Ha-Sodot

První linka je vlastně klasický motiv zakázané lásky, kdy se dívka vychovaná v konzervativním prostředí nechá strhnout světáčtější spolužačkou. Tahle linie je natočená na výbornou a prostředí safedského centra a vůbec židovská kultura jsou velkým plusem. Druhá linka se ženou stiženou smrtelnou chorobou a pronásledovanou hříchy minulosti je už trochu slabší, protože místy si s ní režie neumí poradit a i proto občas působí jen jako přehnaná stafáž na obraze dominantního vztahu obou hlavních hrdinek. I když je fakt, že z této stafáže vyplynula jedna z nejhezčích scén. K hercům nemám výhrad. Ania Bukstein byla vlastně tím důvodem, proč jsem do filmu šel a potěšila i Michal Shtamler. 75% (18.09.2017)

Tento film se mi těžko hodnotí. Začnu plusama. Prostředí Izraele a hebrejština je celkem neukoukaná, dívčí internát je ve starých kamenných domech. Dvě hlavní hrdinky Noemi a Michelle jsou moc krásné a sympatické. Velkým mínusem je hromada toho judaismu, který upozaďuje romantický vztah dvou žen. Dále ta zápletka se záhadnou Francouzkou mi přišla celkem zbytečná, i když na konci mě přece jen trochu dojala. No a nakonec jsem byla v naději, že dvě dívky nakonec spolu budou žít, ale pak přišla studená sprcha. Jedna žena si samozřejmě musela nakonec vzít muže, aby mohla mít “normální” rodinu. Ach jo. Aspoň na konci si spolu obě vesele zatancovaly a nikoho by tam ani nenapadlo, že vypadají jako dvě nevěsty, které si plní svůj tajný sen, i když jen pro sebe samé. Společnost by to prostě neměla řešit. Nic na tom není. Láska nemá hranice. Holky milují holky a kluci milují kluky. Amen. (18.01.2023)

Tenhle film mě naprosto rozložil, ale na všechen špatný způsob. Celou dobu jsem přemýšlela, jestli je tak hrozně špatný, nebo jestli se jen potřebuju naladit na správnou vlnu. Ve výsledku jsem znechuceně odložila učebnici hebrejštiny a proklela režiséra, scénáristu i hlavní představitele. Jednou se mi možná podařít dát dohromady střízlivý kritický komentář, ale prozatím jsem jen silně přesvědčená, že tohle je průšvih. (15.02.2014)

Ve filmu se objevují dva velice zajímavé příběhy. Jeden sleduje cestu osobního sebepoznávání zbožné a talentované Noemi z Jeruzaléma, která se vydává studovat midraš v pokrokovém ženském semináři do jednoho z nejposvátnějších míst judaismu - města Safedu. Tam potkává Michelle, Židovku z Francie, která byla na studia poslána nedobrovolně svým otcem. Uvnitř silně ortodoxního prostředí se pozvolna mezi oběma vyvíjí nekonformní vztah (téma, kterému se věnuje také novější film Einayim pkuhot). Druhou, vedlejší linii představuje smrtelně nemocná Francouzka Anouk, které Noemi a Michelle z pověření rabínky pomáhají. Tato žena s kriminální minulostí a bolestnými vzpomínkami přijela do Safedu, aby se zde očistila od hříchů a výčitek před tím, než zemře. K tomuto úkolu si vybrala právě ony dvě mladé ženy... Bohužel po skončení filmu jsem ale měl pocit, že tyto dva základní příběhy nebyly dostatečně rozvedeny, že nebyly úplné, poněvadž jeden druhému tak nějak ubíraly místo. Až jsem byl trochu zmaten, co si z nich mám nakonec odnést. Přesto mě film dokázal pohltit a zaujmout po celou jeho délku, ať už dějem, tématem, postavami, atmosférou či malebnými záběry Safedu. (29.12.2011)

Židovské učenie u ortodoxných. Snaha dvoch tvrdohlavých študentiek pomôcť chorej žene zbaviť sa jej hriechov pomocou zložitých náboženských procesov sršiaca z filmu v každej minúte diváka doslova pohltí. Je to veľmi fascinujúci námet ale v tomto prípade, prvok lásky medzi dvomi študentkami bol popri dominantnej dejovej línii veľmi slabý. Myslím si, že filmári celkom nevyužili potenciál prameniaci z tejto kombinácie. Iný prípad je film Eyes wide open, kde boli tieto dva prvky (náboženstvo a homosexuálna láska) skombinované naozaj funkčne. (06.10.2011)