Krásna Junia

Sem tam se mi stane, že narazím na Francii, která přesně vystihuje to, co mi na Francouzích vadí. Nemůže za to ani Léa Seydoux, na kterou jsem se vysloveně těšil, a která mě následně dost zklamala, jako spíš její herecký kolega Louis Garrel. Ten tu totiž hraje, dle mého soudu, naprosto klasickou postavu francouzského světa. Machr, nad věcí, galantní, myšlenkami někde jinde, ale zároveň máte pocit, že v sobě má kus génia, což způsobuje značnou aroganci, kterou jsou francouzští mladí vysloveně proslavení. A přes to mám opravdu velký problém přejít. Až mě Louis Garrel přesvědčí, že je i výborným hercem, rád se mu omluvím. Mimochodem scénárista musel bejt sem tam dobře na šrot. Na dialogy, se kterými jsem se setkal tady, narazíte ve filmu málokdy. Něco ve stylu: "Počkej, chci ti něco říct? - Co mi chceš říct? - Hm, no... - Co mi teda chceš říct? - No já už vlastně nevím. (17.11.2015)

Francouzský film bych poznala i kdyby nepronesli jedinou větu. Mají svá zvláštní specifika, že se to nedá přehlédnout, mimo jiné i hudební podkres. Co na Krásnou Junii říct je pro mě tentokrát velmi obtížné. Něco jako sen, kde se prolínají životy pár mladých lidí, kterými zmítá láska v různých podobách. Jen se v tom trochu vyznat, proniknout víc do mysli a emocí všech zúčastněných by mně možná pomohlo k trochu většímu ocenění. Christophe Honoré chtěl divákům jistě něco sdělit, žel já budu patřit mezi ty, kteří to plně nepochopili. Třeba někdy příště. (22.09.2015)

Nejen postavy, ale i děj je lehce přitažený za vlasy. Zvraty a osudy příběhů jednotlivých hrdinů, kterých je mimochodem zbytečně moc a divák se často kvůli tomu ztrácí, působí jako z jiného světa. Od francouzského dramatu by se naopak mohla očekávat reflexe současného světa, zvlášť když se většina příběhu věnuje mladickému zamilování. (09.11.2011)

Krásná Junie je sice krásná a možná i chytrá, ale ne, nedosažitelná. A nejsem si jistá jestli ta skutečnost, která vyplula na povrch byla tak famózní, jaký budila dojem. každopádně pointa filmu byla pro mě jako stvořená a líbilo se mi to odepření, které nemělo jistou budoucnost, protože ty otevřené dvěře, které říkají, co kdyby, už nikdy nezavřeme..Romeo a Julie tak trochu jinak? =) (04.10.2014)

Tohle se těžko hodnotí. Mám z toho tak smíšené pocity, že bych pochopila toho, kdo tomu dá dvě hvězdy, ale zároveň i toho, kdo jich dá pět. Pro mě to je film místy neuvěřitelně nudný svojí atmosférou, které k oné unylosti dopomáhá prostředí šedo-bílo-béžové Paříže a svým způsobem i výběr kostými herců je takto barevně sladěn. Na druhou stranu,, právě ona otrava a unylost je největším plusem filmu. Vystihuje nálady, odevzdanost společnosti a zároveň, když se pak někdo trochu vzbouří, jeho vybočení z celkové nálady filmu působí o to intenzivněji. Prostě to bylo divný, ale dost dobře divnný, tedy alespoň v mém případě. Mimochodem to napětí mezi touhou, posedlostí a láskou, to je prostě thriller. Z té nádherné obrazovosti, nádherně unylého prostředí, nádherných herců a zejména pak nádherně vygraduovaných pocitů, budete mít oči přilepeny na obrazovce jako nikdy před tím. (13.05.2011)