Looper: Nájomný zabijak

Čekal jsem jinačí nářez.... Johnson měl k dispozici zajímavé ingredience, od námětu až po duo Levitt-Blunt, nicméně výsledek je poněkud mdlý. Předkládání hlavní dějové linie není plynulé a divák si toho až nebezpečně často všímá. Osobně bych snad radši, kdyby byl Looper sebeparodující béčko, než tohle vystajlované NIC, protože když z kina odcházíte s takovým tím "nijakým" pocitem, mluví to za vše - 60%. (11.10.2012)

"Neustřelil sis druhou nohu? Že ne?" Musím se přiznat, že mne zaujala likvidace budoucího odpadu formou vraždy v minulosti. Když se však začala uzavírat smyčka hrdinova života, tak jsem si uvědomil, že bych sám sebe určitě také přelstil. Samozřejmě pokud bych si mohl vybrat, tak bych chtěl být JÁ po třicetiletém vegetu a ne JÁ, které se na něj teprve chystá. Přiznám se, že se mi to dost líbilo a snímek hodnotím s vědomím, že informace o čtyřrozměrném časoprostoru považuji za příliš teoretickou záležitost na to, abych tady plácal moudra o tom, co možné je a co není. (13.03.2013)

Film mě svým začátkem navnadil natolik, že jsem se rozhodla vypnout všechny logické obvody a sledovat emocionální uvěřitelnost a nechat se bavit a dojímat tou. A to taky proto, že režijní debut Riana Johnsona Zmizení (Brick) považuji za jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla. A dobrý bože, myslím, že se z něj stává jeden z mých nejoblíbenějších píšících režisérů. (A teď se už dokonce megamoc těším na SW: The Last Jedi místo mých předchozích obav, oujé). Looper mi rozhodně nepřijde po všech stránkách hotový tak, aby byl hoden bezvýhradného vzývání, ale když se podívám na témata, myšlenky a některé scény, tak mám silnou chuť tak učinit i navzdory. Lineární příčina a následek jsou využívány tak, že nemám nejmenší problém to přijmout, a ještě k tomu to Johnson použil k naprosto brutálnímu ohromení na mé straně. Ó bože, ó můj bože, když se starý Seth snaží uniknout svému osudu, tak je to snad nejsurovější a nejpůsobivější mučící scéna, jakou jsem kdy viděla. Johnson se taky snaží pracovat s komplikovanější vztahovou pavučinou mezi všemi postavami, vytváří paralely (poměřování zbraní, bezbranný přítel zalézá a vylézá z poklopu, co udělá která matka pro své dítě) a obrací perspektivu jednotlivých lidí a jednotlivých skutků. JGL je bohužel paralyzovaný tím maskováním, asi bych byla raději, kdyby nevypadal tolik jako Bruce a místo toho mohl vyjadřovat emoce obličejem. Naštěstí Paul Dano a Noah Segan by mohli brečet závodně za vlast a tak jsem si delegovala svoji představu mladé citlivé duše, s níž se můžu identifikovat, na ně. A nakonec mi záleží hlavně na tom, že Rian Johnson použil svoje superschopnosti k dobru, takže ano, bravo, děkuji. -"He... he was singing." (10.08.2017)

Po velkem ocekavani nakonec docela zklamani. Jako by se Johnson nemohl rozhodnout, co vlastne chce. Zacatek z postapo budoucnosti navnadi, pak se ale predstaveny svet vubec neresi a misto akcne-thrillerove nahanecky jde spise o rodinne drama s durazem na motivaci postav. Proc ne, ale nevyrovnane tempo a nepochopitelna rozharanost detailu (proc se Gordon-Levitt v trapne masce snazil tak krecovite napodobovat Willisuv projev, kdyz si pak ani nesjednoti dominantni ruku?) vysledny dojem srazeji. Akorat na pomezi mezi tremi a ctyrmi hvezdickami; nakonec davam vic za zcela neobhajitelnou radost ze solidni role pro Willise a napadite desive sceny z uvodu s mizenim udu. Takze potencial i napady videt jsou, ale s touhle premisou a herci toho slo vykresat mnohem vic. (28.12.2018)