X-Men: Prvá trieda

Když mi bylo deset, chtěl jsem být Michelangelem a všechny mlátit nunchakama. Ve čtrnácti bych nejradši v posilovnách i spal, jen abych se co nejvíc přiblížil Arnoldovi. A dnes bych chtěl být Magnetem, protože co ten frajer mnohdy bez mrknutí oka předvádí, to není první liga, ani extraliga, ale nějaká spaceliga. No jo, jenže já bych chtěl být i Wolverinem, tím sekáčem, co s doutníkem v hubě pošle každýho během tří vteřin do hajzlu, až celé publikum vyprskne smíchy (cameo roku). No a kdybych měl režisérské choutky, tak chci točit stejně tak dobře jako Matthew Vaughn. Už předešlé Kick Ass bylo naprosto skvělé a První třída X-menů si to rovnou štráduje do mé Top5 letošního roku. Strašně se mi líbí, když film jede, je tam rušno, živo, divák má lehký úsměv na rtech a najednou do toho přijde scéna, kdy se vše zpomalí, zvážní,celý sál úplně utichne a jen sleduje McAvoyův a Fassbenderův koncert. Tohle se stane asi třikrát a vždycky to má ohromně hutnou atmosféru, emoce a sílu. Efekty jsou dávkovány v pravidelných intervalech a poměrech, na několik drobnějších pak připadne jeden ohromující. Závěrečná smršť vmáčkne diváka do sedadla, je to jako polibek v chemické laboratoři. Spousta emocí uprostřed explozivní válečné vřavy, valí se jedna příčina za druhou, proč známe Singerovy X-meny tak, jak je známe. Parádní zážitek a přál bych tomu aspoň půlmiliardu dolarů a co nejdříve další díl. 160 miliónů dolarů(rozpočet)/352,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/16 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (04.06.2011)

Rozčarování a zklamání nad filmem, který je podivně nekonzistentní, jede na půl plynu a navrch se dopouští neuvěřitelného množství prohřešků vůči původní trilogii... Jakoby se Vaughn pokoušel o vlastní Watchmeny, ale neměl k dispozici dostatečně kvalitní scénář a především dostatečně propracované postavy. Povrchnost z tohohle konstruktu cáka na všechny strany, stejně jako evidentní poplatnost očekáváním. Jakoby jediným účelem filmu bylo ukázat, jak se vlastně stalo to, co se stalo... Už dlouho mě žádný film tak strašně ne nevtáhnul, takhle chladný dojem jsem měl naposledy snad u remaku Dne, kdy se zastavila země. A to ani nemluvím o tom, jak strašně cheesy a nezvládnutě občas působí (triky, masky, nevýrazná hudba, podivná psychologie, zbytečné postavy, ...) (23.06.2011)

Nesnáším, když ve filmové sérii jednu postavu hraje více herců, takže si dokážete představit, jak jsem se bála toho, když se vyměnili kompletně všichni herci. Ale jak u mě bývá zvykem, čím víc se bojím, tím lépe to dopadne. Když vypustím pro mě tu nic neříkající dějovou linii o jaderné válce, troufám si tvrdit, že je to nejlepší díl série. A můžou za to dva hlavní pánové alias Profesor X a Magneto. Ač si můžete říkat, že se mnou opět cloumají hormony, možná trochu jo, ale na jejich výkony jen tak nezapomenu. Fassbender má kromě neskutečného charisma, šílený talent přesvědčit Vás o všem co hraje a nevěřím, že to napíšu, ale McAvoy byl perfektní. Věřila jsem mu každý moment, jako by to nehrál. Že by mi vstoupil do hlavy? Ostatní postavy taky nezaostávaly (chtěla bych být diamantová) a zbožňuji scény, když se výjimeční učí používat svou moc. Efekty občas kolísaly, ale já přes ty dva herecké výkony chyby nevidím. Doufám, že se tihle mladí proti sobě ještě postaví :o) (30.10.2011)

Doufal jsem, že Vaughnův příspěvek do série bude pro nefanoušky X-Men tím, čím byl pro nefanoušky Star Treku poslední film J. J. Abramse. Není. Chuť založit mutantský fanklub se nedostavila. Přesto bych uvítal, kdyby takhle vypadalo více letních blockbusterů. Nemusely by přitom nutně obšlehávat příjemný bondovský feeling (počínající u Fassbendera, připomínajícího mladého Conneryho, pokračující až příliš nasebeupozorňujícím šedesátkovým designem a končící závěrečnými titulky), víceméně úspěšné skloubení dospělého (vytváření staronového mýtu) s dětským (akční blbnutí), fiktivního s reálným… stačilo by napsat vyvážený scénář, obsadit herce schopné uhrát „velké“ proslovy, nespoléhat se výhradně na střih, ale sem tam i na mizanscénu a sice přehánět, ale v mezích žánrové stylizace. (Ano, s patřičnou nadsázkou, zde trochu v duchu Command & Conquer: Red Alert, vám projde i létající ponorka.) Poslední první X-Men nejsou přelomovým dílem, žánr nepovznášejí do nových dimenzí, jeho hranice překračují tam, kde to provedl již Singer (sociologický rozměr a otevřenost queer čtení), ale od začátku do konce výborně baví. Nikdy svou hloupostí. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Nathalie, verbal, Natascha, Theatis, ScarPoul, marvan, Aelita (30.05.2011)

Když vzpomenu na prequely podobného ražení (akční sci-fi), tedy Star Wars Ep. III a Star Trek, přijde mi, že si s předcházející, resp. se znalostí dějově nadcházející látky pohrávaly krapet lépe. Vaughn si jde za svým, využívá svět genetických mutací lidí X, ale rozehrává s nimi partii dle svého gusta - stylovou a především dobovou hříčku, reflektující reálné události, která fakta z X-menů pouze zakotvuje do svých hnacích motorů. Dívá se na to pěkně, ocenit se dá jak kvalitní řemeslo, tak do jisté míry i originální přístup, avšak krom ústředního dua, se zdá, že ostatní X-meni hrají jen křoví. Na První třídu zkrátka lze nahlížet jen očima ústředního dua, objektivní náhled sociologického nádechu z venčí, oproti Singerovým X-Menům, zaostává. 8/10 (27.07.2011)