Obsahy(1)
Redakce zpravodajství a publicistiky pro vás každý týden připravuje třicet minut strhujících reportáží. Příběhy štěstí, proher a objevů.
Jedno téma a několik reportáží, které ho překvapivě variují - velké věci, velké osudy, velké události. Tzv. pozitivní publicistika diváka nejen informuje, ale také potěší, někdy i pobaví a inspiruje. Velké příběhy ho mohou snad i dojmout. Přijďte se každé pondělí od 21:30 přesvědčit, že seriózní informace vědců, historiků a očitých svědků nejsou nudné.
Magazín Televizních novin Víkend se na obrazovkách poprvé objevil 18.3.2005 a postupem času ho diváci vynesli mezi nejsledovanější publicistické Víkend pořady v ČR. V první polovině roku 2007 ho průměrně sledovalo více než 1 330 000 diváků. V procentech to znamená, že Víkend si vybralo 48 % procent lidí mezi 15 až 54 lety, kteří měli v pondělí po 21. hodině puštěný televizor. V kategorii mladých diváků mezi 15 až 24 lety to bylo dokonce 58 %.
Nejčastější témata se týkají osudových momentů moderních lidských dějin, přírody, techniky, medicíny, sportu, ale také netradičního představování rozličných profesí, které reportér vyzkouší na vlastní kůži. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (161)
Překvapivě skvělý formát, který - pokud mohu soudit - je v současnosti dokonce ještě lepší, než když před 10 lety začínal. Strašně příjemní moderátoři (úchvatná Renáta Czadernová naprosto vede), super volené náměty reportáží, atraktivní moderní grafika celého pořadu a celkově sympaticky optimistický dojem, který celý pořad navozuje - to vše mě ponouká k dojmu, že Víkend je v současnosti to nejlepší z novácké publicistické tvorby. Příjemná odpočinková záležitost, na kterou by člověk rozhodně neměl a priori zanevřít jen kvůli kanálu, na kterém to běží - Víkend si totiž klidně dovedu představit i na veřejnoprávní televizi. ()
Podle mého názoru, byl ze začátku tento TV pořad docela zajímavý, přinášel celkem dobré reportáže a sledovala jsem ho pravidelně. Jenže postupem času začínali být reportáže ohrávané, nedůležité, sporné a nezajímavé. Ostatně jako celá TV Nova. Když teď vidím, že bude "následovat Víkend" okamžitě přepínám na jiný program, abych předešla stupidním výrazům moderátorů a rozporuplným reportážím. 20% ()
Ještě že je na CSFD kategorie TV pořady. Jinak bych asi 1000 hodnocení nějakou chvíli nepřesáhl. Víkend: Každý se na něj vždy těšil, těší a těšit bude. Sobota a neděle. Dva dny volna. Ehm. Hlavně tedy pro školáky a lidi lépe vzdělané:-). Přeci jenom, vyučení učni musí směnovat. No prostě makat i o víkendu, aby si na ten chleba alespoň vydělali. A teď trochu k pořadu. Moderátorské dvojice se skvěle doplňují. Z hlasu komentátora mám velmi zvláštní pocit. U některých reportáží to velmi prožívá a na člověka to působí trochu depresivně. Na druhou stranu ale musím uznat, že Víkend je spolu se Střepinami nejkvalitnější pořad, které nám paní NOVA nabízí. Ze začátku jsem ho velmi sledoval, ale postupem času mě to nějak přestalo bavit. V současné době se mi stává, že si nemůžu vybrat reportáže, které by mě bavily. O hodnocení jsem dlouho přemýšlel. Je to něco mezi 3 a 4 hvězdami. Dávám 67%. Zajímavý komentář: DaVID ´82. ()
Já vím, jde vlastně o šest náhodně natočených reportáží, které spojuje jedno společné slovo (věta) a vatu mezi tím vyplňují moderátoři Televizních novin, ale co, mě sledování Víkendu zkrátka baví a rád se na něj pravidelně dívám. Samozřejmě, ne všechno je zrovna ideální, některé reportáže mne nezajímají, některé jsou o provařeném tématu, ale zase se na druhou stranu občas objeví nějaká zajímavá reportáž, u které lituji, že nemůže být delší. Mírně poučná oddechovka v pohodovém tepmu. ()
To je nefalšovaný doklad toho, jak dokáže televize paušalizovat různá témata. Jak dokáže davu přiblížit zcela prostě i to nejsložitější téma. To je, jako když dáte Čtyřlístek do ruky neléčenému mentálovi a řeknete mu, že se tam dozví, jak funguje Lorentzův faktor ve vztahu k teorii relativity, jak funguje kontrakce délek, čím tvoříme dilatace času apod., jen proto, že právě Myšpulín dost často pracuje s Lorentzovo transformací, uzavřen ve své dílně a dělaje opět na nějakém převratném a dimenze lámajícím vynálezu… A to je právě hloupost. Příklad za všechny: Víkend o metalu. Prostě, něco tam nablejme, ať mají babičky u pletení radost. Kašleme na nějakou erudovanost, chceme lidi bavit. Baví to ale ještě? A baví to, když je to často taková amatérsky podaná nepravda? A nejde samozřejmě o ten metal, aby to nevyznělo, jakože jsem nějaký dotčený metalista, kterému šáhli na bebí, když o metalistech hovoří jako o nějaké entitě jednoducháčů, kteří by jinak strašně rádi byli normálními lidmi. Ne, to opravdu ne. Zkusmo jiná reportáž a jiná a další - a nejdeme mnoho redaktorského šlendriánu. Za vše mluví taková ta novácká snaha o dávku erudovanosti (resp. lidovosti) právě z úst obyčejných lidí nikoliv odborníků. Takže například v reportážích o známých (žijících - samozřejmě) lidech, nemluví jejich maséři, kolegové, přátelé nebo zkrátka někdo, kdo ty dotyčné aspoň jednou potkal, ani žádný uznávaný kritik nebo vyhlášený znalec na život a dílo, ale čistě jen nějací kluci a holky z ulice, kteří o sobě tvrdí(?), že jsou fanoušky. Prostě vzorek populace dle koláče sledovanosti... Děkuji, nechci. Nechci zírat na reportáž o nějaké filmové ikoně, která je složená z výpovědí nějakých juvenilních alfaznalců. Co potom, až bude reportáž o nějakém novém léku? Co si pak o tom mám myslet? Na druhou stranu, abych nebyl za nějakého zaslepeného morouse, některé sumarizace mě docela bavili. Chce to asi ničemu nerozumět a o nic nejevit zájem, pak takový magazín určitě obzory rozšíří, zaujme a pobaví. Je to pořád lepší, než seno v prdeli. ()
Reklama