Temnota dětské duše

Nemám rád anglické filmy. Nepáčia sa mi anglické horrory. Zopár som ich už videl a z prevažnej väčšiny to bola len nuda a strata času. Takže do titulu "Temnota detskej duše" (In a Dark Place), ktorý bol natočený v anglicko-luxemburgskej koprodukcii som sa veru moc nehrnul. Pustil som si ho viacmenej z donútenia. Mal to byť vraj vynikajúci ducharský horror plný napätia a ponurej atmosféry. Nič také mi však nebolo dopriaté. Zahliadol som len zmätený príbeh mladej, traumatizovanej Anny, ktorá sa zamestná ako opatrovateľka dvoch podivných detí. Nuda od začiatku až do konca. * (29.12.2019)

Normálně mi nedělá problém komentovat film bezprostředně po jeho shlédnutí, ale u tohohle to problém byl a pořád (už je to asi 5 dní) ještě je. Temnota dětské duše je, pro mě zcela překvapivě, totiž jeden z těch filmů, který pokračuje i poté, co ho dokoukáte, vězí vám v hlavě a ovlivňuje vaše myšlenky, nutí vás rozebírat to co jste viděli dál a dál a nutí vás snažit se dopátrat se alespoň nějakého závěru ohledně toho, co jste to vlastně viděli. Pro mě tento film byl skoro rána z čistého nebe. Pravda, je to jako by si scénárista a režisér otevřeli kuchařku duchařských (?) hororů a podle těch nejvyzkoušenějších a nejzaručenějších receptů (podle nichž nemůžete nic zkazit), natočili sice ne originální, ale chutný psychologickoduchařský chod. Ale!!!!! Přes všechnu neoriginálnost a komornost pokrmu, ho dokázali přikořenit něčím, co zanechává dlouhý chuťový ocas. A to je něco, co mám na filmech hodně rád, když s vámi tráví nějaký čas i poté, co vyjdete z kina, nebo vytáhnete DVD z přístroje. Bezprostředně po shlédnutí filmu a i hlavně díky náhlému, nečekanému a na první pohled nic nenaznačujícímu a nevysvětlujícímu konci (film jako prostě najednou skončí, jako když zmáčknete vypínač a v místnosti se najednou, v nečekanou dobu) zhasne, jsem lavíroval na nějakých 50%. Jenže druhý den ráno jsem šel vyvenčit psa a zjistil jsem, že ten film nemůžu pustit z hlavy a tak jsem tomu dal volný průchod, strávil s ním celé venčení a dobral jsem se k tomu, že jednak ten konec má svůj smysl, ale najednou mi dává smysl i celý film. Takže, v mých očíh ten film zraje jako víno, čím delší doba uplývá od okamžiku, kdy jsem ho viděl, tím více v mých očích stoupá na hodnocení. A nejen kvůli dobře odvyprávěnému příběhu, ale také kvůli Leelee (konečně nějaká dobře stavěná, neokázale hezká herečka s neuvěřitelně uhrančivýma očima), Taře Fitzgerald a zajímavé hudbě. Možná si budete klepat na čelo, ale jdu do 4*. Tu pátou nedávám jen z jakéhosi záchvatu objektivnosti. (13.08.2010)

Dá se říci, že film byl pro mne zklamáním. Z počátku je atmosféra celkem ponurá a člověk neví co čekat. Bohužel od půlky filmu film dosti klesá. Jediné v čem mě film potěšil bylo, že jsem odhadl sexuální orientaci hrdinů a závěr, který jsem také poměrně brzo odhadnul. Jde o průměrnější thriller o jedné zblázněné vychovatelce. Onu scénu s housličkami jsem nepochopil, proč hrála tak vážná hudba? Největší sklamání mi přinesl samotný český název, který diváka uvadí na scestí. U tohoto filmu je to extrémně znát, protože se podívejte na jméno v originále - In a Dark Place - nic o dětech. (21.01.2012)

zmatené dílko, kterému nechybí moc, aby patřilo mezi ty velmi dobré. Přesněji mu chybí pár scén, aby děj nějak fungoval. Je možné, že jsem nedával dostatečný pozor, ale oficiální obsah je buď o jiném filmu nebo jsem viděl zkrácenou verzi. Tak proto mi to hlava nebrala! Asi fakt zkrácená verze. Herecké výkony se mi tedy nelíbí vůbec. Třeba to byl záměr, ale hned od začátku bych doporučil návštěvu odborníka (psychologa) kompletně všem postavám. (14.03.2010)

V rámci nabídky DVD edice jde o slušný nadprůměr, ovšem tato firma se chová podobně jako např. Řitka video k válečným filmům, tzn. značně macešsky, ke svým produktům a zákazníkům. Jde o film tématicky podobný Kubrickovu Osvícení, tj. věnuje se mapování temných míst lidské psychiky a rozpadu osobnosti jednoho nešťastníka na odlehlém místě v rámci malé lidské komunity. Místy slušná atmosféra a celkově přijatelné herecké výkony, zejména v první půli se režisérovi daří vytvářet záběry kamery a hudbou ponurou atmosféru odcizení, stísněnosti a chladu. V druhé půli, kde si pomáhá i klipovitým střihem, už to taková sláva není, scénář mohl být trochu rafinovanější a výše zmíněnému Osvícení se to neblíží ani vzdáleně, ale na tři hvězdičky to stačí. Celkový dojem: 55 %. (21.04.2009)