možné všimnout si, že obličeje dvou postav jsou rozostřené. (K.B.L.)
- Hranice mezi Severní a Jižní Koreou nebyla zmiňovaná linie, ale vede prostředkem domu, který je ve filmu vidět za onou zmiňovanou linií. (K.B.L.)
Reklama