99 franků

Vizualni hratky uprednostnujici pribeh Octava, ktery vymysli reklamu pro jednu z nejvetsich agentur sveho druhu. Protoze vladne nebyvalou predstavivosti, ma v praci velky uspech. S uspechem prichazi penize, slava, zenske a samozrejme drogy, ktere po pouziti zanechavaji nenapravitelne skody. Nekonecne pareni jednou konci a Octava se pere se sebou samym, kdyz nejdulezitejsi kontrakt jeho zamestnavatele ma pod osobnim dohledem. Zajimave ale nedostacujici k divakove spokojenosti. 50% (18.10.2010)

,,VŠECHNO JE DOČASNÝ: LÁSKA, UMĚNÍ, PLANETA ZEMĚ, VY, JÁ, ... HLAVNĚ JÁ!“....... /// Octave a jeho úspěšnej život (příjemná teplota, nádherný ženský, alkohol, gogo, kvalitní drogy), ale zároveň pohled na chlápka poháněnýho depresí, ze kterýho se může stát hovno. Příběh o životě, v němž rytmus mikrovln ukončuje tejden ... to má bejt nějaká reklama na životní styl? (Jak to mám kurva vědět? Já tenhle život neznám!) PROČ SE KURVÍŠ? JSEŠ NEŠŤASTNÁ? Směsice šílených představ mísících se skutečností (nebo naopak) a do toho tvůrčí ochutnávka z dílny reklamy na jogurt. Ve svý (střízlivý) mysli se pohybuju přesně na rozhraní zajímavosti a kraviny. Nebo mám dát vyšší hodnocení jen kvůli mladýmu masu, koksu a trávě? Pravda – výtvarná stránka je plná fantasie a baví. Všichni, kdo nemají rádi realitu (tedy feťáci) ocení alternativní konec. NEBO JE TOHLE REALITA? Nebo je to všechno jedna velká halucinace? Reklama na ,,Děti Země?“ V tom případě jsou kurevsky sjetý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem povrchní arogantní hovado, sjíždící lajnu za lajnou. 2.) Potřebuju vědět, co udrží můj anální otvor a dech stále svěží. 3.) Zajímají mě lidi, jejichž život bez kokainu, je jako ten uživatele Csfd bez počítače. 4.) Chci vidět francouzskou verzi Jirky Macháčka. 5.) Thx za titule ,,*LU*“ a ,,drSova“. /// PŘÍBĚH *** (až 5*) HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (10.10.2011)

Až na tu nesnesitelnou závěrečnou čtvrthodinu (Poslední pokušení Octava) příjemné překvapení. Kounen naštěstí po většinu filmu netlačí moc na pilu, a tak jsou obrazově opulentní drogové tripy hlavního hrdiny prokládány relativně civilním pojetím (večeře s testem těhotenství se opravdu povedla) práce v reklamce (TGV průměrnosti přijelo na čas). Scénář je sice prvoplánový až běda, ale Dujardin svým herectvím táhne celý film dopředu. Jeho Octave je životná postava i v Kounenově vizuálním běsnění. (31.03.2012)

Myslím, že druhý koniec tohto filmu mnohé vypovedá o človeku ktorému sa páčil (teda skôr o jeho ovplyvnitelnosti reklamou, tento druhý koniec považujem za chytrý ťah). Je to totižto cudzí, nechutný a gýčový prvok do filmu nezapadajúci ako samotná reklama do vysielania. Inak je to Kounen ako ho poznám z jeho filmu doberman. Za každú cenu kool, vizuálne výborný, napechovaný všelijakými zaujímavými nápadmi ktoré nevie ukočírovať tak aby to vytváralo jednotný dojem. Povedal by som že Kounen nie je príliš dobrý režisér. Má zaujímavý prístup k vizuálu a kopec viac či menej dobrých nápadov, plus špecifický humor, ale nevie film zrežírovať v celok s fungujúcim a koherentným štýlom nepôsobiacim samoúčelne. Aj tak som sa však bavil a to celkom dobre. Určite lepšie ako Doberman. PS: Narážky na In the mood for love boli príšerné a nefungujúce, ak sa teda režisér o ne vôbec snažil a nebolo to len náhodné použitie rovnakého motívu (čo z podobnosti usporiadania mizanscény s IMTFL v jednej scéne pochybujem). (01.02.2010)

Další příjemné překvapení a body k dobru pro evropský film, který začínám preferovat před hollywoodskou továrnou snů, která by se měla spíše přejmenovat na továrnu na pokračování, rebooty, prequely a sequely. Originality v ní totiž najdete asi tolik, co jehel v kupce sena. Ale zpátky k 99 frankům. Film je adaptací stejnojmenné knihy francouzského spisovatele a hned první scéna nám prozradí, jak to celé dopadne, když hlavní hrdina skočí ze střechy budovy, ve které pracuje. Tento přístup není ničím novým, takových filmů existuje spousta. Nejprve nám ukážou smrt hlavního hrdiny a my pak celý film sledujeme události, které ho k tomu dovedly. A příběh v 99 francích je radost sledovat. Hlavní hrdina, sympatický zaměstnanec reklamní agentury v podání Jeana Dujardina (až na CSFD jsem zjistil, proč je mi povědomý, nejen že se podobá Macháčkovy, ale hrál přece v The Artist :)), si žije na vysoké noze. Večírky, ženy, drogy, alkohol, drahá auta a v práci celkem flákárna. Život mu změní románek s kolegyní a následný rozvod v momentě kdy zjistí, že je těhotná. Od té doby se jeho život vleče pomalu a nemá smysl. Po bitce na párty, kde téměř přijde o život, je Dujardin nucen odejít na kliniku, kde se vyléčí z drogové závislosti. Nastartuje tak novou epizodu svého života. Drogy jsou minulostí a v práci se daří. Na natáčení reklamního spotu v Miami ale znovu okusí drogy a při šílené jízdě autem zabije několik lidí. A jakmile si pro něj doma ve Francii přijde policie, spáchá sebevraždu. I když natočen v roce 2007, je film aktuálnější v dnešní době, kdy jsou lidé masírování reklamou na každém rohu, časopisy ukazují dokonalé postavy žen a mužů a Photoshop umí upravit jakoukoliv fotku k nepoznání. Bavil mě režisér, který si vyloženě hrál s divákem. Herci často mluví do kamery, tedy přímo k divákovy, kamerové nájezdy a kontinuální záběry dodávají na atmosféře a celkově je film pojat umělecky, kdy občas září barvami a přechází do kreslené podoby. (07.09.2014)