Na cestě

Můj milovaný cestopis. Díky neopakovatelnému duu Bartoška - Donutil jsem navštívil všechny myslitelné kouty naší planety. Viděl jsem všech (zatím) 587 dílů. A už rok žádný nový nevznikl. Nevím, jestli je pořad u konce nebo ne, každopádně díky neopakovatelným záběrům, hudbě a tady těm pánům jsem si užil každý díl. I ty, které zůstaly v Česku. Jiří, Miroslave, děkuji! (20.03.2016)

Velké zklamání jsem pocítil, když se má oblíbená Cestománie přesunala na komerční Novu, kde vydržela snad rok?...Na jedničce najednou nebylo v pondělí od devíti na co koukat, jenže po půl roce nakonec přišli se zajímavým konceptem, nebo ne příliš zajímavým, ale Cestománii podobným, akorát s Bartoškou a Donutilem, a jelikož mi jsou oba páni velice příjemní na poslech nemohl jsem jinak, než si tento seriál zamilovat. Sice to není Cestománie a její vynikající znělka, která ke mně přicházela každé pondělí, ale je to alespoň nějaká snaha navrátit večerní pondělky cestopisům a rozhodně zdařile. A jak to tak vypadá, tak už se nějaký rok drží, a já jen doufám, že přes ty dva roky, co už na jedničce vysílá se udrží nadále a nadále bude lákat plno diváků, jako tenkrát lákala Cestománie. (8/10) (03.11.2008)

Donutil i Bartoška to berou humornou cestou, umí odlehčit, ale i naučit, nepostrádám zde vtip, zajímavosti, tempo, prostě se člověk zábavnou formou něco dozví o různých místech i kulturách. Navíc oba dva umí velice dobře vyprávět, čemuž pomáhají jak jejich zkušenosti, tak velmi přijemně zabarvený hlas. 70% (22.02.2011)

I když se nabízí srovnání s obdobnými pořady, nerad bych se do něj pouštěl. Myslím si, že „Na cestě“ totiž má svojí vlastní kategorii. Taková malá krátkometrážní oddechovka, kterou si občas pouštím před spaním místo Simpsonů. Navíc je mi velmi sympatický komentář pánů Bartošky s Donutilem. Nevím co víc dodat, pro mě příjemné pohlazení pro moji cestovatelskou duši… (24.11.2009)

Jelikož nejsem vládcem času, nesnáším dlouhodobé kodrcání dopravními prostředky a poněkud pohrdám upřímnou vírou v peníze, tak jedinou mou možností k poznání světa se mi jeví příležitost jednou týdně si na půl hodinky zagaučingovat u pohodového cestopisu a pak si na mapě zakřížkovat místo, kde už to znám. Kde já už všude nebyl. (13.07.2011)