Zámena manželiek

Není to nekoukatelné, ovšem ta vyumělkovanost a snaha o co nejstylovější pořad by měly být nahrazeny scénami a věcmi reálnějšími, tj. více ze života, takže bychom pak byli svědky manželů, jak si pohoní šaška na záchodě, že jejich drahá polovička je fuč, nebo v opačném případě, že nová spolubydlící má určitou schopnost po letech vyvolat erekci, či snaha se noc co noc dobývat do pokoje nové manželky a ta z toho má mindráky, neví, zda má či nemá podlehnout, bere prášky, chlastá a...no, radši ne, ještě by z toho volci z Novy udělali další kravinu, neboť bez korektnosti to již nejde. (28.03.2012)

Formáty úspěšných zahraničních pořadů se u nás běžně kopírují, většinou s problematickým výsledkem. Znám jediný případ, kdy je česká verze zajímavější než její vzor. Americká Výměna manželek má sice (paradoxně) na ČSFD vyšší hodnocení, je ale mnohem dryáčtější než její český klon. Etnicky, kulturně i nábožensky komplikovaná struktura americké společnosti zdánlivě umožňuje podniknout hodně zajímavou sondu do soužití lidí různých ras, tříd a náboženských konfesí, jenže v praxi nejde o nic jiného než najít co největší magory a vymezit je proti sobě. Kameru zajímají pouze konfliktní situace a radikální střih neumožňuje nic víc než to nejlacinější ždímání emocí. Česká verze je kultivovanější, delší, představuje zázemí účastníků, má tendenci vyprávět lidské příběhy. Jistě, stále jde o voyaerství, ale vedle toho mají první řady nepopiratelnou sociologický rozměr a především pro ženy má nahlížení do cizích kuchyní i určitou terapeutickou hodnotu - vidí, že i jinde je provoz domácnosti složitý a mnohé rodiny mají k dokonalosti daleko. Pořad sice vyvolává kategorické morální odsudky z řad komentujících, ale dno reality show je nutno hledat úplně jinde (osobně mezi ně řadím Big Brother a jeho odnože). Výměna manželek patří ve skutečnosti k tomu nejzajímavějšímu, co reality show u nás nabídly. Pozdější řady ve snaze o udržení sledovanosti nabídly stále hraničnější charaktery s konfliktnějším potenciálem a krok za krokem se blíží americkému východisku. Celkový dojem: 40 %. (01.10.2017)

Vše se poznává v porovnání. Zvyk je železná košile. Každý to dělá po svém. Extrémní situace urychlují rozhodnutí. Rozdělení práce a rolí je funkční a efektivní. Někdy člověk v sobě objeví to, o čem netušil. Každý má svoji hranici intimity. Když situace nutí lidi k soužití, většinou se snaží hledat kompromisy. Naše starosti na naše hlavy. (19.07.2011)

Řekla bych, že velká spousta negativ již byla vyřčena za mě ale ovšem musím přidat pár svých dojmů, které mě neskutečně zaráží. Když už každý ví jak to chodí a určitě se už z toho důvodu, že do toho šel někdy na tuto věc podíval tak mu muselo být jasné, že spíše když už ten vztah co má celkem upadá i bez televizního štábu a spousty lidí co se na vás pak v televizi podívají a nestačí se divit kolik sprostých slov znáte, tak se raději rozejděte nebo rozveďte,protože nějáký telvizní štáb nebo úplně cizí člověk za vás váš problém nevyřeší.Uvítala bych spíše zpětné natáčení, které poodhalí tak trochu následky spojené s komercí některých pikantních výroků apod.,protože samo o sobě je to trochu o ničem, protože každý se umí přetvařovat před ostatními. (31.03.2012)

Skvělá oddychovka pro nudné večery, nic více. Nejlepší bylo, jak se tam protagonisté pohádali, že když jeden pár ukončí natáčení, druhý mu zaplatí od producentů nasmlouvané peníze :D Jinak tedy občas smutné, občas nechutné, stále trapné a něěěkdy trošku dojemné. Bohužel si myslím, že šlo jen o vydělání peněz. (13.01.2012)