První den zbytku tvýho života

Tenhle film mě nemohl nezasáhnout. Nevím už, kolikrát mi v jeho průběhu zvlhly oči. Představím si sebe o deset, patnáct, dvacet let později. To, co prožívám dnes, budou jen vzpomínky. Někdy úsměvné a někdy hořké. Tak to v životě a v tomhle filmu je. Pro mě první den zbytku mýho života ještě nenastal a tak nějak cítím, že si tuto hlášku brzy do deníku napíšu. Možná i do deníčku tady na čsfd, kdo ví. Jo, a že život prý začíná, když chcípne pes a děti vypadnou z domu... no já nevím. (22.05.2013)

Docela povedený hořko-sladký příběh jedné francouzské rodinky. Proč docela? No ač se mnou nebudou mnozí souhlasit, tak rozkouskování filmu na poměrně velké množství scén z různých období považuji za malé mínus. Dochází totiž k tomu, že některé z nich jsou bez problému uvěřitelné a některé zas působí trošičku hloupě. Vzhledem k tomu, že se tento snímek jednoznačně snaží navodit dojem uvěřitelnosti, reálnosti a běžného života, tak se mu to dle mého názoru ne vždy daří. 65% (27.10.2012)

Viděno zhruba pošesté (2021 posedmé) a pořád to funguje, jak má. Jen se na to pokaždé dívám s časovým rozestupem dvou let a baví mě, jak na tom pokaždé vidím něco jiného (tentokrát mě už neoslovuje dějová linky Fleur - Deborah Francois, ale spíš se identifikuju s jejím starším bratrem chirurgem). Smích i slzy a skvělý konec. Já tenhle film prostě miluju (15.05.2017)

Nesledoval jsem to s žádným přemrštěným očekáváním, o to více jsem potěšen příběhem, který vyvěrá ze života, kopíruje realitu, poznáme v něm každý střípek té své životní cesty. Frantíci když chtějí, tak umí a tady se to potvrzuje, realistické herecké výkony jen potvrzují kvalitu snímku. Jednoduchý scénář, vystavění na paralelním příběhu tří sourozenců a jejich rodičů, těží především z přirozenosti, všednosti a každodennosti, přesto ne obyčejnosti. Každý měl někdy špatný vztah s někým z rodiny, každý se jednou nesprávně zamiloval, každý se někdy radoval z maličkosti, a každý jednou musí umřít... Doporučuji. Po filmu musí každý sebevrah dostat novou chuť do života. (04.04.2015)

Úžasný formát filmu, pri ktorom si človek dokonalo uvedomí ako letí čas. To všetko na portréte jednej rodiny, ktorú sledujeme s 3-ročnými odstupmi. Vynikajúca atmosféra znásobená výborne vybratou hudbou, ktorá sprevádzala rôzne scény. Veľmi sa mi páčilo ako v tom všetkom boli vyjadrené bežné radosti, no predovšetkým starosti, ktoré prichádzajú priamo úmerne pribúdajúcim vekom. Skvelo vystihnutý kolobeh života, hoci len v rozmedzí 12 rokov, no bolo tam všetko, čo bežne naše životy sprevádza. Niektoré momenty vyvolali úsmev, iné dojatie, no boli tam aj naozaj smutné zvraty. Čo povedať? C'est la vie! (28.06.2014)