Proti temnote

Když se na zemi rozšířila epidemie, která po nakažení mění všechny v krvežíznivé zombíky - zůstává jen málo lidí, kteří dokáží nákaze - a hlavně zombíkům čelit. Z nich se rekrutují vojenské jednotky, jako je např. Tao (Steven Seagal) se svými lidmi, kteří hledají další přeživší. Při jedné misi musí najít skupinku lidí zatoulaných v nemocnici, kteří čelí akutní hrozbě zombíků... Uff, není moc filmů, u kterých jsem opravdu, ale opravdu musel bojovat s tím, abych je dokoukal. Poslední noc je rozhodně jedním z nich - možná úplně nejhorším. Počítal jsem s tím, že Seagal už padnul na úplné dno, ale on jde ještě mnohem dál (hloubš). Tento film kromě krvavých scén (kterých je zase až přespříliš) nepřináší lautr vůbec nic, Seagal se se svými kily sotva hýbe a jednotlivé postavy se chovají tak nelogicky, že je to až k pláči. Scénárista asi taky neměl zrovna nejlepší den - všichni tam jen tak pobíhají, případně se rozchází a schází, inkriminovaná nemonice má asi 150 pater (podle toho, jak furt blouděj) a vůbec je film plnej kravin (příklad za všechny: Zasekne se výtah, a tak jeden hrdina sleze po žebříku, že to jako prozkoumá. Dole na něj čeká zombík, kterej ho samozřejmě odkrouhne. A místo aby se začalo něco dít, tak se výtah v poklidu rozjede). Jojo, tohle se fakt nepovedlo... (31.08.2009)

Upíři nebo zombie, Seagal a mačeta, Crudo a noc. Dalo by se říci, že Richard Crudo natočil perfektní postkatastrofické sci-fi a Steven Seagal si konečně zahrál v životní roli...ano dalo, jenže to má háček, film se jmenuje Poslední noc a bohužel se opravdu celý odehrává v noci. Výkony všech herců a celého štábu jsou uchvacující, škoda že to nevidíte. (12.03.2009)

Mám rád Seagala, mám rád horory. Sice jsem od tohohle spojení nic moc extra nečekal, ale zklamanej rozhodně taky nejsem. Příběh samotný nic moc, naprostá klasika současných do akčna házených zombie hororů. Je to akční, lítá tu spousta moderních zombíků (moderních ve smyslu že jsou rychlí, přemýšlí, mluví a když do něj střelíte, tak hned chcípne - jak já bych si přál návrat starých dobrých zombíků, který jsou děsiví ve své flegmatičnosti, pomalé chůzi a tím, že když mu useknete ruku, jde po vás dál i ta ruka), do kterých je sekáno a stříleno, občas tu někoho sežerou a to je tak všechno. Celý se to odehrává v jedné jediné budově, scénář je docela hodně děravý (hlavně mě bavilo to, jak se do té nemocnice postupně dostali všichni, ale ven se jaksi dostat nemohli). Ale, hraje tu Seagal he, he (i když zdaleka ne hlavní roli, což je možná taky dobře), má to docela rychlej spád, nic se moc neřeší, někteří zombíci jsou dobří, masky občas povedený a některý scény jsou dobrý. V rámci současného zombie balastu tohle ještě nedopadlo nějak moc špatně a jako oddechový béčko na hranici céčka to je i koukatelný. Kdybych si měl vybrat, jestli si pustím tohle nebo kterýkoliv díl Underworldu, tak tohle dostane jasně přednost! 2,5* (28.08.2009)

Seagal a horor? Sním či bdím? No koneckonců, nedá se říct, že jsem plně nespokojen, protože nějaký ten akční spád tento film má ... možná i víc než v posledních pěti Stevenových filmech dohromady. Na druhou stranu jsou tyto sekvence v mnohém stereotypní a po chvíli začnou nudit. Stejně tak jako výstupy samotného Seagala, i když jich je tady poskrovnu a navíc ve značné míře je zabírán tento akční hrdina dávných let v tmavých místech, s čímž také souvisí celková časová stopáž při níž se herec objevuje na obrazovce - není to příliš mnoho (snad okolo 20 minut maximálně), tudíž jeho hlavní roli bych označil spíše do uvozovek. Objeví se totiž vždycky v ten nejpotřebnější moment aby zachránil nemohoucí a přiblblé hlavní postavy z průšvihu, skrývajícího se za nakaženými lidmi (něco mezi zombies a upíry). Jako horor to za moc nestojí, ale jsou zde světlejší momenty jako pár dobrých make-upů a několik dobře vypadajících rozežraných lidských těl.... Nic víc k hodnocení na tomto snímku není. Co bude příště Stevene? Romantický film? :-)) :-)) ........ 25% (21.02.2009)

Levný xichty, ten Seagalův nejlevnější, stále dokola se opakující záběry, zabrušování zubů jako v Carpenterových Duchách Marsu, málo peněz, otřesný scénář. Tak tohle všechno jsou atributy pro jeden shuriken, kterej mi ulít z ruky a zasek se někomu do hlavy. Leželo mi to doma půl roku a celou tu dobu jsem na to sbíral odvahu si to pustit. Očividně nemělo cenu čekat. Filmy totiž rozhodně nezrajou jako víno, akorát u tohoto jsem musel polknout flašku ryzlinku, aby se dal vydržet. (26.09.2011)