Verejný nepriateľ č. 1

Ooo, tak takéto prekvapenie som nečakal. V prvom rade zdôrazňujem, že meno Jacques Mesrine mi doteraz hovorilo toľko, čo astrofyzikovi oprava geometrie na prednej náprave automobilu. Príbeh gangstra podľa skutočných udalostí. To je všetko, o čom som vedel, že film bude. Takých príbehov však dnes už máme neúrekom a tak som myslel, že nejaký ďalší druhotriedny podfukár, čo kedysi vylúpil jednu-dve banky, si predsa nezaslúži toľko pozornosti a tobôž nie v dvoch veľkofilmoch. Film mi však behom pár úvodných minút uštedril poriadnu facku a prebudil ma z toho mylného dojmu. Jacques Mesrine ako skutočná postava by totiž strčil do vrecka nejedného mafióza, o ktorých už som videl nejeden film, a ako film by strčil do vrecka nejeden z nich. Tento chlap si totiž zaslúži dvojfilm, zaslúži si, aby ho hral dokonalý Vincent Cassel. Dej má pomalšie tempo ako som čakal po strhujúcom začiatku, no to vôbec nie je na škodu veci. Veľký priestor je venovaný vedľajším postavám, ich psychológia je zobrazená na postačujúcej úrovni tak, aby ju vedeli skúsení herci patrične zahrať. Prekvapivo kvalitná je aj réžia, naozaj som nenašiel scénu ktorá by balansovala nad priepasťou nudy. Kamera a strih sú aj napriek rozvážnemu tempu pomerne akčné a dynamické. Záver je zavŕšený grandiózne, nezostáva nič iné, len nechať tiecť slinku, kým sa dostanem k pokračovaniu. 95%. (23.03.2009)

Nejlepší je první "pařížská" část, hezky upomínající na dobu staré francouzské drsné školy. V některých momentech by se mě krve nedořezalo (výlet s Guidem a arabem). V kanadské části pak potěší naivní pokus a přepad věznice ve stylu HEAT. Vincet Cassel je ukázkový hajzl, jehož směrem nelze cítit žádné sympatie, ale přinejmenším silný respekt a doufám že za Jaquese Mesrina vyinkasuje pěknu řádku cen. 1. ledna rozhodně nebudu sedět doma s kocovinou, ale v kině na EPILOGU. (12.12.2008)

Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (16.12.2008)

Sebesvižnější režie nedokáže zachránit nesmírnou plytkost popisu první poloviny kriminální kariéry prý největšího francouzského gangstera. Nejde o nic víc než zkratkovitý popis několika jeho zločinů, bez uceleného rámce či snad dokonce snahy o něm sdělit něco víc, než že asi byl opravdu moc a moc zlý a arogantní. 6/10 (09.02.2010)

Rozhodně nepovažují první díl za předehru před výtečným a završujícím epilogem. Už první díl je úžasný; od první do poslední minuty. ____ Překvapivé je zejména nasazení filmu. Vyprávění se u ničeho nezastavuje, nikdy se neohlíží zpět a neustále spěje kupředu, přitom u četných zkratek a elips nemáte pocit, že by vás režisér se střihačem o něco ochuzovali. Konflikt mezi krátkými scénami a ostrým střihem řeší film velice mazaně – nesourodé scény spojuje postava Vincenta Cassela (pohledem na něj se končí i začíná) a naopak „střih" provází i scény samotné, to když Vincent „bouchne“ a takříkajíc rozdělí scénu na před a potom. Důrazem na jednu postavu se blíží diptychon Veřejný nepřítel č. 1 De Palmovým opusům Zjizvená tvář a Carlitova cesta s podobně dominantní figurou, Al Pacinem, a vzdaluje kolektivním mafiánkám Scorseseho nebo Coppoly. Mimochodem, Vincent Cassel, vezmeme-li to z fyziognomického hlediska, je sexy proto, že má podlouhlý obličej, ale daleko od sebe posazené oči. (06.04.2009)