Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hra Ecce Constantia vznikla v roce 1988, jejímu vzniku však předcházely více jak dvě desítky let Kohoutových rešerší pramenů týkajících se kostnického koncilu. Určená byla přímo pro městské divadlo v Kostnici, tehdejší dramaturgové ji však nakonec do repertoáru nenasadili. Ecce Constantia tak v kontextu Kohoutovy dramatické tvorby zůstává jediným dramatickým textem, který se nikdy nedočkal přímého přenesení na divadelní jeviště. Hra, která se od ostatních dramat a filmů zabývajících se postavou Jana Husa liší tím, že mistrův život popisuje výhradně skrze ostatní postavy, byla poprvé uvedena až v roce 1992 jako adaptace České televize. Pavel Kohout se v tomto zpracování objevuje jako televizní reportér Ulrich Richental, jméno si vypůjčuje od kostnického kronikáře, který průběh koncilu zachytil jak písemně, tak v obrazech. Právě Richentalovy záznamy sloužily Kohoutovi jako výchozí materiál při psaní a pomohly do „kostnické historie" vnést vánek některých svěžích interpretací. Netradiční je rovněž samotná struktura dramatu. Kohout v ní jednotlivé obrazy odděluje dvanácti vstupy fiktivní TV Constantia. Ty slouží jednak jako malé exkurzy do historicko-politického kontextu tehdejších událostí a v televizní adaptaci jednak jako platforma pro samotného autora, který ve svých reportérských poloimprovizovaných vstupech dostává pověsti charismatického mluvčího a pečlivého cizeléra jemné jazykové komiky. Hlavních rolí se ujali přední divadelní herci Jiří Adamíra a Viktor Preiss, hereckým výkonům je podřízena i režie, která bez větších zásahů sleduje pečlivé vykreslení mocenského boje a machinací zahalených pláštíkem zápasu o ušlechtilou myšlenku reformace církve. Jan Plíhal (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (22)

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Neměl jsem o existenci této inscenace ani tušení, až teď s filmem Jan Hus se na ni objevily odkazy. Constantia je s Husem srovnávána. Je to stejné, jako srovnávat Království nebeské s filmem Arn templář. Je to totéž a přesto zcela jiné. Dva světy. Jan Hus je skutečný film, který chce, aby ho milovali diváci. Constantia je underground, nezávislý Hus. Vyjadřuje svůj postoj ke konciliarismu formou spíše sarkastickou, zesměšňuje. Koncilní církevní hnutí může být nahlíženo jako pokus prelátů převzít moc, aby nenažranost Církve mohla dosáhnout vrcholu, anebo jako zoufalý pokus o obrodu v předtuše brzké katastrofy. Oba tábory a názory jsou ve filmu pěkně vykreslené a je radost sledovat šikovně napsané dialogy, které do šablony dobře zapadají. Typicky "po česku" se do toho povedlo zapasovat soud Jana Husa, který je zde obětován úplně stejně, jako Československo v Mnichově. Je to zkrátka efektní koláž s trochou švejkování, ale vymyšlená chytře a vtipně. Historie byla mnohem komplexnější, místy ještě jednodušší, ale koho to zajímá, že? Kdo ví, doplní si to tam, a kdo ne, ten to nepostrádá. Určitě pozoruhodná záležitost, která mne velmi potěšila. 90% ()

PaRi 

všetky recenzie používateľa

Snad to nejlepší, co bylo kdy napsáno v dramatickém umění o kostnickém koncilu. Dramaturgický nápad, jakoby v té době existovala již televize, která o koncilu vysílá pravidelné zpravodajství je skvělý a vynikajícně provedený plejádou špičkových herců. Velmi doporučuji si tento kousek pustit. Najdete jej zde: https://youtu.be/mQ8avkHnbNo?t=115 ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Čím se liší zbožný biskup od bezbožného?" / ,,Zbožný obcuje ke slávě svaté Marie pouze s pannami."                . . .                 Osobité řešení historické látky prostřednictvím představy televizního vysílání v středověku se stalo poutavým kladem i kámenem úrazu současně. Téma politiky kolem Jana Husa, náboženství, případně pápežství v 15. století není zrovna v středě mých zájmů, ale chtěl jsem film už dlouho vidět kvůli Jiřímu Adamírovi /Panoptikum města pražského/. Obsah lze pokládat za zajímavý, najít přínos kromě jiného v paralelách se současností, popři dramatu dochází na ironické až sarkastické narážky,... ovšem momenty, kdy během hry do ponurého středověku, kdy ještě neexistoval ani knihotisk, vstoupí hlasatelka s mikrofonem a v šatech s posledním módním střihem 80.let, působí v kontrastu s dramatickou atmosférou historické hry až příliš rušivě. Vtipné pokusy o odlehčení v souvislosti s těmito "flashbacky" ve stylu televizních novin (např. upozornění pro rodiče, že následní reportáž není vhodná pro děti) pak ve vyznění celé hry jsou doslova pěstí na oko... Konec zpracování se mi už vůbec nelíbil, celkově rozporuplné dojmy a neúnosná stopáž, byť musím říct, že mě tento undergroundový kousek oslovil více, než Vávrův (ne)slavný film Jan Hus. Z herců mě zde nejvíc zaujal málo známý Petr Pelzer, většina ostatních včetně Adamíry mi připradala nevýrazná. Tak na okraj alespoň oceňuju dobovou účast Miroslava Donutila v netypickém žánru (byť v té komické scéně jako šašek na jevišti se blýksl asi více, než v dramatických pasážích) a samotného autora Pavla Kohouta jako reportéra. Hůře ztrávitelný, náročný kousek (60%) ()

boob 

všetky recenzie používateľa

Divadelní filmařinu tu nehodonotím, ale historické chyby (jednou provždy, Zikmundův ochranný glejt Husa ochránil na cestě do Kostnice, nezaručoval mu beztrestnost před koncilem) doprovází scénář, který vypadá, jako by byl zfilmován v roce 1982 a ne 1992... Čekal jsem netradiční přístup k husovské legendě, ale dostal ........ Zítra se bude tančit všude. Nebo spíš mezinárodně-politický přídavek k Vávrovu Janu Husovi z padesátých let. * za velmi kvalitní herecké výkony ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Dívám se na to po dvaceti letech a neztratilo to nic z působivosti, kterou to mělo, když jsem to viděl tehdy. Husův a Jeronýmův případ jsou tu pojaty jako obětování jedince v zájmu vyššího cíle, navzdory tomu, že úhlavní strůjci tohoto handlu jsou si vědomi nespravedlnosti tohoto kroku. To vyšší dobro však jaksi nenastane a strůjci se stávají obětí svého komplotu, tak jako ti, kteří si mysleli, že obětováním Československa zachrání mír v Evropě na tisíc let. Zde se dá vidět: https://www.youtube.com/watch?v=mQ8avkHnbNo ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (1)

  • Ačkoli jsou v závěrečných titulcích postavy Kardinála (Jiří Adamíra) a Rektora (Viktor Preiss) označeny pouze hodnostmi, z filmu vyplývá, že Kardinál je Petr z Ailly a Rektor Jean Gerson. Oba patřili k nejvýznamnějším středověkým myslitelům. (ČSFD)

Reklama

Reklama