Letiště nepřijímá

Ten autor oficiálního textu distributora je zase nějakej hrdej antikomunista či co?! Já teda nevím, ale já jsem v tomhle filmu viděl minimum ideologie a řekl bych, že ve své době nabízí pohled do neotřelého a celkem atraktivního prostředí. Jenom mi tu chyběla nějaká vyhrocenější situace kterou by třeba za letu musel některý pilot řešit, takže i když to úplně nenudí, tak film postrádá nějaký výraznější vrchol. U mě průměr.50% (03.06.2015)

Tak předně..i já se musím pousmát nad naopak naivností textu obsahu distributora stejně tak nad komenty některých... Přirovnávat tenhle film k Únosu může jen absolutní neznalec. Já jsem byl naopak velmi překvapen civilností i faktem, že film je prakticky prostý jakékoliv propagandy a i když tam sem tam padne slovo soudruzi má to daleko k budovatelským filmům těch let. Josef Bek tu nekočíruje ,,Škodověnku'' z Prahy do KV, ale přelétává nové proudové Tu-104 (ano vyrobené v CCCP) už v kamufláži ČSA z Moskvy, kde absolvoval s ostatními československými piloty zácvik. Zavedení moderních proudových ,,Túček'' náhradou za vrtulové Iljušiny IL-14 a IL-18 byla skutečně revoluce v našem poválečném letectví, podobně jako krapet dřívější revoluce v naší ČSLA po zavedení prvních proudových Migů - 15. Pro civilní dopravu bylo nutné konkurovat západním spojům, kde už také začínala létat trysková letadla. Zkracovaly se časy doletu a zlepšoval komfort na palubách. Nové mašiny, leckdy už částečně automatizované si však žádaly řádně proškolené osádky. Josef Bek zde hraje jednoho z nejlepších pilotů aerolinií. Ví to o sobě a považuje se za neomylného. Bohužel je často pryč a doma mu to moc neklape. Jeho přítelkyně (Kačírková) je doma často sama a začne jí být blízký dispečer z věže (Ráž), Bekův přítel. Ten o jejich poměru nic neví, hádky s drahou polovičkou ale způsobí, že začne dělat při závěrečných zkouškách chyby. To má za následek, že jej vedení letiště určí na lety s Túčkem jako kopilota. To jeho hrdost nesnese a rozhodne se od ČSA odejít. Vedení ČSA s ním rozvázat poměr nechce, potřebuje zkušené piloty navíc proškolené na nové stroje. Nemůže ale dopustit aby kvůli osobním problémům letoun s cestujícími někde havaroval... A tak Bek odchází s neschopenkou na nemocenskou rozhodnut si dát věci doma do pořádku.... -------- Musím přiznat, že jsem byl mile překvapen celým tímto snímkem. Herecké výkony byly vynikající, každá postava tam měla své místo... mladý navigátor Munzar, krásná letuška Daníčková, pilot Otto Šimánek (který tentokráte nechodil po křídle, ale pevně a jistě držel knypl nového tryskáče :-) i Korbelář v roli velitele osádek. všem to moc seklo v těch uniformách s prýmky na rukávech... Holt páni piloti, třída sama pro sebe :-) ! Zaujme i tehdejší pohled na letiště v Ruzyni i fakt, že po posledním nočním letu na věži poslední zhasnul a zamknul :-))) !!!! Pravda, ta dramatická rovina šla asi vytočit asi více aby šla ručička do červeného, ale i tak jsem by spokojen. A abych trochu zamíchal zdejším bídným hodnocením, dávám o půl hvězdy nahoru. Za mně je to tedy za 4 cigarety z Moskvy. * * * * (27.12.2017)

Fascinují mě tyhle dekadentní filmy z konce 50. let, kde jsou všichni pitomí a zklamaní a kde už ani Bek si pořádnej kádr nezahraje. Letiště nepřijímá je vystavěno na zajímavém charakterovém a vztahovém půdorysu, ale přesto jako psychologické drama selhává. Chyběly tam nějaké vyostřenější situace, které by ve mně rezonovaly. Jen jednu scénu si asi budu pamatovat déle, a to ještě proto, že v ní hrál z rádia Ravel, nikoli pro její filmařské kvality nebo dramatickou sílu. (19.03.2012)

Trošku přízemní letecké drámo, se statickou a téměř prvorepublikovou kamerou a Irenou Kačírkovou nakašírovanou do podoby Giulietty Masiny. Snad bych řekl: film pro fanoušky letectví, neboť letecký benzín je z filmu cítit hodně a kamera často bloudí po pražském letišti a prohlíží si všechny ty létající stroje - snad právě tady dostal chuť pan Tau Šimánek projít se po křídle a Luděk Munzar udělat si papíry na letadlo, aby mohl sedět i za kniplem. Příběh samotný je tedy drámo, kdy námořníci nebe nejsou často doma a co se z toho všechno vyvrbí... "Co ta doba s náma dělá - že vám ještě nezakroutila krk." (27.08.2017)

40% — Takový mírně nudný psychologický film z konce 50. let. Navzdory jisté poplatnosti době vzniku, ať už v politické nebo technické rovině, vlastní příběh není tak špatný. Samozřejmě, že chápaví nadřízení soudruzi dají namistrovanému egoistovi, který je však kvalitním pilotem, lekci a on ji nakonec pokorně přijme a pochopí, kde je jeho místo ve společnosti. Ale ten „milostný“ trojúhelník (dva muži kolem sobecké ženy, která si je vychytrale obtočila kolem prstu) — schválně to píšu do uvozovek — byl docela zajímavý. Jen to bylo natočeno poněkud nudně. Jistou pikantérii vidím v tom, že scénář napsal Pavel Kohout a roli trochu slabošského „rozvraceče rodiny“ zahrál Vladimír Ráž, který před lety při natáčení Pyšné princezny Kohoutovi skutečně odloudil jeho tehdejší manželku Alenu Vránovou, což Kohout velice těžce nesl a snažil se to Rážovi zavařit na vysokých místech. Kdoví, co jej vedlo k napsání zrovna tohoto scénáře. (10.02.2017)