Polnoc v záhrade dobra a zla

Velmi zajímavý film, ať už pro osobu režiséra, či pro obsazení hlavních rolí - Cusack, Spacey. I když, pro mě byla v hlavní roli Lady Chablis a její žužu, alespoň co se týče dojmu. Režisér sice lavíruje mezi soudním dramatem, detektivkou, voodoo "horrorem", postavením menšin v křesťanské společnosti, od každého tady máme trochu, ale jako celek to prostě funguje a i přes svou délku film rozhodně nenudí. Ovádi na provázku a vždy připravená lahvička s jedem, posvěcená i soudcem, jsou jedny z mnoha úletů a výstředností, se kterými nás postavy překvapí. Tak nevím, jak se na tento film dívají obyvatelé Svannah, když má film být podle skutečných událostí, ale středoevropan může být lehce překvapen stavem současné americké společnosti :-) (31.07.2013)

Tento film som videl už dávnejšie bez najmenšieho tušenia o čo ide. Nevedel som kto tam hrá, nevedel som kto to režíroval, nepoznal som príbeh. Úprimne, začal som ho pozerať preto, lebo sa mi páčil názov :-) Ako odchovanec Tarkovského a podobných jarmushovských kubrickov mi ten film ani na chvíľu neprišiel zdĺhavý či nebodaj nudný. Je síce pravda, že je to skôr kniha ako film, ale to vôbec nevadí. Film má skvelú atmosféru, perfektne sa pri ňom relaxuje, popíja vínko a defragmentuje harddisk :-) A ten šok na záver, že Eastwood!!! No proste, tá noc stála za to... (28.06.2006)

Snímek jsem už kdysi viděl, ale pamatoval jsem si z něj jen to, že je hrozitánsky dlouhý. Řada komentářů, která nacházela pod fasádou přetažené stopáže skryté hodnoty, mě ale přiměla se k titulu vrátit a případně ho přehodnotit. Clint se pokusil vstoupit na půdu dosud neprobádaného žánru, jenže výsledek je podle mého poměrně tristní. Eastwood zkrátka není dost velký magor, aby dokázal filmovými prostředky vybudovat přitažlivou a funkční mysteriozní atmosféru a použít opravdu ujeté bizarní postavy, které by utáhly 155minutovou stopáž. Zatímco u jiných filmů někdy říkám, že by šlo s klidem vystříhat 15-20 minut, tady by šlo rovnou o celou hodinu. Nedokázal jsem ho zkouknout z voleje, musel jsem mu věnovat dva večery, a i tak se mi podařilo v první půli dvakrát zaklimbat. V takovém případě ovšem nemohu jít ani na průměrné tři hvězdičky. Přesto, že ve svém týmu měl Clint pár hereckých hvězd, které se snažily svůj honorář zasloužit, a přes potenciál, který nabízela předloha, vznikl uondaný snímek, jeden z nejproblematičtějších v Eastwoodově kariéře. Celkový dojem: 40 %. (31.10.2013)

Velka skoda, ze pan reziser Vychodnyles nikdy nenamocil svoju rezisersku ruku do hororoveho jazera /vacsinou tocil a toci westerny, dramy ....../. Mohlo by veru vzniknut nieco unikatne. Tento film ma tak trochu okultnu, a tym padom hororovu atmosferu. Ale fakt iba trochu. Vyborny scenar, reziser Vychodnyles vladne skusenou a zrucnou rukou, to nemozno popriet. Zucastneni herci ako Cusack a Spacey hraju na urovni. Ucast krasnej Alison Eastwood potesi oko i filmu znalu dusu divaka. Co vsak film drzi len v miernom nadpriemere, je prave ta rozvlacnost, 155 min je fakt dost. 74 % (20.07.2013)

Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela. (02.12.2016)