Kanárek

No hlavně že to dobře dopadlo, jen toho Mejly je škoda. Kanárek něco do sebe má, jak dokumentuje značný podíl čtyřhvězd od mých oblbenců, pro mne však jeho hodnota tkví jen v prostoru věnovaném tomuto gigantovi české hudební kultury (přestože to jen vypadá, jako by hrál sám sebe). Jestliže jsem Žiletkám dal jen tři, Kanárek víc než dvě dostat nemůže. (25.05.2013)

(Tenhle film má v sobě neuvěřitelný potenciál a je až s podivem, že se nedokázal prosadit a prakticky se na něj zapomnělo. Viděla jsem ho již několikrát a pořád má něco do sebe, takový menší český Trainspotting namixovaný s Tarantinovkou. Výborně zpracovaný.) Milý pane režisére, to je k nevíře nedokázala s Vámi vyjebat ani hnědka a pak se necháte dobrovolně léta jebat komercí. Chápu, že na složenky a rohlíky se chechtáky někde brát musí proto Vám odpouštím ty reklamy, ale pustit dobrovolně do oběhu Sněženky po XY letech. Ano provinili jsme se na Vás Kanárek si nezaslouží jen 60 % no a samozřejmě Sněženky jsou jen navoněnou zdechlinou. Druhý nejsledovanější kinofilm, pche, ale jděte. Dnešní konzumní společnost by sledovala i rotující mixér, kdyby se na fcb dozvěděla, že je to fakt hustej matroš. Tímto se Vám za všechny omlouvám a prosím přestaňte nám servírovat sračky a říkat jim kaviár, stůjte si za svým a vyprodukujte zase něco originálního s vaším osobitým rukopisem. (08.03.2012)

Udivuje mě, že Kanárek má takovéto hodnocení! Já tento snímek považuji za jedne z nejoriginálnějších a nejzajímavějších projektů českého filmu! Osobní zkušenost režiséra, Plastic people, zajímavá kamera a režie z něj dělají dle mého názoru velmi kvalitní počin! A jeho "poselství" či lépe řečeno myšlenka s jejím vyobrazením a zpracováním mě opravdu velmi zaujala! Ať se daří Viktore:) (24.04.2009)

Z mého pohledu strašně nevyvážený film. Chvílemi jsem se strašně nudila a bylo mi trapně za postavy na jejich jakože dekadentních večírcích, ale byly i chvíle, kdy mě film strhl, a to především artovým obrazem. Pak mi zase přišlo, že některé záběry vypadají jak z reklamy (a to nemyslím ty, kde se natáčela reklama). Povedené mi přišly pasáže s Mejlou, ať už byl v obraze a něco vyprávěl, nebo ať zněla jeho hudba. Ale s čím jsem celou dobu bojovala, byla plochost a povrchnost postav. Od člověka, který si sám prošel závislostí jsem čekala víc upřímnosti a otevřenosti. Třeba mi z toho filmu vůbec není jasný, proč začal brát. Týpek si natáčí film do školy, do toho nějaký reklamy, přijde za ním nadržená milfka a začne ho svádět a bum, týpek na hajzlíku díru v žíle s kaluží krve pod sebou. Milfka ječí a prchá. To jsem se smála. A v dalším záběru už vybydlenej byt. Postava Mikiho, jakéhosi temného démona, který za sebou nechává spoušť, mi přišla už úplně mimo. Taky jsem nepobrala kotelníka v podání Schmitzera. Schmitzer tedy výbornej, ale kdo to byl, proč se s ním Viktor kamarádil... a jak je možný, že stačilo, že dal Viktorovi přes hubu, spálil mu brašnu s nářadíčkem, a on nastoupil do léčby? A pak ty scény Bohnic. Opravdu v devadesátkách byli všichni lidi v léčebně punkáči a alternativci ve svých early twenties? To už jsem si připadala jako v Mravenci nosí smrt. Na druhou stranu mi přišlo pěkný, že si ve filmu zahrál terapeuta skutečný bohnický terapeut Jílek. Mám z toho takový rozporuplný pocit, spíš mi to prostě přišlo jako taková filmová póza, která často pěknou formou vypráví trochu přehnanej a přetaženej příběh o nahodilých dvourozměrných lidech. Snad byl umělecký i lidský záměr jinačí, přijde mi, že musel být, mimo jiné třeba proto, že se na tom filmu podílela řada skvělých osobností, ale bohužel za mně nezazněl. (18.06.2016)

Zajimává autobiografická výpoveď, která pracuje s konkrétními lidmi, místy, událostmi. Filmů o drogách je fůra, ale zrovna tento je čímsi jemně vyčnívající. Kromě toho, že ho napsal vyléčený alkoholik o vyléčeném feťákovi, tak se ve filmu mihnou a někdy i docela výrazně persóny české kultury. Mejla Hlavsa a jeho roztomilé skotačení je provázáno bouřlivým životem hlavních postav. Vlastně Viki byl vedle Mejly skvěle zahraný "on sám"... (03.11.2006)