Drak prichádza

Příběh stojí za starou bačkoru, ale všechno je to tak stylově a zručně zabalené, že mi to bylo docela jedno. Hlavně že Bruce Lee byl očividně ve formě a celý snímek je jeho neutuchající exhibicí. Já jsem se tedy nikdy v takovýchto filmech nevyžíval a znovu bych si to asi nepustil, ale na to jedno zhlédnutí jsem se vůbec nenudil. 75% (27.02.2012)

Brát v potaz časový rozdíl v akčních filmech a celou tu legendu kolem Bruce Leeho je při hodnocení filmu nutnost a limitující podmínka zároveň. Film diváka neobohatí o žádnou myšlenku, či oduševnělý příběh. Klasická story o padouchovi a hrdinovi, co bez střelné zbraně vymlátí, co může a ještě zmlátí (zabije) padoucha - v závěru filmu samozřejmě. Odpusťte, ale je to klasika. 90 % (22.09.2011)

Partička drsných bijců se přepraví na jakýsi ostrov, kde se každý z nich zúčastní jedné či více bitek, aby se ten nejlepší (samozřejmě Bruce) promlátil přes homologickou řadu padouchů k padouchovi největšímu, kterému je povoleno způsobit našemu statečnému rekovi dokonce i nějaký ten škrábanec. Téměř totožným námětem disponuje o dvaadvacet let mladší Mortal Kombat, u kterého jsem se bavil o více nežli dvaadvacet procent více. Drak je neskutečně nenápaditě zrežírován, chybí mu tempo, chybí mu gradace, vleče se jako ten nejpomalejší film od Bergmana a přitom jde pořád, považte, o akční snímek. Příběh je stupidní až hanba a ani ty souboje, základní ingredience každého poctivého kung-fu, za moc nestojí. Pořádnou ránu nikdo neschytá, jde spíše jenom o takové „oťukávání“, pouze hodně vzdáleně připomínající dojem z reálného úderu do solaru. 40% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Jindros (12.01.2008)

Tak jako v pornu všechno - sny, retrospektivy, veškeré zápletky - vždy nevyhnutelně směřuje k sexu, tak v tomto filmu úplně všechno směřuje k bojovým scénám. A stejně jako v pornu i tady na závěr přijde velká group scéna, kde se zapojí všichni... Ano, sledujeme klasický hongkongský bojový snímek, takže se tu hodně boje dalo čekat. Přesto jsem byl možná připravený na větší hloubku, než že pokaždé nějaký guru záhrobním hlasem pronese "musíš se naučit, že bojovník nikdy / vždycky... něco něco" načež to skončí strašnou řežbou. Říká se, že Drak přichází připomíná Bondovku. A je to pravda - na opuštěném ostrově se prochází záporák svým sídlem sbizarní sbírkou kuriozit, samozřejmě s kočkou v náručí... Jenže v Bondovkách většinou dochází aspoň k nějakému překvapení. Třeba se dozvíme, že bondgirl, co byla agentovi 007 nablízku, ho v zlomovém momentě zradí. Tady ale vše jede v naprosto jednoduchém schématu, co se v průběhu vůbec nezmění. Karty jsou rozdány hned na začátku - tohle je klaďas a tohle záporák. Pak už jen sledujeme, jak spolu bojují. Takže je docela dobře možné, odejít si v průběhu na záchod (a to i na úpornou, třeba dvacetiminutovou potřebu) a stejně nám z děje nic neunikne. Jistě, Bruce Lee je velký kult. Divák ho prostě musí obdivovat - herec, který na svůj perfekcionismus dokonce zemřel - krátce po uvedení snímku, na který právě koukám. Člověka, který se zajímá o film, se zmocní mírné rozechvění, když se na plátně objeví jeho jméno podbarvené akční "béčkovou" hudbou. A to nejen proto, že tenhle kult inspiroval Tarantina a mnohé další. Třeba finále v zrcadlovém bludišti je fascinující... Ale pokud podobně jako já nepatříte k zarytým fanouškům asijských bojových filmů, nějaké žánrové překročení či nadstavbu tu asi budete hledat těžko. (26.10.2023)

Průměrnej film založenej jenom na soubojich, na příběh se tady nebere moc ohled a taky podle toho je jednoduchej a přímočarej, jako vždy se jedná o nějakou pomstu atd., ale ani ta tady neni moc dobrá, v podstate to Bruce vyřídí během dvou minut a už se jen čeká na finalni bitku, která taky neni moc zvládnutá a je dost chaotická. Jediným kladem tohohle filmu je pár soubojů, který jsou dobře udělaný, v tom smyslu že vypadaj opravdově a jsou svižný, dokonce i ty ve kterých neni Bruce Lee. S nim je to samozřejmě ještě zajímavější a zase ukázal že je pekelně rychlej, ale to jeho pištění a houkání mi už šlo na nervy, ale aspoň je všude rozeznatelnej, když už nic jinýho (07.06.2005)