Crows Zero

Zábavné, stylové ale na tak přímočarý příběh zbytečně rozvleklé. Nevyrovná hudba od naprosto božských The Birthday a podobných přes příšerné a nehodící se R&B. Po šesti letech od prvního shlédnutí původní nadšení výrazně vyprchalo. Skvělé a trefné obsazení nicméně stále baví. Bez Yamady a Oguriho by film byl poloviční. (07.03.2009)

Dvě slova Takashi Miike. Komu to jméno nic neříká, pokusím se představit, co může od toho filmu čekat. Námět podle mangy, takže je to značná stylizace akčního námětu(který by jinak uspěl i jako fighto anime) proloženého občas vtipnými nebo pár dramatickými momenty. Zajimavé vizuální zpracování, kdy uvidíte pár nezapomenutelných scén ať už typické eyecandy záběry prostředí, nebo třeba řež hromadnou v dešti. Celou adrenalinovou jízdu podtrhuje skvěle zvolená, většinu času našlapaná dynamická hudba. Co se týče obsazení hlavní roli má můj oblíbenec Shun Oguri, kterého málem nepoznáte(protože vypadá dost drsně se zajímavým účesem) pokud jste ho viděli v sérii HYD, nebo Hana Kimi. (14.07.2009)

Takeshi Miike se pokusil natočit boj gangů na střední škole a povedlo se mu to tak napůl a to jen proto, že vlastně úplně rezignoval na školní prostředí, který je ve filmu zastoupený vlastně jen tim, že se o něm občas mluví a že vůdci různých gangů jsou rozházený po různých třídách a ty se pak spolu spojujou nebo bojujou, takže vlastně tu nejtvrdší střední školu zevnitř divák vůbec neuvidí, na druhou stranu ale Miike vytvořil hodně slušnou gangovou záležitost, kdy všechen svuj um a nápady soustředil na boje, který jsou tu naprosto skvělý a zejména ta poslední snese ty nejpřísnější měřítka a je natočená opravdu mistrovsky (09.05.2009)

A zase ten Takashi Miike. Jak on dokáže natočit některé cool scény, za to by se nestyděl nikdo. Jeho závěrečný souboj je nadupaný, a to jak stylizací, tak díky hercům a nakonec i díky všemu ostatnímu - střeh, který není tak rychlý úhly, které jsou promyšlené, a hudba, která je kulervoucí. Mám pocit, že slovo kulervoucí jsem ještě nepoužil, tak doufám, že tohle je jediná příležitost, kdy jsem tak učinil. (18.06.2015)

Tohle je solidní prdel. Po celou dobu filmu platí důležité pravidlo: Nebrat ani vteřinu filmu vážně. Pokud se vám to nepodaří, můžete to rovnou vypnout, jelikož začnete mít pocit, že japonské školství má určité mezery. Pokud naopak přijmete princip absolutní nadnesenosti, dají se ty 2 hodiny celkem dobře užít. 6/10 (17.11.2014)