Posledná bosorka

Posledná bosorka. Pro mě jeden z filmů velké slovenské historické trojky let padesátých, mimořádná nostalgie. Od rozdělení republiky jsme snad neměli možnost tyto filmy vidět a přitom byly tak úžasné. Barevné, výpravné, s příběhem, který vtáhne a ani na minutku nenudí. Se skvělými hereckými výkony. Aťsi jsou dnes už lehce naivní. Mají své kouzlo, je v nich nadšení. Dnes už budeme těžko vnímat kritický osten, namířený proti zhůvěřilosti feudálního panstva. Ale to nadšení studentů, jejich bezstarostnost a zároveň moudrost, ta přetrvává. A křehký příběh lásky a pomsty. Kéž by všechny filmy byly takové… (28.05.2015)

Bezpochyby veľdielo slovenskej tvorby. Hoci je vytvorený v proticirkevne ladenej komunistickej dobe je nadčasový, presvedčivý a v podstate nezaujatý. Ukazuje veci, ako sa v skutočnosti naozaj mali. Iste je dôstojným bratom Kladiva na čarodejnice. Náboženské šialenstvo a absencia racionality sú stvárnené v absolútne vernom zobrazení. Silný zážitok, ktorý nenechá divákov chladnými. (29.12.2016)

Byly okamžiky, kdy jsem si říkal, že tento film budu hodnotit vysoko, ale ten konec to hodně zkazil. Já jsem pro happy end, to je v pořádku, ono to k němu spělo, ale vyznělo to nějak naivně. Film celou dobu trochu váhal mezi tím, jestli to je historické drama, nebo pohádka, zvítězila pohádka. Takže nemohu dát víc jak 70%. (22.02.2009)

No, tak zase jednou poplavu s hodnocením proti proudu.... Historický film s tak špatnými hereckými výkony jsem tedy dlouho neviděl. Trochu to působí, jak kdyby tvůrci sehnali dohromady osazenstvo nejbližších dvou tří podhorských salaší a šlo se točit. Takže po několika celkem povedených SK filmech (Růžové sny, Obchod na korze) jsem tentokrát sáhnul vedle. (27.02.2009)

Talentovaného malíře nutí panstvo malovat obraz svaté Juliány podle vzoru arogantní rychtářovy ženy. Ten se však vydá svou Juliánu hledat sám. Najde tu pravou a namaluje nevídaný obraz. Jenže bývalý kat na obraze pozná čarodějnici, kterou dal kdysi upálit a ta ve vězení porodila dceru ... Velmi oceňuji Josefa Kronera, který roli podlého práskače a zloducha Krvaje ztvárnil znamenitě. Příběh je velmi poetický a krásný. Líbila se mi slovenská lidová hudba, tanec a temperament. Nezklamal mě ani konec, naopak. (08.02.2014)