Vtáčnik z Alcatrazu

Lancaster zde dokonce i hrál. Již tato informace by mohla stačit jako zdůvodnění plného počtu. Ale já přidám další, hrál zde velmi dobře, podařilo se mu proplout desetiletími své postavy, od mladého muže, až staršího pána. Navýsost příjemně zrežírované, žádné zbytečné kudrlinky, přesto místy dojemné a značně lidské. Po Lovci jelenů je tohle druhý nejsvižnější ubíhající film s na první pohled lehce děsivou stopáží. (09.12.2020)

Tak som si obnovil spomienky na vtáčnika. Voči vyššiemu hodnoteniu tohto, nesporne kvalitne nakrútenému, filmu mám v sebe zabudované ochranné bariéry. Nemám rád a neverím filmom, v ktorých sú zločinci vykresľovaní ako skvelé bytosti, ktoré sa iba nešťastnou zhodou okolností stali zločincami. A keď sú to fešáci, začnú vo väzení študovať alebo si nájdu zaujímavého koníčka, tak sviečkové baby sa idú zblázniť od šťastia, demonštrujú pred väzeniami a domáhajú sa ich prepustenia. Ako sa spomína vo filme "Ľudia majú krátku pamäť." Nikto nemyslí na obete, na napáchané škody, veria iba rozprávkovým schémam o polepšení sa hriešnikov. A s tým sa ja nestotožním, aj keby išlo o Oscarový film. (18.11.2021)

Váhám mezi 3-4 hvězdičkami... Film z vězeňského prostředí o proměně jednoho člověka mě vlastně ničím nepřekvapil. Příliš jsem nechápala počáteční zaťatost a z mého hlediska bezdůvodnou zuřivost hlavního hrdiny, jeho divný vztah k matce. Zmoudření vlivem vztahu k ptákům se událo příliš skokově (byť v reálu uběhly celé roky), všechno mi to přišlo příliš idealizované a nevěrohodně, zkratkovitě podané (navzdory dlouhé stopáži). Na druhou stranu jsem se nenudila, snímek je relativně příjemně koukatelný, punc skutečného příběhu není na škodu... nicméně ve srovnání s jinými filmy, kterým jsem udělila 4*, mě tenhle zas tolik nezaujal, stopáž je zbytečně dlouhá a zpracování mi úplně nesedlo... Takže zas takové dilema to není: na čtyři puntíky to prostě nestačí, ne v dnešní době. 68% (13.08.2009)

,,Jenom jedno jsem se naučil, nemrhat časem." Tak tohle je cela vězně č. AZ 594 a v ní jistý pan Robert Stroud. Sám před celým světem, s vlastní nezapřetelnou povahu a také se svou vybudovanou vlastní neoficiální rehabilitací záslužnými počiny. Klobouk dolů! Totiž nejlépe klobouky dva, protože jeden stejně musím smeknout před filmovými tvůrci, ti rovněž mají zásluhu na tom, že mne PTÁČNIK po celý dlouhý čas naprosto přikoval k obrazovce. Ano, dokonce i podruhé, když jsem předem věděl, jak se příběh bude vyvíjet dál. Režisér Frankenheimer si tímhle postavil svou laťku hodně vysoko a skvěle zužitkoval své dosavadní zkušenosti z televizních inscenací na rozehrání komorního dramatu. Zvolit si (v době natočení ještě pořád aktuální) skutečný příběh obecně neznámého člověka s poutavým osudem, dokonale vykreslit psychologii nejednoduché postavy, postihnou příběhem oblast jistého vědeckého objevu (konkrétně v biologii), ještě se kriticky vyjádřit k společensky závažnému tématu, jakým je vězeňský systém... a všechno podat se silným myšlenkovým přesahem, například o tom, jak člověk přichází díky nařízení a omezení ze stran nadřízených o svou vlastní identitu, tak to je panečku FILM s velkým F! Burt Lancaster předvádějící v hlavní roli jeden ze svých nejpozoruhodnějších výkonů je osobitou devizou navíc. Samozřejmě nechybí výborná černobílá kamera využívající temné prostředí vězeňských cel k vizuálním efektům se světlem a stínem, a občas i pěkné tematické detaily (přímý přenos vylíhnutí ptáčka). Dojmy, které ve mne snímek vyvolal, jsou silné a pestré, chvilkové deprese naštěstí vyvážila fascinace, radost a dobrodružství po poznání. Poznání duchaplných příběhů o tomto světě, o lidech z něj, i poznání lidské postaty. Celkový dojem: 100% (18.02.2020)

Mam rád filmy z prostředí vězení a taky už pěknejch pár let pěstuju okrasný ptáky, takže na tenhle film jsem byl hodně zvědavej. Navíc Robert Franklin Stroud mě svym osudem doslova fascinuje. O svejch oblíbenejch zebřičkách a chůvičkách jsem nastudoval všechno možný i nemožný a stejně jsou pro mě ty ptáčci naprosto záhadný a nevypočitatelný. Kdybych si o Stroudovi něco nepřečet, asi bych si myslel, že ten film je pohádka z vězení ve stylu třeba Zelený míle, kde měl vězeň ochočenou myš. Sice to bylo asi poněkud idealizovaný, ale v jádru pravdivej příběh. Takže jsem se dozvěděl něco o velice zajímavym člověku (aspoň teda pro mě), viděl jsem v akci ochočený kanárky a vrabce, což mě velice překvapilo, že se takový malý ptáci daj takhle vycvičit a ještě jsem viděl Kojaka se zbytkama vlasů :-) 85% (13.03.2010)