Na východě ďábel, na západě jed

Na východě ďábel, na západě jed je velmi zvláštní a těžko vstřebatelný film. V první řadě by bylo třeba říct, že se sice na první pohled film tváří jako šermířský s bitkami ve stylu Hrdiny, ale šermířské souboje jsou to poslední o čem film je a co divák ve filmu uvidí. Příběh tohoto filmu se týká především milostných vztahů mezi několika lidmi, jejichž osudy se protínají v domku za vesničkou na kraji pouště, ve které bydlí pan Feng, "muž který řeší problémy". Skrze Fenga se divák může seznámit s příběhy lidí, jejichž milostné vztahy se nevyvíjely zrovna ideálně, včetně samotného Fenga, problémem ale může být, že vyprávění je pojato významově i časově nelineárním způsobem a vyžaduje velkou pozornost diváka, aby pochopil o co vůbec jde. Dialogy postav jsou také do určité míry symbolické a některé dostávají nový smysl až v pozdějším ději filmu, na druhou stranu i ve své složitosti obsahují spoustu pravd o životě a jejich zapojení do příběhu je velmi trefné a to nejen kvůli výborně vybraným hercům a jejich melancholickým postavám a osudům. Čím ale film přímo exceluje je jeho obraz a kamera. První na řadě jsou obrazy krajiny, které nejsou pojaté jako široká panoramata, ale působí naopak velmi intimně i ve chvílích kdy je vidět něco tak obrovského jako poušť a do toho je všechno navíc zobrazené v úžasných barvách a světle. Velmi výrazná je obrazová podoba i těch nejprostějších interiérových scén s pěkně kontrastními stíny a světlem a úhly kamer, které vytváří působivé obrazy. Režisér nakonec pak tahá ještě perličky typu šermířka u jezera a nebo rozkvetlá broskvoň, kdy by se to dalo rovnou zarámovat. Film o šermířích by ale nebyl tak úplně film o šermířích kdyby se nešermovalo aspoň jednou, ale v tomhle film ztrácí asi nejvíc, protože jediná opravdu dobrá šermířská scéna je ta s pomalu slepnoucím šermířem, kterého hraje Tony Leung Chiu Wai, a všechny ostatní jsou zkratkovité a vizuálně velmi odfláknuté oproti zbytku filmu. Ta část se slepým šermířem navíc nejlíp odsýpá a je pojata mnohem tradičnějším lineárním vyprávěním než zbytek filmu a vyzní silně a svižně. Zbývající příběhy jsou totiž hrozně propletené mezi sebou a to už se mi tu rozebírat nechce :). Značná komplikovanost a pojetí děje z filmu dělá něco u čeho by se někteří mohli vážně nudit a ono to opravdu bylo hodně pomalé i pro mě a to jsem se u toho nenudila, ale nakonec musím dát čtyřku, protože na to jak je to starý film (ikdyž tohle byla teda ta obnovená verze) tak některé obrazy, které nabízí, byly úplně úžasné. (08.12.2010)

Poéma ukotvená v éterickém a křehkém časoprostoru, který je tolik neuchopitelný, hypnotický a smyslný, protože je tvořen nádechy a výdechy samotné lidské duše. Básnění celuloidem par excellence. Audiovizuální rozkoš. Wuxia podle Kar-wai Wonga. "Čím víc se snažíš zapomenout, tím víc si pamatuješ. Lidé říkají, když nemůžeš mít co chceš, to nejlepší co můžeš udělat, je nezapomenout." (05.08.2009)

