Kanárek

Až do závěrečných titulků jsem byl přesvědčenej o tom, že koukám na Taušův autorský film. On mu k tomu ale napsal scénář Boris Hybner. Což mi přijde fakt zvláštní. Tauš točí film o sobě, obsadí se v něm do hlavní role, ale to, co se v tom filmu odehrává, má na svědomí někdo jinej...? To si tenkrát VT nebyl schopen poskládat sám? Jestli se měl někde někým nechat nahradit, tak na postu představitele hlavní role. Ne že by úplně selhal, ale nemělo to šťávu, byl neslanej, nemastnej. První heroinová rána přišla jako blesk z čistýho nebe, jestli měla být rozbuškou jen ta nadržená paní v kombinaci s příležitostí se nastřelit..? To k tomu tenkrát nepotřeboval nikoho dalšího? Ale každej jsme jinej, třeba je vážně takovej sólista. Mně by se to za těchto okolností nestalo, určitě ne napoprvé. Co mi ale na Kanárkovi vadilo nejvíc, byl jednak zvuk a taky ta dlouhá expozice. Viděl bych to tak na třicet úvodních minut bez akce, bez přímé souvislosti s ústředním tématem. Byl to nezralý, ale nadějný debut tvůrce, který od té doby opakovaně potvrdil svoje režijní kvality. Viktora Tauše mám rád. Je to hazardní hráč, opakovaně se nebojí riskovat. Je zajímavější a osobitější, než ten filmovej, kanárkovskej Viktor. I to je jedna z chyb Kanárka. (17.11.2019)

"Viktore... Vikouši... už mě to pokouší...Viktore, máš to radši rukou, nebo pusou?" ... Než absolvovat cokoli s touhle satorií, tak taky radši skončim na WC a budu si píchat herák. Jinak potenciál filmu bohužel ubijí všudypřítomný afekt v projevu všech (!) herců i neherců. Plus ta počáteční scéna diváka, který neví, o co jde, a že se to pak trochu uvolní, spolehlivě odradí (s tim Tarantinem to fakt přehnal). Což je trochu škoda. Ale má to i úsměvné momenty a námět není špatný, navíc je to, zřemě vlivem autobiografických prvků v rámci terapeutické snahy vypořádat se s minulostí a zkušeností, natočené tak trochu jinak. (06.03.2015)

Neptejte se mne proč, ale já se u tohoto filmu dobře bavil... a nádherná pocta Mejlu Hlavsovi, který zosobňuje představu o rockerství... scéna s popelnicemi je výborná, ale scéna s Mejlou, který vida, že všichni něco z pokoje ukradli, vezme sirky se slovy "Všichni kradou, tak..." je už dokonalost sama!:-) (20.01.2008)

Z mého pohledu strašně nevyvážený film. Chvílemi jsem se strašně nudila a bylo mi trapně za postavy na jejich jakože dekadentních večírcích, ale byly i chvíle, kdy mě film strhl, a to především artovým obrazem. Pak mi zase přišlo, že některé záběry vypadají jak z reklamy (a to nemyslím ty, kde se natáčela reklama). Povedené mi přišly pasáže s Mejlou, ať už byl v obraze a něco vyprávěl, nebo ať zněla jeho hudba. Ale s čím jsem celou dobu bojovala, byla plochost a povrchnost postav. Od člověka, který si sám prošel závislostí jsem čekala víc upřímnosti a otevřenosti. Třeba mi z toho filmu vůbec není jasný, proč začal brát. Týpek si natáčí film do školy, do toho nějaký reklamy, přijde za ním nadržená milfka a začne ho svádět a bum, týpek na hajzlíku díru v žíle s kaluží krve pod sebou. Milfka ječí a prchá. To jsem se smála. A v dalším záběru už vybydlenej byt. Postava Mikiho, jakéhosi temného démona, který za sebou nechává spoušť, mi přišla už úplně mimo. Taky jsem nepobrala kotelníka v podání Schmitzera. Schmitzer tedy výbornej, ale kdo to byl, proč se s ním Viktor kamarádil... a jak je možný, že stačilo, že dal Viktorovi přes hubu, spálil mu brašnu s nářadíčkem, a on nastoupil do léčby? A pak ty scény Bohnic. Opravdu v devadesátkách byli všichni lidi v léčebně punkáči a alternativci ve svých early twenties? To už jsem si připadala jako v Mravenci nosí smrt. Na druhou stranu mi přišlo pěkný, že si ve filmu zahrál terapeuta skutečný bohnický terapeut Jílek. Mám z toho takový rozporuplný pocit, spíš mi to prostě přišlo jako taková filmová póza, která často pěknou formou vypráví trochu přehnanej a přetaženej příběh o nahodilých dvourozměrných lidech. Snad byl umělecký i lidský záměr jinačí, přijde mi, že musel být, mimo jiné třeba proto, že se na tom filmu podílela řada skvělých osobností, ale bohužel za mně nezazněl. (18.06.2016)

Experimentální filmy mám hodně rád, ale tenhle styl (nevím, jestli je pro Tauše běžný či nikoli, nic jiného krom Kanárka jsem od něj neviděl) mi vůbec nesedl. I přes zajímavý "příběh" mě to vůbec nebavilo, postavy mi byly nesympatické, kamera mi přišla otravná, nějakou silnou scénu jsem tam taky neviděl a celkově mi to skoro nic nedalo. Hodně ten film zachraňuje talentovaný a zručný střihač, díky kterému to aspoň nějak vypadá, ale jinak mě to fakt minulo. Ale věřím, že své fanoušky si to určitě najde. 2* (11.12.2020)