Resident Evil: Afterlife

Lobotomizující film, spáčilovsky demementní komentář, který opodstatňuje výsledné hodnocení: nadprůměrný představitel kinematografie atrakcí, který by si za ne3D verzi zasloužil o minimálně tři hvězdy méně, jelikož je vše uzpůsobeno předvádění 3D. Jako sled atrakcí, které navíc baví svou sebereferenčností (házení brýlí do publika, pomrkávající pohledy postav po vržení obřího kladiva), má film jen dva výrazné nedostatky: jednak obsahuje prostřední upovídanou pasáž; jednak patřičně negraduje, protože final-boss je slabší a končí se cliff-hangerem (přesněji boat-hangerem). Jinak uznávám, že vidět dvourozměrnou verzi, musel bych dát za pravdu těm, kteří jsou naštváni hlavně ze dvou důvodů: jednak za to, že Anderson považuje hráče videoher za puberťáky, kteří slintají nad fetišizovanou Milou a vyžadují se pouze atrakcí; jednak zcela nefunkční a svým stylem na rozdíl od Sommersových blockbusterů minimálně opojnou remediací (videohry X film - prostorové řešení a postupy v něm). UGP (ultimátní provinilé potěšení). (26.09.2010)

Zápletka by v normálnom filme vystačila na 15 minút, tu je nafúknutá na 100 a ešte skončí vo chvíli, keď má ísť do najtuhšieho. Nehorázne okaté vykrádanie konkrétnych záberov z Matrixu či Bayovho Ostrovu v objatí radikálne nastavenej „brainwash“ videohernej logiky už iba potvrdzuje, že Andersonovi je úplne jedno, čo si o ňom kto myslí. A užíva si to. Užíva si sexy image všetkých troch ženských postáv (môže byť niektorá z nich ešte viacej hot?) i vypapkanú výpravu (najlepšia zložka filmu), kontrastne kombinujúcu oblaky prachu a hnilé kovové potrubia s laboratórne čistými bledými miestnosťami. Resident Evil: Afterlife je ultimátny obrazový 3D fetiš, plastická pokleslosť s jedným mega hustým bossom s tonovou sekerou. Je to pokleslosť, na ktorú sa veľmi dobre pozerá. Russell Mulcahy v trojke povýšil sériu na apokalyptický biják, Anderson ju zrazil späť do herných mantinelov. (01.10.2010)

Zatím co jsem se mstila Umbrelle, poslední hrstka přeživších odlétla do bezpečí. Útočištěm bez nákazy se stala ARCADIA ..... 18 měsíců od ,,Nevady“ je z Alice nesmrtelná (?) létající samurajka, která mrknutím oka zvedne tlakovou vlnu. Všechno je okatě podřízeno 3D efektu a já ZATÍM lituju, že jsem nešel do kina. Nic netrvá věčně a když se Alice přesune z nádherně prosluněné Aljašky na střechu baráku v L.A, jsem rád, že Anderson nechce točit přírodovědnej film, nýbrž pořádnou akční pecku. Ale ..... místo toho přichází jen další tupé střílení do zombíků a názorná ukázka toho, že dlouhodobé sledování MATRIXu poškozuje mozek. A mám dojem, že u Andersona je to nevratné. A jestli jít na 3D? To teď neřeším, protože tohle je úplně zbytečnej film. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem začínající režisér a nevím, jestli mám na to vzít si Millu Jovovich za ženu. 2.) Nenávidím UMBRELLU. 3.) Chci vidět zase utíkat M. Scofielda z vězení. 4.) Jsem (schovanej) zombie a nevím jestli už je konec. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (14.10.2010)

Anderson si plní sny a zároveň razantně odpovídá na dotazy, kam se dá s Resident Evilem ještě uhnout. Jednička byl klaustrofobní zombie horor, dvojka akční vybíjená, trojka poctou ausploitationům a čtyřka? Čtyřka využívá moderních trendů a snaží se vyjít vstříc odchlupené generaci, jíž nezajímají příběh, ani postavy, neboť stačí, když je obraz sexy a cool. S tímhle vědomím se dá brát Afterlife vcelku na milost (osobně ho považuji za stupidní guilty pleasure a Decadence Now kino světa), jinak chápu, že lidé s nastartovaným mozkem, vysokými očekáváními (po výtečné trojce není divu) a sníženou adaptabilitou na (ne)umětelské vykrádání umírají. (31.10.2010)

Svoji porci zombíků jsem dostal a za řezníka nemůžu dát jinak než za 4. Perfektní atmosféra i hudba, to vše skloubené do 3D, kde některé části postrádají reálnost i logičnost, ale to k RE už tak trošku patří po těch čtyřech filmech plných přehnaných schopností a zdá se, že se konečně filmová série začíná blížit té herní, čož je další bod k dobru. 70 % (04.10.2010)