Looper: Nájomný zabijak

// Bruce Willis na lovu dětí, Joseph-Gordon Levitt na lovu Bruce Willise, Jeff Daniels na lovu Josepha-Gordona Levitta, malé děti na lovu.. wait a minute ..the path was a circle, round and round. And then one dude changed it. Okay, tohle moc smysl nedává, ale na tom přece nezáleží. Na čem záleží je, že ten film byl boží, JGL a Willis přesně tak, jak je mám rád. Trocha sci-fi tu, trocha vybuchování lidí tady.. a o několik nekompromisních scén, několik akčních eye-candy momentů, pár božích hlášek z úst mých nejoblíbenějších borců, dvou odhalených ňadrech, jednoho vtipného booty callu a velkém množství mrtvol později, jsem z kina vycházel absolutně spokojený. Více takových filmů! Prosím :) (14.10.2012)

9/10. Byl jsem odpálen. Po dlouhé době něco, u čeho jsem si neříkal - "to jsem už někdě viděl!". Jasně, druhá polovina není z diváckého hlediska tak vyšponovaná jako ta první a jo, několikrát jsem si říkal "proč to dělaj tak složitě, když by to šlo vyřešit takhle?"... ale to je fuk. Řemeslně parádní, u několika scén jsem uznale pokývl hlavou a duo Levitt x Willis hrozně super. Navíc to celý působí děsně nehollywoodsky a to já tuze rád. Fakt supr komornější scífko. (08.01.2019)

Film mě svým začátkem navnadil natolik, že jsem se rozhodla vypnout všechny logické obvody a sledovat emocionální uvěřitelnost a nechat se bavit a dojímat tou. A to taky proto, že režijní debut Riana Johnsona Zmizení (Brick) považuji za jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla. A dobrý bože, myslím, že se z něj stává jeden z mých nejoblíbenějších píšících režisérů. (A teď se už dokonce megamoc těším na SW: The Last Jedi místo mých předchozích obav, oujé). Looper mi rozhodně nepřijde po všech stránkách hotový tak, aby byl hoden bezvýhradného vzývání, ale když se podívám na témata, myšlenky a některé scény, tak mám silnou chuť tak učinit i navzdory. Lineární příčina a následek jsou využívány tak, že nemám nejmenší problém to přijmout, a ještě k tomu to Johnson použil k naprosto brutálnímu ohromení na mé straně. Ó bože, ó můj bože, když se starý Seth snaží uniknout svému osudu, tak je to snad nejsurovější a nejpůsobivější mučící scéna, jakou jsem kdy viděla. Johnson se taky snaží pracovat s komplikovanější vztahovou pavučinou mezi všemi postavami, vytváří paralely (poměřování zbraní, bezbranný přítel zalézá a vylézá z poklopu, co udělá která matka pro své dítě) a obrací perspektivu jednotlivých lidí a jednotlivých skutků. JGL je bohužel paralyzovaný tím maskováním, asi bych byla raději, kdyby nevypadal tolik jako Bruce a místo toho mohl vyjadřovat emoce obličejem. Naštěstí Paul Dano a Noah Segan by mohli brečet závodně za vlast a tak jsem si delegovala svoji představu mladé citlivé duše, s níž se můžu identifikovat, na ně. A nakonec mi záleží hlavně na tom, že Rian Johnson použil svoje superschopnosti k dobru, takže ano, bravo, děkuji. -"He... he was singing." (10.08.2017)

Chybí tomu vyšší princip, jednotící myšlenka, tajemství, něco navíc, co v sobě měl přirozeně zaklíčován Zdrojový kod. Něco, co uvízne v závitech a provokuje další myšlenky, něco, co promění nezúčastněného diváka v uzlíček třesoucí se o osud svých hrdinů. Něco, co se otiskne v přítomnosti a nezmizí v budoucnosti. (14.10.2012)

Looper je solidně vymyšlené a dobře natočené i odvyprávěné "polo-indie" scífko, které ale vlastně jen bere osvědčený základ a nic nového k němu nedodává. Takže pokud jste viděli "time travel" klasiky jako Donnie Darko či 12 opic (event. i Butterfly Effect a další), začne vám být zhruba v polovině filmu jasné, že ten, kdo se vrací z budoucnosti, aby napravil minulost, musí nutně zjistit, že jeho činy jsou součástí událostí, kterým se snaží předejít. A bohužel po těchto kolejích film jede bez překvapení a nějakého výrazného vzruchu. Po docela svěžím úvodu přijde ve druhé polovině až příliš ospalá pasáž, která se snaží motivovat přerod hrdinova mladšího já. Dává to smysl, neuráží to, ale zároveň to není žádná velká pecka - spíš solidně napsaná konverzačka. Johnson pracuje hodně s postavami, méně se světem, který je zase spíš tak načrtnutý (člověka by celkem zajímalo, proč je plný socek, proč jsou na sebe lidé tak hnusní a proč na druhé polovině glóbu existuje zenová oáza). Willisova linie přináší více adrenalinu, ale také mělkých póz, tuctové akce a láskyplných klišé. Dvě já se střetnou ve výtečné scéně v bistru, ale pak už si každý jede svou vlastní linii, dokud se smyčka neuzavře. Looper potvrzuje trend "inteligentních žánrovek s nižším rozpočtem" (Zdrojový kód, Správci osudu, Moon, Vyměřený čas), které svou ambiciózností i autorskou vizí překonávají mainstream. Ale skoro vždy jim k dokonalosti podstatný kus chybí. Nejspíš právě ten kus, který by výrazně narušil známá žánrová pravidla - nejlíp to vystihne Willis, který při zmínce o složitém časovém paradoxu utrousí ke svému mladšímu já něco ve smyslu: "To bychom tu museli sedět přes noc a pokreslit hromady ubrouskům. Prostě věř tomu, že to tak je." Nakonec tedy past ne nepodobná té, ve které visí jejich dražší kamarádi. [75%] (08.10.2012)