Tak tento film klame tělem, položku akční rozhodně zažijete, ale spíše jde o konverzační drama, několika postav, rozebírání jejich minulosti a zjišťování proč, kdo jedná, jak jedná, celá skládačka se postupně složí a kdo dává pozor nemohlo mu nic uniknout. Velmi zajímavé vizuální ztvárnění, akční scény byly provedeny na výbornou a přece neobvykle, takhle jsem je ještě nikde neviděl. Úchvatné exteriéry, nevím kde přesně se to točilo, ale dodalo to snímku naprosto nový rozměr a atmosféru, občas se to dalo vnímat jako "zvláštní western". Nicméně k hodnocení jen dodám, snímek mě velmi zaujal a skutečně jde spíše o drama, než akci, komu se nepodaří v úvodu naskočit na jistou emoční vlnu a atmosféru bude prostě zklamán, žádnou megaakční řežbu totiž neuvidí. Nechápu proč to schytalo tak špatné hodnocení. No a třešnička na dortu je herecké obsazení, kdy se sešla herecká smetánka z Hong Kongu. Prostě tento film radím na dvd, tedy nikoliv v české edici, kde nejsou eng title a ty české údajně nestojí za moc. Zaplať pánbůh za netové obchody. (23.02.2009)

Vizuálne vylepšenie. Príbehovo stále rovnaké. Keď som sa odhodlal pozrieť si to druhý krát, mal som určitú obavu, či sa mi to vôbec bude páčiť. Či si náhodou neuvedomím, že je to len povestné artové čudo, hrajúce sa na niečo čo nie je. Som veľmi rád, že sa to nestalo. Táto bojová báseň o osude a láske je neskutočné dobre natočená, neskutočne dobre zahraná a výborne zreevidovaná. Je príjemné vidieť, že film nestratil nič zo svojej pôsobivosti a že Wong Kar - Wai je režisér, ktorý dokáže správne rozohrať emóciu a vie ju aj znamenite podať. Čo sa týka pocitov a dojmov, to všetko som napísal ako komentár k pôvodnému filmu z 1994 a nemám potrebu to tu písať znova. Jediné čo ešte dodám je že film má zvláštnu silu a sála z neho zvláštny pokoj a ak máte radi podobne ladené filmy budete mraučať blahom. (15.01.2011)

Přistoupíte-li k filmu jako k básni, ušetříte si řadu nepříjemností. ____ Několik slov úvodem: První, základní narativní formou je odpradávna příběh směřující k určitému cíli; akce a dobrodružství, kde máte osvobodit princeznu a zabít nepřítele. Celá akce směřuje k tomuto cíli. Druhý typ nesměřuje k cíli, postavy se zde snaží vyhnout určitému osudu, který je ohrožuje. To platí pro melodramata a horory. Mezi těmito dvěma modely lze identifikovat další, „drama“, kde nejsou ani silné cíle, ani vnější nutnosti, lidé zde například odhalují nějaké problémy ve svém životě, mění se jejich morální priority. Drama je tedy zaměřeno na proměnu myšlení, priorit, mého já, zatímco akční příběhy, ale i melodramata jsou o proměně světa. Výjimečnost Ashes of Time Redux spočívá v důkladný syntéze všech tří forem: postavy směřují k určitému cíli (film jim i přes rozvolněnost staví v cestě za dramatickou potřebou četné překážky), stejně tak se osudu vyhýbají (potulný wuxia šermíř je z podstaty člověk svobodný a nezávislý – stejně jako je autonomní Hong Kong –, nadto touží někteří bojovníci ztratit paměť přes zázračné víno – a zapomenout tak na britskou koloniální vládu, aby se lépe adaptovali na vzrůstající vliv Číny – a vůbec tuze dlouze rozjímají) a vposledku drama zahrnuje silné charaktery – nikoliv však hrdiny, spíše obyčejné lidi, jež do hrdinů teprve dorůstají – a jim odpovídající adekvátní pohnutky („The flag is still. The wind is calm. It’s the heart of man that is in turmoil“). ____ Kdybychom se pokusili shrnout vypravěčské kontury zprostředkovávající děj a naraci filmu, mohli bychom říci, že je omezená (jelikož se postavy v průběhu děje sjednocují a rozdvojí, není možné líčit události vševědoucně), vyprázdněná (film využívá četné elipsy a neposkytuje divákům dostatek vodítek, aby si sestavili příběh – osobně jsem sáhl po presskitu, abych si vše ujasnil) a parametrická (styl si vytváří svoji vlastní temporální logiku a dominuje nad vyprávěním; žánrově to zakategorizujme jako starověký hrdinský veršovaný epos). (09.03.2009)