Superman

Klasická dospělácká pohádka, kterou jsme hltali na prvních barevných televizorech moderního střihu (rozuměj černé a hranaté), které se daly sehnat po revoluci. Teď po letech je většina z kouzla samozřejmě dávno pryč, člověk se spokojeně šklebí, jak Lois nepozná Clarka bez brýlí (jeho, nikoliv jejích) a Reeve hodně lítá a ještě dost i chodí :( A ultra padouch Gene Hackman je luxusní a Josef Somr na něm podal úžasný výkon. Plus pro znalce šedivý Brando. (22.10.2017)

Konečně jsem se dostal k této Donnerově klasice. Dnes už to nepůsobí tak převratně, ale tehdy to muselo být super. Člověku tam ani tak nevadí ty efekty a že ten příběh už vlastně zná. Měli tehdy omezené možnosti. Gene Hackman se do role Luthora skvěle hodí a hezky Clarkovi zatopí. Člověk to asi musí brát s rezervou, ale dost mě tam vytáčela absence fungující fyziky. Tehdy to asi tak nevadilo, ale různé aspekty tohoto filmu jsou často terčem posměchu. Na svou dobu je to určitě super a prošláplo to cestu dalším komixům. Pořádné filmy se Supermanem si musely počkat. "Mozek je víc než svaly." (06.02.2021)

Vždy když se koukám na "Supermana", vzpomínám na svoje dětství, na dobu kdy jsem miloval superhrdiny a všechny možné akční filmy. Seděl jsem buď s kamarády, rodinou, nebo sám u televize a se zatajeným dechem sledoval udatného Supermana, který zachraňuje krásnou černovlásku Lois, elegantně podlého Lexe Luthora, který plánuje zkázu světa, Jor-Ela, Supermanova otce, který namluvený perfektním hlasem Radoslava Brzobohatého radí a promlouvá k našemu hrdinovi a tak dál, a tak dál. Uplynul čas, ty všechny možné akčňáky mě už přestaly bavit, avšak ty vynikající a nadčasové věci se mi líbit nepřestaly. A jednou z nich je i "Superman". Charismatický Christopher Reeve, démonický Gene Hackman, elegantní filmový veterán Marlon Brando - ti všichni jsou výteční a Richard Donner si svým teprve druhým celovečerním filmem (prvním byl "Přichází Satan") získal obdiv diváků a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů sedmdesátých a osmdesátých let. A co více dodat? Snad jen že "Superman" je báječné dobrodružné sci-fi pro diváky všech věkových kategorií. (14.05.2006)

Létající moralista v modrém trikotu a červené pláštěnce bojující proti bezpráví? To je teda úlet! Naštěstí ve scénách, které by jinak vyzněli příliš kýčovitě a směšně (a že jich tu není málo), si Superman-film dělá legraci sám ze sebe, hýří skvělými slovními narážkami, čímž je nad věcí a stává se tak roztomilou pohádkou, na kterou se díváte s lehkým úsměvem na rtech. Christopher Reeve má správně supermansky širokou spodní čelist a jeho ztvárnění Superman-hrdina versus Clark Kent-nešika je opravdu kouzelné. Triky jsou výtečné, záporák Gene Hackman jako Lex Luthor se svou sebrankou by nemohl být lepší a Richard Donner zručně a s nadhledem režíruje. Nesmím zapomenout ani na hudební složku aneb klasik John Williams se svým legendárním hlavním „supermotivem“. Zkrátka nevidím důvod, proč by se snad měla natáčet nějaká modernější verze. Na závěr ještě doporučuji shlédnout Supermana na DVD, kde se dočkal velice kvalitního remasteringu (mimo jiné nejlepší DD 5.1 u staršího filmu, jaký jsem měl možnost slyšet). (19.03.2003)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)