Domov šedých motýlů

Špatné, nebo výstižněji řečeno hrubé, citově nepřijatelné jednání rodičů vůči dětem dává těm, kterým by rodiče měli být v dětství a mládí oporou a vzorem, tedy dětem, otřesný vklad do budoucího života. Toť věc všeobecně známá. Rodiče o tom ví, ale často se nechovají tak, jak by měli. Je to zřejmé především v rodinách sociálně slabších či tam, kde jeden z rodičů není po psychické stránce v pořádku a druhý rodič není schopen se mu vzepřít a dítě ochránit. Z dítěte vyroste traumatem postižený člověk, který ve většině případů končí neslavně. Nastupují převýchovné ústavy pro nezletilé a já si nejsem tak jistý, zda by mělo jít o tzv. převýchovu přísností, ale spíše o "léčení bolavého srdce" za přítomnosti psychiatrů. Převýchovu by potřebovali především ti nezodpovědní rodiče. V případě tohoto filmového příběhu nejde ani tak o klasickou "vojenskou" převýchovu, ale o snahu chlapce duševně očistit od myšlenkových můr, které si s sebou přinesli z dětství a opět se pokusit o to, aby znovu získali zdravé sebevědomí a uměli se časem zařadit do společnosti. Atmosféra snímku je velmi působivá a myslím, že každému rodiči, který vychovává dítě má co říci. (31.01.2010)

Drama o pubescentech s mysteriózní atmosférou a podkreslené krásnou hudbou. Život v izolované komunitě na ostrově -ředitel s finančními problémy se snaží dětský domov udržet chovem vzácných motýlů, hlavní hrdina zažívá první lásku a jeho nynější život se prolíná se vzpomínkami z traumatického dětství, do toho si jeho kamarád začne s ředitelovou ženou.. Takové na první pohled o ničem, ale přesto to má určité kouzlo. Škoda jen, že všechno bylo zajímavé, kromě nesympatického hlavního hrdiny. Dost velké negativum, přesto dávám 4 hvězdičky. Ale podruhé už bych to vidět nechtěla:) (08.11.2012)

Ostrov so svojím priestorovým obmedzením tvorí vhodný rámec pre drámu, ktorá sa medzi jeho obyvateľmi a najmä v nich samotných rozohráva. Domov je zaujímavý, i keď v žiadnom smere nie prelomový film. Určite je to najlepší fínsky film, pretože som iný nevidel. A vyhovujú mi aj démoni ukrytí v tých zdanlivo chladných a neprístupných Severanoch, pretože sú mrazivejší a nebezpečnejší, ako ich hluční a okázalí kolegovia z pobrežia Stredozemného mora. Btw: Ostrovný Boh mi svojou fyziognómiou počas celého filmu neodbytne pripomínal mix Jima Carreyho a Willema Dafoa. (23.02.2010)

Bavilo mě pozorovat trojici hlavních postav a postupné odkrývání toho, kdo z nich je vlastně opravdu duševně narušený. Když pak jedna z nich z nich pronáší závěrečné explicitní poselství, působí poněkud nesvéprávně, neboť má ambice stát se novým Donem Quijotem a také si v podstatě protiřečí...Výjimečně mi nevadila ani (mírná) melodramatičnost filmu (ustanovená především hudbou), neboť s ní bylo nakládano citlivěji než je obvyklé, a tak nebylo potřeba rozčilovat se nad citovým vydíráním. A NEDOPRUČUJU SLEDOVAT S DABINGEM, protože to chvíli trvá než si zvyknete na typy hlasů. Ty se k většině chlapeckých postav vůbec nehodí, jelikož je dabují dospělí. (14.11.2010)

Pěkné drama z dětského domova na odlehlém finském ostrově. Neustálá činnost dospívajících a výchovným posláním posedlý ředitel dokáže napravit mnohé mladé chovance, ne však všechny. Zajímavý je i ředitelův nadšenecký nápad založit chov bourců morušových pro vlastní výrobu hedvábí jako cíl ekonomické soběstačnosti. "Tak na severu to ještě nikdo nezkoušel." -"A asi z dobrých důvodů." Trailer: http://www.alltrailers.net/tummien-perhosten-koti.html (20.08.2010)