Hvězdná brána: Hluboký vesmír

Stargate universe úplně jinak. Žádné úvodní znělky herců, žádné megalomanské intro, nic co by připomínalo předchozí seriály až na pár štěků známých herců a samozřejmě hvězdnou bránu. Prvních 10 dílů střídalo slabé a silné díly (včetně jednoho úplně debilního), ale další půlka série přinesla neuvěřitelně napínavé díly. SGU hodně využívá flashbacků, ovšem o kopírování Lost rozhodně nejde. SGU je depresivní, temná, tajemná, někdy strašidelná, umí vystihnout povahu lidí v nebezpečí...odvahu, statečnost, sebeobětování, ale i demenci, povrchnost, vypočítavost, namyšlenost a další...pro zavilé fanoušky bude SGU šok. Skoro nic tu není jako v předchozích sériích: Šablona: Planeta (emzáci na velitelství) -> nebezpečí -> problémy -> vyřešení -> všechno je super - maximálně vše rozdělené do dvou dílů , prostě neplatí. Hudba je neuvěřitelná. Rockové, metalové, elektronické tóny se střídají s klasickými songy. Úchvatné, megalomanské a dokonalé podtržení seriálu. Kdepak, u SGU vůbec nevíte, co vás čeká. A to je na tom super.Ještě dovětek k další sérii. NESKUTEČNÉ. SILNÉ. A ty poslední díly s jejich potomky, nevím proč, ale zanechalo to ve mě strašlivý dojem. Prostě mě to jaksi vyděsilo a vůbec nevím proč. Když bych se představila to samé s mými potomky... (13.12.2009)

Postavy Dr. Nicholas Rush (Robert Carlyle) a Colonel Everett Young (Louis Ferreira) jsou ten hlavni důvod proč seriál sledovat. Destiny má co nabídnout. Seriál je jiný než předchůdci SG-1 a Atlantis a to vůbec není špatné rozhodnutí od tvůrců seriálu. Zhlédnuto 40 epizod z 1. až 2. sezóny. (22.12.2010)

SG-1 považuju za dnes už zastaralý seriál bez výrazných vnitřních konfliktů nebo psychologie postav (žádná erotika, nenávist, slušná love story na pokračování nebo výživný pomilováníhodný záporák). První seriálová Hvězdná brána je kvalitní sci-fi pohádka, ale v době Battlestar Galactiky je už zkrátka za zenitem. Tvůrci se pokusili u Universe zkombinovat svět Hvězdné brány s úspěšnými prvky z BSG. Jak se ale říká: někdy jedna a jedna nejsou dvě. Po osmi dílech seriál stále hledá tvář, ale přiznávám, že se zlepšuje. Vytáčí mě jen ty zbytečné nelogičnosti (paní Youngová a její scéna na koníčka, vy víte ;-) a hlavně postava Chloe (nesympatická herečka, naprosto nezajímavá postava). Tvůrci ale mají po ruce Roberta Carlyla, který je tak podivně zajímavý a chytlavý, že si každou scénu s ním užijete. Ten chlapík umí hrát a jeho charisma zastíní všechny ostatní na plátně. SGU jsem dala šanci jen díky tomu, že Carlyle je ten poslední herec, kterého bych tu čekala. Nezklamal. Seriálu ještě dávám šanci, protože, přiznejme si to, ani SG-1 v první sérii nekráčela zrovna jistě. To ale jen potvrzuje genialitu BSG, která byla od začátku ultimativně coolervoucí a nekompromisně skvělá. (19.10.2009)

Nové SG se okatě veze na vlně Battlestar Galacticy. Každému, kdo propadl BSG, je od prvního pohledu jasné, že si tahle Stargate přisvojila nápadně podobnou stylizaci - od podobně laděných filtrů přes ruční kameru (včetně úhlů pohledu, rozostřování apod.) až po skupinu lidí na pokraji záhuby, postrádající základní faktory podpory života. Zatím je to konstatní zábava, na kterou se celkem příjemně kouká, uvidíme, jak se to vyvine... P.S. Carlyle má charisma a role mu sluší, pozvedává každou scénu o 100%. edit: po šesté epizodě nadšení opadá, jdu si pustit BSG a spravit si chuť... (25.12.2009)

Kolísající kvalita dílů je u Stargate samozřejmostí, stejně jako papundeklové kulisy a místy slabší triky. SGU se ale konečně vydala cestou všech moderních sérií jako jsou Heroes nebo Battlestar Galactica, což znamená pořádnou výpravu, zaměření na lidské osudy a vše s tím spojené. Od Galacticy tak trochu okopčila i dokumentárně laděnou kameru, která ale má podle mě v SGU mnohem větší uplatnění, než v BSG. Co se příběhu týče, není bez logických zádrhelů, občas to zaskřípe, ale občas se taky vynoří velmi zajímavá pointa. Kolísavosti dílů se nicméně nevyhnul ani nový Stargate a někdy se hra na dramatičtější strunu dost míjí účinkem, pročež jsem občas při sledování zakusil i nefalšovanou nudu. Robert Carlyle se taky časem okouká a tak mi v půlce druhé série pomalu dochází nadšení a trpělivost. Přesto to ale byla až doposud poměrně fajn jízda a ten základ tam je, tudíž fajnové tři hvězdy, snad se to dokope do uspokojivého konce. EDIT: Konec, ač násilnej, mě dojal a trefil se přesně do tý malý skulinky mezi patosem a sentimentalitou. Nakonec to bude za 4 :-) (09.05.2010)