Kdo chce zabít Nancy?

Emočně a psychicky labilní Nancy, trpící sebeubližováním, poznamenaná z dětství zneužíváním od svého strýce vede vyprázdněný život, způsobený netečností jejího manžela Alberta, který žije pouze golfem. Chce tomu učinit přítrž a po netu si najde Louise, vyšinutého týpka se kterým se dohodne, že s ní Louis skoncuje a přivede ji tak do konečného vysvobození od celoživotní prázdnoty a samoty. Docela hodně silné téma, které je v tomto psychologickém dramatu (nebo možná psychothrilleru, whatever) i velice silně zpracováno mimořádně naléhavou fomou. Film má dvě neskutečně silné stránky, a to je naprosto úžasný herecký výkon Marii Bello a dokonalá kamera, spolu s celou vizuální stránkou. To co tady Maria Bello předvedla je mazec, opravdu mi místy přišlo že se snad s rolí zlomené Nancy v ledasčem identifikuje. Kamera a celé zpracování na diváka svojí naléhavostí vyvíjejí mimořádný tlak, vedený trochu podobně jako tomu bylo v Requiem za sen. Kamera ve velkém množství záběrů sleduje děj odkudsi z úkrytu, z vedlejší místnosti, vykukuje schovaná za postelí a diváka tak přímo přivádí do děje a vytváří dojem jeho zúčastněné nezúčastněnosti, kdy všemu co se zde děje přihlíží, ale sám se bojí ze svého úkrytu vystoupit kvůli tomu co vidí. Nechtěl vidět to, k čemu došlo, protože má obavu že nahlédl do něčeho co se děje ve spoustě domácností a ložnic, ale navenek to zůstává klidně i po dlouhý čas skryto. Ale sleduje dál. Na plný počet bodů to ale s tímhle filmem nevidím, protože přece jen mi ve druhé části přišlo až trochu zbytečné přinášet do děje ještě zpětnou konfrontaci s Albertem poté, co jej Nancy opustila, což už zase vytváří další dějovou linii. Ale budiž, toť můj názor, určitě to může spousta dalších vidět jinak. Nejsilnější je film právě ve scénách sledování zvrácených společných chvil Nancy a Louise, tady to místy fakt hraničí s nezapomenutelností (jen třeba krátce po prvním setkání u Louise v bytě u počítače, kdy se Nancy opře o stůl o řekne "Grab my ass" a celá následující scéna, nebo některé rozhovory - "Můžu mít speciální přání?" - "Záleží jaká zvrácenost to bude" - "Políbíš mne?") a je možná škoda že téhle linii nebyl věnován ještě větší prostor na úkor jiných. Každopádně silný filmový zážitek, velice smutný a osamělý, nedodávající téměř žádnou naději, s tím se divák už potom musí poprat sám. 8/10 (28.03.2011)

9.4.2011 ~ Moderně zpracované psychologické drama o životě bez lásky a ukrutném trápení. Já se taky trápil, nudou a zpracováním. ~ Nancy byla v dětství zneužívána strýcem, ale její mysl to doteď bere jako kladné období jejího života, on jí měl rád a svou lásku jí takto vyjadřoval. V současné době žije se svým mužem, golfistou, bez dětí a bez lásky. Žije vedle něj a patnáct let tak mrhá svým životem. Na internetu si ale najde spřízněnou duši. Děj začíná ve chvíli, kdy od svého muže utíká a snaží se najít svůj život jinde a s někým jiným. ~ Sama je ale psychicky na dně, léčit se odmítá a její chování mě po krátké době začalo natolik štvát, že bych jí, být manželem, asi snad raději zfackoval, aby se probudila a když se jí takovýhle život nelíbí, ať si s manželem promluví a případně se rozvede. Hodně jsem se u toho nudil a po nějaké době začal v ději přeskakovat, hledajíc něco, co by mě zaujalo a kdy se vlastně začne něco dít. Nedočkal jsem se a v plné délce tak tímto filmem svůj život neztrácel. ~ Navíc zpracování bylo tak moderní, až to bylo nevhodné. Cool třepající se epileptická kamera skutečně nebyla cool, depresivně bezbarvý kamerový filtr místo atmosféry navozoval lacinost filmu. ~ Takže ne, hlavně že to zase sbíralo úspěchy na filmových festivalech, alespoň se tím tvůrci chlubí. Není čím. (01.05.2013)

Veticka na konci filmu: "Inspirovane skutocnymi udalostami" vas zabije z fleku, ako keby ste toho uz nemali za hodinu a pol tohto skveleho filmu dost. Atmosfera, ktora z neho srsi, ta depresia, zufalost, bolest sa vam dostane pod kozu a myslim, ze len tak nepusti. A mimochodom, vie mi niekto vysvetlit, kde maju akademici oci, ked Mariu Bello za tento film minimalne nenominovali? Vsetci traja hlavni herci su absolutne dokonali, bola radost sa pozerat na tento herecky koncert. Kazdopadne, film patri rozhodne medzi to najdepresivnejsie a najpamatnejsie, co som kedy videla. (25.06.2010)

"Downloanding Nancy" aneb důvod, proč nemám ráda současné americké filmy, které si snažně hrají na umění, ale nejsou ani zajímavé. Milý Johane Rencku, není to vůbec jednoduché! Ono nestačí vzít pohlednou a schopnou herečku, počkat, až bude mít solidní odrost, obléct ji jako outsiderku a nechat ji šmatlat. Přidat jednoho velmi nudného Američana, vykřesat z něj nečekaný herecký výkon a jednoho velmi zajímavého Brita a tomu pro změnu nedat šanci hrát. Zapomněl jsi na dramaturga, celé jsi to zabalil tak, že ačkoliv se příběh stal a další podobné se někde jistě dějí, mě přesvědčíš jen stěží. Po španělských "Něžnostech", rakouských "Antares" a thajské vysoce umělecké nudě "Sud sanaeha" si začínám myslet, že jsem masochistka já. Není možné, abych se během pár dnů nechala trápit tolika vykonstruovanými nebo vyprázdněnými vztahovými pseudodramaty. Tak mne někdo zatraceně šokujte! (03.08.2010)

Minimalistické, depresivní bez špetky čehokoliv pozitivního ale hlavně výborné, občas až strhující drama o ženě, kterou už nebaví život a najme si někoho, aby jí zbavil jejího utrpení. Skoro až divadelní hra o třech hercích, kteří jsou beze zbytku skvělí. Zvláště Maria zde předvádí snad to nejlepší, co jsem od ní kdy viděl. (10.10.2016)