Verejný nepriateľ č. 1

Nejlepší je první "pařížská" část, hezky upomínající na dobu staré francouzské drsné školy. V některých momentech by se mě krve nedořezalo (výlet s Guidem a arabem). V kanadské části pak potěší naivní pokus a přepad věznice ve stylu HEAT. Vincet Cassel je ukázkový hajzl, jehož směrem nelze cítit žádné sympatie, ale přinejmenším silný respekt a doufám že za Jaquese Mesrina vyinkasuje pěknu řádku cen. 1. ledna rozhodně nebudu sedět doma s kocovinou, ale v kině na EPILOGU. (12.12.2008)

Po hodně dlouhé době jsem odešel z kina v půlce filmu. Proč teda tady píši komentář a troufám si hodnotit? Protože film se hodnotí už od první minuty a dobrý film si vás podmaní taky už od začátku. Sledovat 45 minut sled nesourodých střípků ze života, pro Čechy neznámého, francouzské lupiče a vrahouna bylo ale utrpení. Nejen že na sebe nenavazovali a mnohdy skákali úryvky z jeho života i o několik let, ale hlavně jsem vůbec nepochopil proč a jak se rozhodl pro tu dráhu na kterou se vydal. Prostě tam nebylo nic o jeho motivacích. A to je na ŽIVOTOPISNÝ FILM zatraceně málo. Pardon, ale množství násilí, brutality a lží nedělá dobrý film, maximalně šokující. A to je to jediné co jsem si mohl na plátně u tohoto nepřítele "vychutnávat". Navíc točit film s vědomím, že nikdo v něm nemá vzbuzovat sympatie je dost špatný nápad. Tohle si může dovolit leda tak Anderson ve svém Až na krev, ale ne francoužští řezníci. (13.12.2008)

Po řemeslné stránce naprosto výborné, akce parádní (hlavně útěk a následný útok na věznici neměl chybu) a některé scény správně silné. Jenže to má také klasický neduh životopisných filmů, kdy se někdy přesunete až hodně vpřed a člověku chvilku trvá, než mu docvakne kdo je zase tahle nová postava a kam se sakra poděli ty lidé co tam byli předtím. Mesrinovi jsem se taky moc pod kůži nedostal a pořád jsem nechápal jeho vyjímečnost a oblibu u médií. Vincent Cassel je ale naprosto bezchybný. 70% (23.08.2010)

Abych pravdu řek, tak sem od toho čekal víc, přinejmenším sem čekal, že to bude ve větším tempu a že Vincent Cassell, tam bude pobíhat od jedný banky k druhý, pořádat honičky a střílečky s poldama a že člověk nebude mít ani chvilku na vydechnutí, ale bohužel se nestalo. Nicméně namísto toho sem se dočkal něčeho, co v dnešní době je téměř nespatřitelný a to skvostně natočená kriminálky nebo respektive kriminálního života z pohledu kriminálníka v duchu toho, co se dalo vidět v 70-80 tých letech, ale daleko realističtejc stvárněný, syrovější a i akčnějčí, ovšem to, že sem se u toho až zas tak nebavil, to nesmaže (25.02.2009)

Rozhodně nepovažují první díl za předehru před výtečným a završujícím epilogem. Už první díl je úžasný; od první do poslední minuty. ____ Překvapivé je zejména nasazení filmu. Vyprávění se u ničeho nezastavuje, nikdy se neohlíží zpět a neustále spěje kupředu, přitom u četných zkratek a elips nemáte pocit, že by vás režisér se střihačem o něco ochuzovali. Konflikt mezi krátkými scénami a ostrým střihem řeší film velice mazaně – nesourodé scény spojuje postava Vincenta Cassela (pohledem na něj se končí i začíná) a naopak „střih" provází i scény samotné, to když Vincent „bouchne“ a takříkajíc rozdělí scénu na před a potom. Důrazem na jednu postavu se blíží diptychon Veřejný nepřítel č. 1 De Palmovým opusům Zjizvená tvář a Carlitova cesta s podobně dominantní figurou, Al Pacinem, a vzdaluje kolektivním mafiánkám Scorseseho nebo Coppoly. Mimochodem, Vincent Cassel, vezmeme-li to z fyziognomického hlediska, je sexy proto, že má podlouhlý obličej, ale daleko od sebe posazené oči. (06.04.2009)