Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny. A to všechno se událo v malostranském domě v Praze, které Hašler vyznal lásku písní: "To je má krásná, princezna bílá. Jediná, kterou na světe znám. To je má láska, to je má milá, které už nikdy nezanechám." (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (22)

Maskati 

všetky recenzie používateľa

Je treba pripomenout, kdy film vznikal - koncem uvolnenych sedesatych let. Je v nem akcent na radost ze zivota,pospolitost,vlastenectvi /Hašler/ a češtví vůbec /Frič/. Tedy presne to, co nam za rok na dvacet let sebrali. Nekdo tu napsal, ze se staly fronty na vstupenky do kin na tento film. Pamatuji se, lidem se to totiz libilo. Nebyli jeste tak zahledeni do sebe a na zahranicni tvorbu a pana Podskalskeho milovali, protoze jim rozumel. Takze, kdo jste to nezazil, nehodnoťte a nezatracujte. Ten film je lehce naivním romantickým kouskem historie Prahy, poklonou panu Hašlerovi a zároveň vzpominkou na doby úžasných sedesátých let, kdy se tocily krasný věci. Howgh! ()

Reklama

Reklama