V temnotě

Příliš nejednotné, řekl bych. Díky varování zdejšího kolegy jsem si předem o snímku nezjišťoval zhola nic a jen díky tomu jsem se alespoň v první moment dokázal radovat. Chvění se totiž v prvé řadě tváří jako velmi povedené drama s drobet mysteriózní detektivní zápletkou, jenže směrem ke konci se bohužel neustále odklání z trasy směrem k laciné frašce. V první moment to opravdu funguje. Hned první scéna přímo nutí diváka přemýšlet o tom, zda je hlavní postava psychicky vyrovnaný jedinec nebo zda váhá o své vlastní identitě. Toto téma je ještě posíleno po přecestování od opuštěné vesnice s nepříliš sympatickým obyvatelstem. Santi je napadán xenofóbním okolím, které jeho nemoc považuje za příznak zla, které do vesnice přišlo. Jenže jak jsem v průběhu naznačil, směřování už tak zábavné není. Jsem zklamán, z toho, že je Chvění hororem. Nutno poznamenat že nefunkčním. Odklon od dramatické roviny příběhu je hrbolatý a nepůsobí přirozeně. Okolí se stane nepotřebným a příběh se stáčí pouze k malé skupince lidí, mezi nimiž dojde k vyřešení záhady. Detektivní vyšetřování je ještě slabší než zbytek snímku. Nejedná se o postupné spojování mozaiky, ale klasické objevování stop z ničeho. Závěrečná lesní honička působí spíše směšně a závěr poztrádající logiku na tom není o moc lépe. Dětský pořád pro českou televizi na sobotní ráno. (07.12.2008)

Španělský horory už začínaj být pomalu ale jistě zárukou fakt velký kvality, i když tohle si u mě stojí přece jen o něco níž než REC, ale noční les je prostě noční les a vyvolává naprosto perfektní mrazivou atmosféru, která je ještě ruku v ruce podporovaná, pro horor, nesmírně zajímavým tvorem, kterej mě naprosto uchvátil. Akorát škoda, že finále nebylo tak vypjatý, jak mohlo a že pointa byla mizerná (09.01.2009)

Můžu říci, že jsem spokojen a začínám nacházet jistou oblibu ve španělských hororech, protože mě poslední dobou lepší horory neuspokojujou. Nápad zajímavý, atmosféra napívaná (zvlášť po nocích strávených v temném bytě) ... ale překvapení v podobě "praholčičky" se mohlo odtajnit až v závěru filmu + skvělá hudba při závěrečných titulkách :D co víc si přát ... jen pokulhával děj s videokamerou na způsob "BlairWitch", který mi nepřipadal zase tak skvělý . Ale i tak se nakonec odtajnilo to, co jsem právě potřeboval znát a vše do sebe rázem zapadlo. Ale přecejenom ten "top" to pro mě není. (11.01.2009)

Eskalofrió priam učebnicovo dokumentuje neslávne známy problém všetkých horrorov, resp. filmov pracujúcich s tajomnom či nadprirodzenom: v prvej polovici vás to namotá ako voyeura peep-show, ale keď už treba odhodiť rúšku tajomstva, poodhaľovať "pravdu" a smerovať k pointe...začne to krívať. Isidro Ortiz je mimoriadne zručný režisér (po ktorom isto onedlho siahnu nadržaní lovci talentov alias hollywoodski producenti) a zo scenára vyžmýkal viac šťavy než v ňom bolo, škoda len, že zhruba poslednú pol hodinku som viackrát musel prižmúriť obe oči a vypnúť mozog, aby som prehltol toľko "schválností" a oslích mostíkov. Napriek tomu je to ešte stále nadpriemer, mimochodom aj vďaka tomu "európskemu" feelingu. Pozor, vyletí spoiler: fenomén tzv. "divých detí" má čosi do seba a predsa je kinematografia voči nemu pomerne ostýchavá. Preto jeden bodík navyše ako bonus "za odvahu". (03.01.2009)

Víc bych si to vychutnala, kdybych nečekala už od pohledu na plakát nějakou duchařinu/nadpřirozenou záležitost. Smysl oné choroby hlavního hrdiny taky moc nechápu, minimálně jsem čekala, že se promění aspoň v upíra. Ale teď ke kladům. Od začátku skvělá atmosféra, scény z nočního lesa rozhodně umí příjemně postrašit a dokud se zdroj strachu neukáže, je to bájo. Hlavní role jsou obsazené velmi dobře, hlavně hrdina je sympaťák, jeho kamarádi taky, trochu horší to je s některýma dospělýma, ale čert to vem. Nadprůměrný horor ze španělské dílny, který dokáže ve finále i nepříliš zajímavou zápletku podat velmi strašidelně a na úrovni. (15.03.2011)