Oddělené světy

Film mě dostal především svým realistickým pojetím. Místy mě skutečně mrazilo z toho, kam až jsou jistí lidé kvůli své zaslepené víře schopni zajít, zatratit svou vlastní rodinu, uzavřít se před okolním světem. Vše je zde zobrazeno z pohledu mladé dívky, která začne o své víře pochybovat a ocitá se tak před volbou, zda je důležitější svoboda, nebo rodina. Výborně natočený film, který těží především ze skvělého scénáře a výborné Rosalinde Mynster. Pro mě silný filmový zážitek. (15.04.2012)

Jeden z mnoha skutečných příběhů lidí, kteří přišli o své rodiny kvůli absurdní víře a fixaci na sektu. Film velmi věrně ukazuje vnitřní boje člověka, který sektu opouští a těžko se s tím vyrovnává, a kontrasty sterilního náboženského prostředí a okolního světa. Tenhle film by se měl povinně promítat ve školách, možná by pomohl mnoha mladým dezorientovaným lidem nenechat se zblbnout. (14.01.2012)

Lidé mají zvláštní dar zbytečně komplikovat své životy a především životy těch ostatních. A to díky jinému daru či spíše prokletí. Tam kde jsou emoce, tam je radost ale většinou i obrovská bolest. V té chvíli má člověk nejblíže k "oprášení" svého dalšího daru - k víře. Mně však zůstává záhadou, proč se lidé upínají k bohu tak krutému a destruktivnímu, bohu některých částí Starého zákona. Proč by chtěl jakýkoliv Bůh po člověku, aby zavrhl své nejbližší, své rodiče, děti, sourozence? Bůh tedy není láska? Je tedy Bůh nenávist? Ale je to pak ještě Bůh? Děti, které vyrůstají ve víře svých rodičů stojí před krutým rozhodnutím, stejně jako rodiny mladých lidí, kteří se stanou kořistí "průkopníků". Jak kruté bylo ve filmu sledovat odlišné chápání tohoto rozhodnutí v etapách vyvíjejícího se dětského rozumu a vnímání okolí. Autorům patří můj obdiv. (25.04.2011)

Film ukazuje živod svědků Jehovových i mimo něj. V sektě jsou jasná pravidla a pokyny a když je porušíš, tak tě mohou vyloučit. Cokoliv, co je nadměrná víra v něco, je špatné a film je toho důkazem. Také mi vadila nerozhodnost hlavní hrdinky, což bylo jako telenovela na pokračování. Spíše nedoporučuji. (22.03.2018)

Víra v něco (nemusí to být hned bůh, klidně osud, či jen nějaké to neurčité mystično) je v určitých momentech i prospěšná. Například při nemoci, válkách, neštěstí atd. Člověk má v těch těžkých chvílích potřebu se obrátit pro pomoc někam jinam než k druhému člověku a to já plně chápu. Snímek nám ukazuje, jak víra je nepraktická v osobním a každodenním životě. Zvlášť specifická víra, která tě v plno každodenních činnostech omezuje. Bohužel, já celému tomuto dílu nemohl přijít jak na chuť, tak skoro ani na jméno. Žádné pocity, krom pocitu rozhořčení z neustálých změn názorů hlavní postavy, ve mě celý průběh filmu nevyvolal. Také osoba hlavní aktérky mi přišla nesympatická až skoro arogantní. Spíše nedoporučuji, možná jen jako odstrašující případ pro někoho kdo by chtěl začít koketovat se sektami. (16.03.2018)